Malvína Fantová - Zachraňovala životy pod palbou

Ženy se v řadách československých ozbrojených sil objevily poprvé v letech druhé světové války. Zatímco ve Velké Británii se mohly přihlásit pouze do pomocných sborů (ATS, WAAF, WRNS), československá jednotka v Sovětském svazu je přijímala do frontové služby. Většina sloužila u zdravotních nebo spojovacích jednotek, i to však bylo smrtelně nebezpečné, neboť zdravotnice často zachraňovaly zraněné pod přímou nepřátelskou palbou. Snad nejslavnější z nich byla Malvína Fantová.

Malvína Fantová (1917–2013) ve válečné uniformě, na které má připnutý Československý válečný kříž. Zdravotnice zachraňovala zraněné vojáky z první linie. FOTO: VHÚ Praha

Narodila se 1. března 1917 v Čekově v okrese Trebišov jako Malvína Friedmannová. Po škole absolvovala zdravotnické kurzy a pracovala jako zdravotní sestra. Po okupaci odešla v létě 1939 ilegálně do Polska a pokračovala do Rovna, kde se formálně provdala za rudoarmějce Andreje Kaboše (získala tím status politického uprchlíka). Pracovala pak v nemocnicích, 11. února 1942 vstoupila do československé jednotky v Buzuluku. Osobně se 8. března 1943 účastnila prvního bojového nasazení u Sokolova, jako velitelka zdravotní hlídky v těžkém boji zachránila s nesmírnou odvahou život řadě zraněných. Ošetřovala je pod silnou nepřátelskou palbou a několikrát musela nepřátele zahnat dávkami ze samopalu. Prošla pak všemi boji Čechoslováků až do konce války. Během ní se sblížila s příslušníkem jednotky Kurtem Fantou a vstoupila s ním do druhého manželství.

Po osvobození se usadili v Praze, Kurt pokračoval ve vojenské kariéře a Malvína absolvovala dvouletou zdravotní školu. Oba manželé se stali důstojníky z povolání, Malvína Fantová dosáhla hodnosti kapitána zdravotnictva. Za svou statečnost na frontě byla oceněna řadou vyznamenání.

Až do srpna 1948 působila ve Vojenské nemocnici v Praze-Střešovicích. Vzhledem k tomu, že Československo silně podporovalo právě vzniklý Stát Izrael a umožnilo na svém území výcvik jeho leteckých i pozemních sil, vznikla pod přísným utajením v létě 1948 židovská brigáda Hagana. Ta se cvičila ve vojenském prostoru Libavá. Jako instruktoři a štáb se do ní hlásili zejména českoslovenští důstojníci židovského původu, mezi nimi i manželé Fantovi.

Malvína nastoupila jako instruktorka zdravotní roty, v prosinci Fantovi odjeli s ostatními příslušníky brigády do Izraele. Zde měli působit jako instruktoři a posléze se do Československa vrátit, s čímž počítali.

Vzhledem k radikálně se měnící politické situaci, rostoucím represím komunistického režimu a obratu postoje východního bloku k židovskému státu, však dospěli k rozhodnutí v Izraeli zůstat natrvalo. Po léta bydleli v Haifě, kde Malvína pracovala v nemocnici. Roku 1984 jí po čtyřicetiletém soužití zemřel manžel a jako vdova se přestěhovala do Naharije. Zemřela zde roku 2013.

IVO PEJČOCH

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 4. března 2016