Za určitého předchůdce instituce Zmocněnce československé vlády pro záležitosti dočasného pobytu sovětských vojsk v ČSSR můžeme označit Operativní skupinu vlády ČSSR. Ta řešila agendu cizích vojsk na území státu od svého vzniku usnesením vlády z 28. srpna 1968 do nabytí platnosti Smlouvy mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu Sovětských socialistických republik o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky dne 18. října 1968.
Operativní skupinu řídil místopředseda federální vlády František Hamouz. Členy byli dále ministr hornictví František Penc a ministr práce a sociálních věcí Michal Štancelʼ. V rámci této skupiny působila od 30. srpna 1968 vojenská podskupina, vedená generálporučíkem Alexandrem Muchou, složená dále z generálmajora Jozefa Činčára, plukovníků Vojtěcha Čermáka a Jana Langra. Generál Mucha byl náčelníkem Hlavní správy pozemních vojsk – zástupcem ministra národní obrany pro bojovou přípravu vojsk.
Agenda Operativní skupiny
Účelem skupiny bylo přispívat k normalizaci života v zemi a vytvářet předpoklady pro odchod vojsk Varšavské smlouvy z Československa. V praxi Operativní skupina sloužila jako zprostředkovatel kontaktů československé vlády, úřadů, organizací i veřejnosti s cizími vojsky a jako provizorní úřad pro pružné řešení požadavků, technických a organizačních otázek československé i sovětské strany. Z československé strany to byly v prvních týdnech protiprávní okupace především požadavky na umožnění normální činnosti v oblasti národního hospodářství, dopravy a spojů, médií, požadavky na uvolnění veřejného prostoru a na řešení vojenských problémů ČSLA.
Sovětská strana naopak vznášela zejména stížnosti politického charakteru, tedy na různé projevy odporu. Operativní skupina také zajistila například zpracování důležité zprávy o incidentech vyvolaných intervenčními vojsky a o jejich vměšování do vnitřních záležitostí Československa.
Vojenská podskupina uskutečnila s velením intervenčních vojsk od 28. srpna do 18. října 1968 celkem 21 schůzek. Jen do konce září projednala padesát tři československých požadavků vojenské povahy. V drtivé většině šlo o povolení činností ČSLA. Jednání se sovětskými zástupci, jimž předsedal zástupce ministra obrany SSSR generálplukovník Nikolaj Ogarkov, byla ale velmi složitá. Sověti podmiňovali souhlas s obnovením činnosti politickými ústupky. Například cvičné lety s L-29 se mohly znovu uskutečňovat od 14. září, ale letecký výcvik se podařilo plně obnovit až po 18. říjnu 1968.
Osobnost Františka Hamouze
František Hamouz se narodil 15. srpna 1919. Tento komunistický funkcionář a ekonom zastupoval v letech 1954-1958 a 1968-1973 Československo v Radě vzájemné hospodářské pomoci. V letech 1963-1968 byl ministrem zahraničního obchodu a 1968-1969 místopředsedou vlády ČSSR. K tomu vykonával v období 1969-1970 i funkci ministra zahraničního obchodu a potom v letech 1970-1976 byl pouze místopředsedou vlády. Od roku 1969 byl i členem ÚV KSČ. Svoji kariéru ukončil v letech 1976-1982 jako velvyslanec v NDR. Zemřel 23. června 1985.
František Hamouz se agendou pobytu sovětských vojsk zabýval dále ve vládě i po 18. říjnu 1968. Pravděpodobně dokázal svoji citlivou funkci v Operativní skupině vlády ČSSR vykonávat natolik obratně, že byl i v době tzv. normalizace přijatelný. Vzhledem k Hamouzově profesnímu ekonomickému zaměření měl být spíše řešitelem praktických problémů vznikajících v důsledku dislokace sovětských vojsk než problémů politických. Jako místopředseda vlády ČSSR vykonával roli prostředníka mezi vládou a zmocněnci až do roku 1976. Prakticky se tato jeho funkce ale projevovala jen přijímáním zpráv z úřadu zmocněnce a slavnostním setkáním obou zmocněnců, které se konalo zhruba jednou ročně, zpravidla v prvním čtvrtletí.
Prokop Tomek