Narodil se 24. května 1912 v Banské Štiavnici. Vyrůstal v Žilině. Po skončení povinné školní docházky absolvoval v roce 1929 obchodní školu. Našel si zaměstnání jako účetní a knihkupec. Od října 1934 do konce roku 1935 vykonával vojenskou prezenční službu, z níž byl však ze zdravotních důvodů předčasně propuštěn. Následně odjel do Paříže, kde začal pracovat jako fotograf a kameraman. V některých jeho životopisech se uvádí, že navštívil bojující Habeš, což však není příliš pravděpodobné, vzhledem k tomu, že na jaře 1936 již tamní válka končila. Ve druhé polovině roku 1936 však byl již zcela jistě na Pyrenejském poloostrově. Stal se jedním ze zhruba dvou tisícovek čs. občanů pomáhajících v řadách mezinárodních brigád španělské republice a byl několikrát zraněn. Zůstal tam až do února 1939 a spolu s dalšími byl následně internován ve Francii.
Po vypuknutí války se nacházel v táboře Gurs, kde panovala velmi napjatá atmosféra. Komunisté, jichž byla většina, se v důsledku uzavření paktu Molotov–Ribbentrop velmi ostře vymezili proti své účasti v boji za obnovu Československa a několik desítek pročeskoslovensky orientovaných interbrigadistů „vyloučili“ ze svých řad. Byl mezi nimi i Dežo Hoffmann, který se do čs. zahraniční armády přihlásil mezi prvními. V Gurs však zůstal až do června 1940 v roli jakéhosi důvěrníka čs. odboje. Následně odjel do Spojeného království, kde opět patřil mezi několik desítek k čs. státu loajálních interbrigadistů, kteří odmítli komunisty vyprovokovaný pokus o rozklad čs. armády v táboře v Cholmondeley.
Až do května 1944 sloužil jako desátník u štábní roty Čs. samostatné obrněné brigády. V té době se však u něj začaly projevovat zdravotní potíže, v jejichž důsledku byl nejprve přeložen k nebojovému útvaru a koncem prosince 1944 jako částečný invalida propuštěn z čs. branné moci. Mezitím se ve Velké Británii oženil a založil rodinu. Do Československa, kde byla většina jeho příbuzných zavražděna během holokaustu, se po válce již nevrátil. Usadil se v londýnském Soho a záhy se prosadil.
Fotografoval pro Daily Mirror a The News Chronicle. V roce 1962 se seznámil s Beatles. Jeho styl změnil image kapely a v podstatě vytvořil její charakteristický vizuál. Absolvoval s nimi všechna turné po Evropě i v USA. Před jeho objektivem se ale v 60. letech vystřídali téměř všichni, kteří v té době něco znamenali: Luisem Armstrongem a Marlene Dietrichovou počínaje přes Marylin Monroe a Marlona Branda až po Rolling Stones a Jimiho Hendrixe. Dežo Hoffmann zemřel 26. března 1986 v Londýně.
O Dežo Hoffmanovi vznikl dokumentární film, který měl českou premiéru v Armádním muzeu Žižkov za účasti velvyslankyně Slovenska v ČR. Reportáž z této akce si můžete přečíst ZDE