Události 2. světové války vyvolaly potřebu vzniku řádu, jímž by bylo možné ocenit mimořádné bojové zásluhy nejen u cizinců, ale také u československých občanů. Tyto pohnutky vedly ke vzniku Československého vojenského řádu Bílého lva “Za vítězství”.
Fotogalerie
Stalo se tak na základě nařízení vlády ze dne 9. února 1945. Platnost následně potvrdila vyhláška ministra vnitra č. 43/1946 Sb., přičemž stanovy řádu byly 5. října 1948 upraveny vládním nařízením č. 240/1948 Sb. Řád se uděloval za provedení mimořádného bojového činu, který měl rozhodující vliv na provedení bojového úkolu nebo za mimořádný velitelský čin, který byl rozhodující pro úspěch bojové operace. Obdržet jej mohli českoslovenští občané i cizí státní příslušníci a to jak jednotlivci, tak celé vojenské útvary či skupiny osob s patřičnými zásluhami. Řád se uděloval v pěti třídách ve formě náprsní hvězdy I. a II. třídy, kříže, zlaté a stříbrné medaile. Náprsní hvězdy I. a II. třídy byly téměř identické, takže hvězdu I. třídy odlišovalo jen zlacení mezikruží, opisu a zkřížených mečů. Řádové dekorace zhotovovala londýnská firma Spink and Son a pražská firma Karnet a Kyselý.
Prezentovaný exemplář byl 28. října 1945 udělen prezidentu republiky Edvardu Benešovi. Řádová hvězda má průměr 55 mm. Na středovém medailonu se na červeně smaltovaném podkladu nachází lev z malého státního znaku, nesoucí štítek se znakem Slovenska. V modře smaltovaném mezikruží stříbrný opis: ZA VÍTĚZSTVÍ. Ve spodní části mezikruží pod lvem zkřížené meče. Zlacení je částečně setřené. Od vnějšího okraje medailonu vybíhají jehlancovité paprsky osmicípé hvězdy. Na reversní straně hvězdy se na středovém medailonu nachází monogram ČSR, podložený vavřínovými listy. K dekoraci náleží udělovací dekret, který je vzhledem k udílení řádu samotnému prezidentu republiky podepsán ministrem národní obrany Ludvíkem Svobodou.
Jan Biederman