Cyril Mach - Učitel, který pomáhal leteckým esům

Odboj valašského učitele Cyrila Macha proti nacistům tvoří dramatický oblouk, hodný světových romanopisců. Bez stovek odbojářů, jako byl on, by vojenské úspěchy československé exilové armády a obnovení československé samostatnosti v roce 1945 nebyly vůbec možné.

Cyril Mach se narodil 17. února 1888 ve Starých Smrkovicích u Nového Bydžova. První světovou válku prožil jako voják rakousko­‑uherské armády. V roce 1916 byl raněn do nohy. Od roku 1920 působil jako učitel na Valašsku. Byl řídícím učitelem na základní škole v malé osadě Zákopčí (místní část horské obce Hutisko­‑Solanec). Svému povolání, při kterém užíval moderní pedagogické metody, zasvětil celý život. Ve veřejném působení se ovšem neomezoval pouze na své zaměstnání. Věnoval se též národopisné činnosti, zasloužil se o vybudování pomníku T. G. Masaryka a o několik let později i jeho manželky v Zákopčí a také o rozvoj lyžování – byl jedním ze zakladatelů tradice zimních sportů na Valašsku.

Po nacistické okupaci v březnu 1939 se okamžitě zapojil do odboje. Se svou odbojovou skupinou, napojenou na Obranu národa, organizoval v létě 1939 přechody desítek československých vojenských specialistů, především letců, do Polska. Mezi důstojníky, které on a jeho skupina převedli za hranice, byla například i pozdější letecká esa Karel Mrázek či František Fajtl. Podílel se rovněž na ukrývání zbraní a sabotážního materiálu. Poté, co se o něj na podzim 1939 začalo zajímat gestapo, dosáhl přeložení do Prahy, kde se stal ředitelem na obecné a měšťanské škole na Vyšehradě. Také na novém působišti pokračoval v odbojových aktivitách. Jeho působení v odboji tragicky vyvrcholilo v době Pražského povstání.

Volání pražského českého rozhlasu o pomoc po poledni 5. května jej zastihlo na návštěvě u matky ve Volanicích ve východních Čechách. Okamžitě se – pravděpodobně na kole – vydal do Prahy. Přenocoval v Českém Brodě a 6. května odpoledne se zařadil mezi obránce rozhlasu. Již večer téhož dne zahynul při německém náletu na budo￾vu rozhlasu. Vytouženého návratu svobody se tak již nedočkal. Paradoxem je, že padl za oběť německému letectvu, kterému způsobil svou převaděčskou činností za války největší škody. Tělo Cyrila Macha, znetvořené explozí, bylo pohřbeno do společného hrobu obránců rozhlasu a úředně byl veden jako nezvěstný. Až v květnu 1947 byl usnesením okresního soudu civilního pro Prahu­‑jih, na žádost Antonie Machové jako poručnice dvou nezletilých synů, prohlášen úředně za mrtvého. Čestný hrob Cyrila Macha na Valašském Slavíně obsahuje prsť z pražského společného hrobu.

Tomáš Jakl

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 9. srpna 2019.