Výstava „1943 / Československá armáda na východní frontě“  (9. 11. 2023 - 31. 3. 2024)

Výstava „1943 / Československá armáda na východní frontě“ (9. 11. 2023 - 31. 3. 2024)

V prostorách Armádního muzea Vojenského historického ústavu Praha byla 9. listopadu u příležitosti 80. výročí bojů o Sokolovo a osvobozování Kyjeva zahájena výstava věnovaná formování čs. vojenské jednotky v Sovětském svazu a jejímu bojovému nasazení v průběhu roku 1943. Výstava je otevřena do 31. března 2024.

Výstavu „1943 / Československá armáda na východní frontě“ připravili historikové VHÚ Praha Mgr. Tomáš JaklPaedDr. Jindřich Marek spolu s  Martinem Žourem, poradcem ministryně obrany a předsedou správní rady Sokolovo o.p.s., a ve spolupráci s kolegy z Odboru muzeí Jiřím Vodenkou, Zdeňkem Špitálníkem a Petrem Bjačkem.

Na úvod autoři seznamují návštěvníky s tíživým ovzduším v protektorátu, které evokují prostřednictvím ohrady z prken, na níž jsou vylepeny vyhlášky regulující každodenní život protektorátních obyvatel, informující o vyhlášení stanného práva, popravách a konfiskacích majetku. S tímto stavem se naši vojáci nesmířili. Na protilehlé stěně jsou na velkoformátové mapě zobrazeny místa bojů čs. zahraniční armády v letech 1939–1943.

Po nacistické okupaci v březnu 1939 odešla řada mužů ilegálně do sousedního Polska, kde se vytvořila Čs. vojenská skupina zahraniční. Většina jejích příslušníků odplula do Francie, ze zbývající části vznikla po napadení Polska Česká a slovenská legie. Poté, co Rudá armáda na základě dohody s nacistickým Německem vtrhla 17. září do Polska, byla část čs. vojáků zajata a internována. Do Sovětského svazu odešlo také několik tisíc především mladých lidí z Maďarskem okupované Podkarpatské Rusi ve snaze najít lepší životní podmínky a útočiště před perzekucí. I oni skočili v Gulagu. Na výstavě lze spatřit fotografie i autentické předměty z lágrů a na již zmíněné mapě jejich rozmístění na území tehdejšího Sovětského svazu – vše připravené ve spolupráci s kolegy z projektu Čechoslováci v Gulagu.

Expozice, nápaditě ztvárněná grafiky Andreou Bělohlávkovou a Milanem Syrovým, je rozčleněna do tří tematických částí. První je věnována výstavbě čs. vojenské jednotky v Buzuluku, druhá zachycuje boj o Sokolovo a třetí osvobozování Kyjeva.

Poněvadž z bojů o Sokolovo a o Kyjev neexistují žádné fotografie, využili J. Marek, T. Jakl a M. Žour ve snaze zdokumentovat výzbroj a výstroj příslušníků naší jednotky fotografie ze závěrečného cvičení 1. čs. samostatného polního praporu v Buzuluku z ledna 1943, dále fotografie sovětské i německé provenience, mapy a četné archivní dokumenty. Vystaveny jsou též ruční zbraně a stejnokroje našich vojáků i jejich protivníků (například střelce z kulometu čs. polního praporu se sovětským lehkým kulometem DP nebo německého střelce z kulometu s lehkým kulometem MG 34). Výstava také přináší stručné životopisy významných vojenských osobností (Otakara Jaroše, Ludvíka Svobody, Heliodora Píky, Josefa Buršíka, Antonína Sochora, Richarda Tesaříka, Jana Kratochvíla) i medailonky obyčejných vojáků.

Výstavě dominuje dioráma zachycující boj 1. roty čs. polního praporu v Sokolovu, jehož součástí jsou palebná postavení těžkého kulometu a protitankového děla. Vrata za obranným postavením roty symbolizují pravoslavný kostel Zesnutí přesvaté Bohorodice, kde měl velitel roty npor. Otakar Jaroš velitelské stanoviště s pozorovatelnou na věži (v té době chrám sloužil jako kolchozní sklad).

V závěru výstavy, příznačně nazvaném Ozvěny historie, je prostřednictvím titulů knih, fotografií z filmů, obrazů apod. zdokumentováno, jak překrucování a falšování válečné historie v desetiletích komunistického režimu způsobilo, že značná část české veřejnosti se o hrdiny od Sokolova a Kyjeva přestala zajímat nebo považovala příslušníky 1. čs. armádního sboru v SSSR v rozporu se skutečností za zapálené komunisty nebo jejich aktivní sympatizanty.

Podle jednoho ze spoluautorů výstavy – PaedDr. Jindřicha Marka – dosáhli českoslovenští vojáci při osvobození Kyjeva v roce 1943 největšího úspěchu. Hovořil o tom v podcastu serveru Novinky.cz s redaktorem Alexem Švamberkem. Celý rozhovor si můžete poslechnout na tomto odkazu.

O tom, že události roku 1943 na východní frontě byly historicky významné, svědčí i to, že jeden z dílů pořadu České televize Perimetr se ve své pravidelné historické reportáži, které s odborníky z Vojenského historického ústavu Praha natáčí režisér Filip Renč, věnoval právě osvobození Kyjeva.

Podívejte se také na reportáž z vernisáže

Brožura k výstavě je k prolistování ZDE

Aktuálně



Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…
Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

05. 02. 2025
Každou významnou mezinárodní událost provázejí různé konspirační teorie. Výjimkou není ani konference…
Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

03. 02. 2025
Z technických důvodu je přednáška přeložena z 11. na 18. února 2025.…
Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…