Českoslovenští vojáci v bojích při osvobození Ukrajiny v lednu 1944
Fotogalerie
Po osvobození Kyjeva zahájil 24. prosince 1943 1. ukrajinský front zimní ofenzívu, známou dnes jako Žytomyrsko-berdyčevská operace, s cílem rozšířit předmostí na pravém břehu Dněpru. Do této operace byla nasazena také 1. československá samostatná brigáda v SSSR.
Po několikatýdenním budování obrany za těžkých zimních podmínek u Vasilkova a Fastova koncem roku 1943 byla 1. československá samostatná brigáda v SSSR 1. až 3. ledna 1944 nasazena do bojů u Rudy a Bílé Cerekve. Poté 5. ledna zaujala obranné postavení jihozápadně od Žaškova.
Ve dnech 16. až 25. ledna 1944 odráželi českoslovenští vojáci za těžkých bojů německé útoky na břehu řeky Horní Tikič v prostoru osady Buzovka. Československé jednotky se poté soustředily na obranu úseku na linii Balabanovka – Stupki a na čáře Oratovka – Juškovcy. Nepřímo se tak účastnili Korsuň-ševčenkovské operace 1. a 2. ukrajinského frontu, jež ve dnech 24. ledna až 17. února vedla k obklíčení a likvidaci značných německých sil mezi Bílou Cerekví a Čerkasy. Z první linie jihozápadně od Zaškova odešla 1. československá samostatná brigáda v SSSR 7. března a postupně se přesunula na osvobozenou Volyň.
Na Volyni žila od 19. století silná česká menšina, pozvaná tehdy ruským carem k povznesení hospodářství ve Volyňské gubernii. Před druhou světovou válkou dosáhla téměř čtyřicetitisícového počtu. Její příslušníci dostali v roce 1944 možnost vstoupit do Československé vojenské jednotky v Sovětském svazu, podobně jako v první světové válce vstupovali do československých legií. Díky tomu bylo možné zahájit 10. dubna 1944 formování 1. československého armádního sboru v SSSR.
Tomáš Jakl
Aktuálně
Poklady z depozitáře: Tabulky čistoty rasy posílaly lidi na smrt
V dílnách Armádního muzea Žižkov získávají praktické dovednosti studenti restaurátorství z “Hellichovky”
Vyšla první letošní Historie a vojenství s hlavní studií věnovanou zapomenutému příběhu z konce druhé světové války
Za první světové války vznikalo i umění. Přesvědčili se o tom účastníci další přednášky Armádním muzeu
80. výročí amerického náletu na Prahu 25. března 1945
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
