Československá vlajka potřísněná krví, 1968
Dlouholetá snaha SSSR o rozmístění sovětské armády na území Československa se pod záminkou zastavení kontrarevolučního vnitropolitického vývoje naplnila v srpnu 1968. První dny okupace s sebou přinesli i množství lidských obětí. Kromě dopravních nehod docházelo i k situacím, kdy neukáznění a na vzniklou situaci špatně připravení vojáci zahájili palbu do davu.
Fotogalerie
Jednou z jejich prvních obětí se brzy ráno 21. srpna 1968 stal devětadvacetiletý Antonín Jarušek z Čakovic, který byl těžce raněn do hlavy palbou sovětských vojáků před budovou Ústředního výboru KSČ v Praze. Projektil mu způsobil průstřel lebky a poškození pravé části mozku. Sanitka jej převezla do nedaleké Nemocnice na Františku, kde byl delší dobu hospitalizován. Vážné neurologické zranění na něm zanechalo trvalé následky, kterým v roce 1977 podlehl.
Mezi svědky se záhy rozkřiklo, že sovětští vojáci Jaruška zastřelili. Ještě před odvozem do nemocnice někdo strhnul jednu z československých vlajek, které byly v ulicích Prahy původně vyvěšeny u příležitosti oslav Slovenského národního povstání, a otřel s ní z těla zraněného krev. Obtisknutím o ni pak byla krev přenesena i na prezentovanou vlajku, která byla následně nesena v čele průvodu směřujícího k Václavskému náměstí.
Československé vlajky vyvěšené na veřejných prostranstvích v rámci oslav Slovenského národního povstání se stali jedním ze symbolů srpnové okupace Československa a jako takové byly využívány i pro přikrývání násilných obětí. Zakrvácené vlajky pak byly v období normalizace pečlivě ukrývány a využívány při zvláštních příležitostech, jakou byla například přísaha nových členů ilegálně působící skautské organizace.
Petr Bjaček
Aktuálně
Dnes stojíme před podobnou změnou myšlení, jakou prošli naši předkové ve 30. letech, říká v rozhovoru historik Karel Straka
Vojenský historický ústav Praha pomáhá při vzniku etiopského vojenského muzea
Poklady z depozitáře: Varování rozvědky dalo vzniknout „provizornímu“ tanku, který slouží dodnes
Videopozvánka: Výstava v Jeruzalémské synagoze v Praze připomíná osudy židovských hrdinů druhého odboje
Zúčastněte se konference "Nové pohledy na rok 1945". V Armádním muzeu Žižkov bude od 20. května
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
