Dunkerque, operace OVERLORD, boje na Apeninském poloostrově, boje na východní frontě, Slovenské národní povstání, Československá samostatná obrněná brigáda, 1. československý armádní sbor v SSSR, Východokarpatská operace a v neposlední řadě situace v Protektorátu Čechy a Morava. Pro někoho možná také překvapivě působení československých vojáků ve válce v Tichomoří a na východě Asie. To všechno jsou témata, které rozebírá další panelová výstava před Generálním štábem Armády ČR na Vítězném náměstí s názvem “Československá zahraniční armáda v roce 1944“. Připravili ji historikové Vojenského historického ústavu Praha PaedDr. Jindřich Marek a Mgr. Tomáš Jakl, kteří mají za sebou řadu úspěšných spoluprací. Poslední jejich realizací byla výstava „1943 / Československá armáda na východní frontě“. Právě otevřená výstava bude před Generálním štábem armády k vidění do 25. června. Poté ji nahradí výstava “Armáda a všesokolské slety“.
„Rok 1944 byl v tomto ohledu přelomový, neboť odstartoval osvobozování celého evropského kontinentu. Kýžené svobody se dočkali obyvatelé Francie, Belgie, Nizozemí či na Balkáně. Ale zásadní kroky k obnovení nezávislosti učinili také Čechoslováci. Tato výstava však ukazuje, že naše stopy najdeme téměř na všech dalších bojištích, kde se sváděl boj o osud Evropy. Českoslovenští letci RAF podporovali invazi do Normandie a zasahovali proti ponorkám nad Atlantickým oceánem, Československá samostatná brigáda zahájila obléhání přístavu Dunkerque, naši vlastenci se zapojili do partyzánského boje v Itálii, Jugoslávii a na Slovensku. A druhý dech i díky našim výsadkářům chytl domácí odboj,“ řekl při zahájení výstavy první náměstek ministryně obrany František Šulc.
„Tato fakta jednoznačně dokládají, že jsme nikdy nebyli národem zbabělců, jak se nám někteří rádoby vlastenci snaží namluvit. Naopak, Češi opakovaně v dějinách prokázali svou odvahu a touhu po svobodě. Na své předky můžeme být právem hrdí a musíme udělat maximum, abychom v jejich odkaze pokračovali. Proto je potřeba o naší historii hovořit a předávat toto povědomí především nejmladší generaci,“ dodal Šulc.
Velitel Velitelství pro operace generálmajor Václav Vlček poděkoval pracovníkům Vojenského historického ústavu Praha za to, že svou prací připomínají jména hrdinů, kteří bojovali za naši svobodu. „V roce 1944 to byli František Fajtl, Antonín Sochor, Vilém Sachr, Tomáš Sedláček a tisíce dalších Čechoslováků. Po vylodění spojenců v Normandii bojovali u francouzského Dunkerque. Na východní frontě se probíjeli přes Karpaty, aby začali osvobozovat vlastní zemi. Stranou nestáli ani jinde. Na Slovensku vytvořili povstaleckou armádu, v Jugoslávii, Itálii nebo Řecku byli součástí partyzánského hnutí. Zdecimovaný domácí odboj zvedal hlavu, aby zahájil přípravy k otevřenému vystoupení proti okupantům,“ řekl generálporučík Hlaváč s tím, že podobnými počiny jsou jména hrdinů navracena do života. „Je to naše velká odpovědnost a projev úcty a respektu k nim!,“ dodal.
PaeDr. Jindřich Marek, jeden ze spoluautorů výstavy, ve své řeči vyzdvihl oběti Volyňských Čechů, kteří desítky let žili mimo svoji původní vlast, ale přesto neváhali v krvavých bojích Karpatech bojovat po boku Čechoslováků a projevili obrovské vlastenectví. ,Hrdiny nenacházíme jen v domácím odboji, v uniformách československé zahraniční armády, ale i třeba mezi partyzány, třeba v Řecku, Itálii a Jugoslávii," řekl historik Vojenského historického ústavu Praha Jindřich Marek.