Čas boje se přiblížil…

Čas boje se přiblížil…

14. 06. 2016

Jakmile v srpnu 1943 dorazil do Velké Británie kontingent československých vojáků ze Středního východu, mohlo s pomocí této cenné posily exilové československé ministerstvo národní obrany konečně od 1. září 1943 formovat vyšší bojovou jednotku, kterou se stala Československá samostatná obrněná brigáda (Czechoslovak Independent Armoured Brigade Group - CIABG), jejímž velitelem se stal brigádní generál Alois Liška.

 

Když se konečně přiblížila spojenecká invaze do Francie, Liškova brigáda na jaře roku 1944 právě dokončovala ve skotských hrabstvích Selkirk, Roxburgh a Berwick polní výcvik. Pro nedostatek vojáků a k vytvoření povinné první zálohy však byla brigáda zatím redukována na dvě třetiny sil a prostředků předepsaných britskými válečnými tabulkami. Chybějící tankový prapor, dělostřelecký oddíl, jedna motorota a protitanková četa motorizovaného praporu, ženijní četa, polní park, dvě lehké dílny, jedna muniční rota a dvě sekce lehké polní ambulance byly postaveny až mnohem později na frontě. Tehdy však již začali nosit příslušníci brigády ve zmenšeném textilním provedení na rukávech battledressů pod náramenní páskou CZECHOSLOVAKIA nový znak brigády, schválený britskými orgány. Byl to bílý lev malého československého státního znaku na modro-červené šachovnici o devíti polích.

V invazní D-Day 6. června 1944 tvořily Československou samostatnou obrněnou brigádu velitelství se štábní rotou, 2 tankové prapory, motorizovaný prapor, dělostřelecký pluk, motorizovaný přezvědný oddíl, protitankový oddíl, protiletadlová baterie, ženijní rota, mostní četa, spojovací rota, zásobovací dopravní oddíl, brigádní tankové dílny, čtyři lehké dílny, záložní tanková rota, polní pošta, lehká polní ambulance, oddíl polního četnictva, polní pokladna, výchovná četa, polní soud a polní prokuratura. Celkem to bylo 4 700 vojáků, 72 děl a minometů, 216 tanků, 214 obrněných aut a obrněných transportérů a 1 040 ostatních motorových vozidel.

Zajímavé bylo sociální a národnostní složení brigády, ve které 60% vojáků byli úředníci, živnostníci, podnikatelé, studenti, učitelé a vojáci z povolání (z toho 10% představovali vojáci z povolání a dalších 10% studenti a učitelé) a 40% průmysloví a zemědělští dělníci. Národnostní složení jednotky bylo potom následující – Češi 64,1%, Slováci 18,3%, Němci 11,4%, Maďaři 2,9%, Rusíni 0,9% a „ostatní“ 2,4%.

V kolonce „ostatní“ se skrývali předváleční českoslovenští občané různých národností od Rusů až po Poláky. Nejvíce bylo mezi nimi těch, kteří se jednoznačně hlásili k židovské národnosti, přestože podle příklonu k náboženství bylo ovšem u brigády podstatně mnohem více židovských vojáků a tvořili 33,4% tehdejšího stavu brigády!

Zajímavou skupinu tvořili Němci. Šlo na jedné straně o španělské interbrigadisty, uprchlíky z českého pohraničí v roce 1938 či ty československé vojáky židovského původu, kteří se hlásili podle mateřské řeči k německé národnosti. Na straně druhé se postupně u brigády objevilo i několik set mladých Čechů (často z národnostně smíšených manželství) z Hlučínska a Těšínska a dalších částí českého pohraničí, kteří byli nuceni sloužit v německé armádě. V zajetí, kam mnozí aktivně přeběhli, se potom přihlásili dobrovolně do československé armády.

Den po zahájení invaze nařídilo britské vrchní velení 7. června 1944 v 18.00 hod polní mobilizaci i u čs. brigády s bojovou pohotovostí v 00.01 hod 25. června 1944.

Po dosažení bojové pohotovosti se potom brigáda přesunula do prostoru západně od přístavního města Bridlington v hrabství East Riding, 280 km severně od Londýna. Vrchní velitel československé zahraniční armády prezident dr. Edvard Beneš se rozloučil s brigádou 21. srpna 1944 na slavnostní přehlídce v Bridlingtonu. Prezidenta, doprovázeného československými ministry a členy Státní rady, britským vyslancem P. B. Nicholsem a starostou města, uvítali fanfárami čtyři útvaroví trubači, protože hudebníci brigádní hudby byli již zařazeni na svých oficiálních systemizovaných místech zdravotníků, skladníků, písařů a mechaniků. Špatné reproduktory a vítr narušily sice prezidentův projev, ale mnoho vojáků bylo již myšlenkami na frontě.

Problémy s dopravou přes Kanál a nedostatek vyloďovacích míst na francouzském pobřeží zatím oddalovaly přesun brigády na evropský kontinent. Situace se zlepšila až koncem srpna, když byla dokončena výstavba rozšířeného přístavu Mulberry u Aromanches a zprovozněn přístav Cherbourg, kde Němci zničili před kapitulací pevnosti všechna přístavní zařízení a zatarasili plavební dráhy.

Zatímco 1. polská obrněná divize byla přepravena do Normandie již koncem července, československá brigáda přišla na řadu až za měsíc. Osud Čechoslováků však sdílely i jiné spojenecké formace jako nizozemská Princess Irene Brigade a belgická 1st Independent Belgian Brigade.

Československá samostatná obrněná brigáda byla naloděna ve dnech 30. srpna až 1. září 1944 v docích Tillbury, Woolwich a londýnských West Indian Docks a ve speciálně upraveném přístavu Gosport u Portsmouthu na jižním pobřeží Anglie.

Na francouzských březích se potom vylodila v přístavu Mulberry u Arromanches a v chráněných kotvištích Gooseberry u Graye a Courseulles sur Mer ve dnech 31. srpna až 8. září 1944, kdy vyjela na pobřežní komunikaci poslední těžká vozidla brigádních tankových dílen a velitelské roty 2. tankového praporu.

Po vylodění se brigáda rozmístila ve stanovém táboře Transit Camp 60 a ve vesnicích Epaney, Fontaine a Le Breuill, které byly značně poškozeny v bitvě u Falaise. Brigáda byla včleněna do 1. kanadské armády jako všeobecná záloha a zdokonalovala se zatím v polním a štábním výcviku. V přiděleném výcvikovém prostoru, který nebyl zcela zbaven min, poškozené válečné techniky a mrtvých koní, cvičily jednotky boj v osadě, zneškodňování min a nástrah, učily se zacházet s německými zbraněmi Panzerfaust a Panzerschreck, americkými bazookami a britskými protitankovými granátomety PIAT (Projector Infantry Antitank). Důstojníci absolvovali stáže u 1. polské a 2. kanadské obrněné divize. Všichni v oněch dnech však netrpělivě čekali, kdy budou konečně zasazeni do bojových akcí…

RED

 

Aktuálně



Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

03. 04. 2025
27. března proběhla v kinosále Armádního muzea Žižkov další projekce z cyklu „Komentované filmy…
Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

Jak Čechoslováci zachránili Podlapaču

02. 04. 2025
Obyvatele chorvatské vesnice Podlapača během války v bývalé Jugoslávii chránili čeští a slovenští…
Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt

31. 03. 2025
Už šestý díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází pravidelně jednou za čtrnáct dní na…
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”

28. 03. 2025
Vojenský historický ústav Praha spolupracuje řadu let s Vyšší odbornou školou grafickou…
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války

27. 03. 2025
Historie a vojenství číslo 1/2025 pojednává o zajímavých a méně známých kapitolách…