Devadesátá léta a redukce výzbroje Armády České republiky

Devadesátá léta a redukce výzbroje Armády České republiky

17. 12. 2014

Před devatenácti lety, ke konci listopadu 1995, byla ukončena zásadní redukce počtu konvenčních zbraní, které měla tehdejší česká armáda k dispozici, a to ještě z dob komunistického režimu. Tisíce kusů vojenské techniky se tak proměnilo v šrot - bylo zlikvidováno více než tisíc tanků a téměř jeden a půl tisíce obrněných vozidel.

 

S blížícím se koncem roku 1995 mohli představitelé Armády ČR ohlásit splnění závazku vyplývajícího ze Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. ČSFR se stala signatářem této dohody v listopadu 1990 na pařížském summitu Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (KBSE). Smlouva byla jedním z dokumentů, které vznikly díky uvolnění mezinárodního napětí na přelomu 80. a 90. let minulého století. K tomuto vývoji přispělo i výrazné stahování amerických jednotek ze západní Evropy a sovětských vojsk z území Československa, Maďarska a Polska.

Představitelé ČSFR při příležitosti podpisu smlouvy předložili také přehled počtů hlavních druhů výzbroje a vojenské techniky. Československá armáda tehdy měla 3 315 bojových tanků, 4 593 bojových obrněných vozidel, 3 485 dělostřeleckých systémů ráže 100 mm a výše, 446 bojových letounů a 56 bojových vrtulníků.

Maximální povolené počty zbraní pro Československo představovaly redukci tanků o téměř 60 %, bojových vozidel o 55 %, o takřka 70 % dělostřeleckých systémů a téměř pětinu bojových letadel. Nadbytečná technika měla být zničena předepsaným způsobem do 40 měsíců ode dne, kdy smlouva vstoupila v platnost. To se stalo 17. července 1992. Počet povolených zbraní a techniky se snížil po rozpadu společného státu a vzniku Armády České republiky, a to pro ČR na cca dvě třetiny, neboť v souladu s mezistátní dohodou se Slovenskou republikou se zbraně a technika bývalé federální armády dělily v poměru 2:1.

Do poloviny listopadu 1995 tak Česká republika zničila více než 4 200 kusů techniky, mimo jiné 1179 bojových tanků a 1470 bojových obrněných vozidel. Tato, před zraky veřejnosti téměř skrytá činnost, se stala jen jednou z celé plejády aktivit, které provázely Armádu České republiky v prvních letech její existence.

Již na sklonku roku1990 se staly v souladu s Koncepcí výstavby československé armády do konce roku 1993 základními principy redislokace, reorganizace a redukce armády. Hlavním cílem redislokace bylo dosažení rovnoměrného rozmístění vojsk po celém území státu, aby armáda byla schopna čelit napadení republiky z jakéhokoli směru. Během reorganizace došlo ke zrušení části motostřeleckých a tankových pluků, vytvoření integrované protivzdušné obrany, nově byla koncipovány teritoriální ozbrojené síly apod.

Všechny tyto procesy však probíhaly za stálého snižování výdajů na obranu, počtu příslušníků armády i rozsahu infrastruktury, počtu posádek apod. Tzv. „vybírání mírových dividend“ se výrazně negativně promítlo do struktury AČR, která vytvářela dva druhy ozbrojených sil – síly vyčleněné k obraně území státu a síly určené k působení v zahraničních operacích. Ty byly přednostně modernizovány a mnohem větší pozornost byla věnována jejich výcviku a materiálnímu zabezpečení.

Schopnost sil určených k obraně teritoria plnit své úkoly trvale klesala, a to i v důsledku zastarávání postupně vysluhujících zbraňových systémů a vojenské techniky; především techniky sovětské provenience nebo vyráběné v sovětských licencích. Právě v této fázi vznikly záměry modernizovat vzdušné síly lehkými bojovými letouny a modernizovat tank T-72. Program modernizace však nevycházel z ucelených koncepcí dlouhodobého vývoje bezpečnostního prostředí a některé požadavky byly předimenzované.

Svou roli sehrála i snaha o podporu domácího zbrojního průmyslu, který procházel rychlou konverzí, armáda se také až překotně zbavovala vojenských opravárenských podniků s unikátními technologiemi apod. Výrazným impulzem k vypracování dlouhodobější koncepce a stabilizace zbrojního průmyslu se stal program Partnerství pro mír (Partnership for Peace – PfP). Česká republika k němu přistoupila v roce 1994, jako jedna z prvních zemí bývalého sovětského bloku.

Jaroslav Láník

 

Aktuálně



Historik Jiří Plachý ve speciálním díle podcastu Kamufláž plus bude hovořit o pozemních silách na západní frontě

Historik Jiří Plachý ve speciálním díle podcastu Kamufláž plus bude hovořit o pozemních silách na západní frontě

07. 04. 2025
Speciální čtyři díly podcastu Kamufláž plus se věnují tématu 80. výročí konce…
Začíná výstava „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“. Připomene osudy českých přistěhovalců

Začíná výstava „Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918“. Připomene osudy českých přistěhovalců

06. 04. 2025
V Armádním muzeu Žižkov bude ve středu 9. dubna slavnostně zahájena výstava…
Přelomová jednání k rozvoji zbrojní výroby v Československu

Přelomová jednání k rozvoji zbrojní výroby v Československu

05. 04. 2025
V lednu 1989 se Předsednictvo vlády ČSSR usneslo komplexně řešit problematiku zbrojní výroby,…
Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

Z restaurátorských dílen: Rakouský palaš

04. 04. 2025
Tentokrát se v článku věnovaném práci našich kolegů restaurátorů budeme věnovat zbrani,…
Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

Další komentovaná filmová přednáška se zaměřila na československé vojáky na východní frontě

03. 04. 2025
27. března proběhla v kinosále Armádního muzea Žižkov další projekce z cyklu „Komentované filmy…