Naplánujte si úterní podvečery na přednáškách odborníků z Vojenského historického ústavu Praha, na nichž se dozvíte mnoho nového o II. odboji. PDF dokument se seznamem přednášek je k dispozici zde
Shrnutí situace čs. běženců v Polsku po okupaci českých zemí 15. března 1939 a složité cesty ke vzniku první čs. vojenské jednotky za hranicemi, k níž došlo koncem dubna téhož roku v Krakově. Výklad bude také sledovat politické konotace etablování čs. odboje na polském území na jaře a v létě 1939 a postupnou změnu vztahu polských úředních míst k čs. vojákům. Ta byla zakončena uznáním České a slovenské legie jako autonomní součásti polské armády počátkem září 1939. Zhodnotí se její symbolický zásah do obranných bojů, zajetí čs. vojáků Rudou armádou a nastíní se i složitá cesta Čechů a Slováků do nových bojů proti nepříteli.
Geneze domácího a zahraničního demokratického odboje z hlediska příprav na celonárodní ozbrojené vystoupení v okupované vlasti. Koncentrovat se bude především na období zrodu a profilace základních plánovacích principů této rozsáhlé akce. Časově půjde o etapu od okupace českých zemí v březnu 1939 do počátku roku 1942. Celonárodně koncipované povstání tvořilo hlavní směr úsilí obou složek odboje.
Československý odboj vybudoval do roka od okupace a rozbití Československa ve francouzském exilu pěší divizi. Českoslovenští letci tvořili současně významnou složku francouzského vojenského letectva. Letci se do bojů proti Německu zapojili již za „podivné války“, zatímco pozemní jednotky svedly svůj první boj v červnu 1940. Francie nicméně německému náporu neodolala a československé vojáky čekala evakuace do Velké Británie. V poslední části se přednáška bude věnovat osudům čs. vojáků, kteří – ať již dobrovolně, nebo nedobrovolně – zůstali po kapitulaci ve Francii, jejich demobilizaci, poměrům, v nichž se na území ovládaném pétainovskou vládou ve Vichy nacházeli, a dále jejich zapojení do francouzského odboje.
Československé dobrovolníky směřující do exilové armády zastihla porážka Francie v létě 1940 ve východním Středomoří. Po přechodu na území kontrolovaná Velkou Británií a po posílení čs. veterány z Polska, propuštěnými ze sovětské internace, vytvořili pěší prapor. Českoslovenští vojáci se zapojili do legendární obrany obklíčeného libyjského přístavu Tobruk, a to v náročném a zcela novém pouštním prostředí od října do prosince 1941 po boku Australanů a Poláků. Jejich nasazení bylo ale podstatně širší a po reorganizaci na protiletadlový pluk se v roce 1943 vrátili podruhé i do Tobruku. Československý pěší prapor 11 – Východní pod velením plk. Karla Klapálka byl tvořen pestrobarevnou směsicí Čechů, Slováků, Židů a Rusínů různého věku a vzdělání i životních zkušeností, ve které nechyběli ani opravdoví znalci pouště v podobě několika desítek bývalých cizineckých legionářů.
Dramatické příběhy československých paraskupin z Velké Británie z let 1941–1945 mají svůj začátek na anglickém letišti Ringway u Manchesteru. Základním parašutistickým výcvikem tu prošlo na pět stovek československých vojáků. Mezi nimi se vybírali vhodní adepti pro zařazení do Zvláštní skupiny D pro výsadkové operace v okupované vlasti. Další náročný výcvik a realita života v protektorátu po seskoku kladly na každého z vysazených mužů obrovské nároky, kdy hranice mezi hrdinstvím a zbabělostí byla velice tenká...
Protektorátní vládní vojsko v síle necelých 7 000 mužů vytvořili v létě 1939 okupanti s cílem najít zaměstnání především pro rotmistry a délesloužící poddůstojníky bývalé československé armády. Současně mělo být i takto vytvořeno zdání autonomie Protektorátu Čechy a Morava. Veřejné koncerty hudebních čet vynesly vládním vojákům ironickou přezdívku Háchovi Melody Boys. Drtivá většina příslušníků vládního vojska však byla odhodlaná s nacisty bojovat. To nakonec stovky z nich prokázaly v italských horách v řadách partyzánů, v bojích čs. samostatné obrněné brigády u Dunkerque či na pražských barikádách v květnu 1945.
Opomíjené události při osvobozování Podkarpatské Rusi na podzim 1944. Bránila se tam maďarská 1. armáda, opírající se o pevnůstky Arpádovy linie. Ve druhé části se přednáška bude věnovat vzniku a fungování kvazistátního separatistického útvaru Zakarpatská Ukrajina, který v době mezi listopadem 1944 a lednem 1946 na dosud nominálně československém území existoval, a dále totalitarizaci a sovětizaci tamní společnosti, jež v té době probíhala velkou rychlostí.
Přednáška v první řadě připomene základní vojenské a politické souvislosti Slovenského národního povstání domácímu publiku, neboť tato „slovenská“ problematika se za posledních třicet roků již vytrácí z českého historického povědomí. Vedle toho by měla revidovat některé starší, často spíše propagandistické interpretace či tvrzení o průběhu a výsledcích vojenských operací SNP, a to s důrazem na badatelsky dosud opomíjené dobové archiválie německé provenience. A konečně připomene i „české“ souvislosti Slovenského národního povstání: jednak podíl Čechů v aktivní bojové činnosti na bojištích, jednak ohlas povstání v dosud okupovaných českých zemích – jak mezi obyvatelstvem, tak i v okupačním bezpečnostním a propagandistickém aparátu.
Pražské povstání je relativně dobře přítomno v českém historickém povědomí. Točí se o něm filmy, píší knihy. Pražské povstání nicméně bylo sice největší, ale pouze jednou z bitev Českého květnového povstání. Československý vojenský odboj připravoval celonárodní povstání prakticky od března 1939. Jeho cílem bylo znemožnit německou obranu československého území a usnadnit spojeneckým vojskům operace v tomto prostoru. Přes rozsáhlá tažení gestapa, které za okupace průběžně likvidovalo ilegální velitelské struktury, se celočeské povstání podařilo v květnu 1945 československé armádě uskutečnit. Oproti německým i sovětským plánům povstání zkrátilo druhou světovou válku minimálně o devět dní, a to v samém jejím závěru, kdy veškeré ztráty byly s vidinou nadcházejícího míru mnohem bolestnější.
Shrnutí základních rysů partyzánského hnutí především v Čechách a na Moravě se soustředěním na poslední období války a na „druhý život“ tohoto osobitého fenoménu protinacistického odboje po válce. Součástí bude promítání ukázek unikátního filmu z poválečného partyzánského sjezdu.