JAN KUDLIČ / 14. října 1914 -  10. března 1943

JAN KUDLIČ / 14. října 1914 - 10. března 1943

08. 03. 2023

Velitel 2. pěší roty 1. čs. samostatného polního praporu v SSSR Jan Kudlič v noci na 10. března 1943 velel společnému protiútoku čs. a sovětských jednotek na Sokolovo. Během bojů byl dvakrát raněn. O život přišel při přepadu sanitního vozu nepřátelským letectvem.

Jan Kudlič se narodil v Mokrouších u Plzně. Jeho otec padl v 1. světové válce, matka zemřela, když mu bylo sedm let. Po vyučení na soustružníka pracoval ve Škodových závodech v Plzni. V lednu 1933 nastoupil jako délesloužící poddůstojník k dělostřeleckému pluku 151 v Praze.

V červnu 1936 složil externě maturitu na Státní reálce v Praze, téhož roku se stal frekventantem Vojenské akademie v Hranicích, odkud byl vyřazen v srpnu 1937 v hodnosti poručíka dělostřelectva. Byl přidělen k dělostřeleckému pluku 1 Jana Žižky z Trocnova v Bílině jako mladší důstojník 7. baterie, od února 1938 se stal velitelem 9. baterie.

Po okupaci odešel ilegálně do Polska, kde byl 24. července 1939 prezentován u Legionu Čechů a Slováků v Bronowicích. Po přepadení Polska nacistickým Německem sloužil v polské armádě jako smluvní důstojník v hodnosti podporučíka, 10. září se vrátil k legionu, kde byl zařazen jako subalterní důstojník. Spolu s ostatními čs. vojáky byl internován v táborech v Orankách a Suzdalu.

V květnu 1940 se stal velitelem dělostřelecké baterie, v březnu 1941 velitelem technické roty, v červnu pobočníkem velitele skupiny, v srpnu 1941 velitelem 2. roty a na konci září byl od skupiny odvelen. V říjnu 1941 byl povýšen na poručíka. Při budování 1. čs. samostatného polního praporu v Buzuluku se stal velitelem výcvikové min. roty.

V prosinci 1942 převzal funkci velitele 2. pěší roty 1. čs. polního praporu, s níž pak odjel na frontu.

Po zaujetí obrany na řece Mža byla většina jeho roty umístěna v osadě Arťuchovka. V noci na 10. března 1943 velel společnému protiútoku čs. a sovětských jednotek na Sokolovo. Během bojů byl dvakrát raněn.

Byl evakuován do Charkova, ale zahynul při přepadu sanitního vozu nepřátelským letectvem. Jan Kudlič byl in memoriam povýšen do hodnosti majora a vyznamenán Čs. válečným křížem, čs. medailí Za zásluhy I. stupně a sovětským řádem Rudého praporu.

Vyznamenání:

Československý válečný kříž 1939 (13. 3. 1943), Orděn Krasnogo znameni (17. 4. 1944), čs. medaile Za zásluhy I. stupně (26. 6. 1944).

 

Převzato z publikace Vojenské osobnosti československého odboje; sestavil kolektiv autorů.

Aktuálně



Druhý život Karpatsko-dukelské operace – Dukla ve filmu.

Druhý život Karpatsko-dukelské operace – Dukla ve filmu.

22. 10. 2025
Šestého října 1950 se poprvé slavil hlavní svátek „Den Československé armády“ na…

Letecké muzeum Kbely bude ve státní svátek oteřeno

22. 10. 2025
Upozorňujeme zájemce o návštěvu Leteckého muzea Kbely, že mimořádně bude otevřeno také…
V památníku na Vítkově je k vidění nová výstava České stopy v Kazachstánu

V památníku na Vítkově je k vidění nová výstava České stopy v Kazachstánu

21. 10. 2025
Nová výstava v Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína komplexně…
Budování zbrojního průmyslu pro výrobu pěchotních zbraní v prvním desetiletí existence republiky. Shrnutí přednášky kurátora VHÚ Praha Jana Skramoušského

Budování zbrojního průmyslu pro výrobu pěchotních zbraní v prvním desetiletí existence republiky. Shrnutí přednášky kurátora VHÚ Praha Jana Skramoušského

20. 10. 2025
Konec války a rozpad rakousko-uherské monarchie postavil nástupnické státy před řadu problémů,…
33. čs. střelecký pluk „Doss Alto“

33. čs. střelecký pluk „Doss Alto“

16. 10. 2025
V neděli 21. září jsme si připomněli 107 let od bitvy o kótu…