Josef Berounský - Smrt v arktických vlnách

18. 07. 2024

Čeští vojáci umírali v letech druhé světové války ve všech koutech světa – i v arktické oblasti ve vlnách Severního ledového oceánu jako sedmačtyřicetiletý bývalý legionář v Rusku a organizátor československých zahraničních leteckých jednotek ve Francii a Velké Británii plukovník Josef Berounský.

Josef Berounský (1895–1942) zahynul na palubě britského křižníku Edinburgh poté, co plavidlo při cestě
do Velké Británie zasáhlo torpédo vypálené z německé ponorky. FOTO: Sbírka Jiřího Rajlicha

Narodil se 31. srpna 1895 ve Slaném, ale výbuch první světové války jej zastihl v Rusku, kde studoval na právnické fakultě charkovské univerzity. V srpnu 1916 se přihlásil do československých legií, po absolvování důstojnického kurzu se zapojil do bojů, byl dvakrát raněn, ale jako velitel jedné z rot 2. čs. střeleckého pluku „Jiřího z Poděbrad“ se po uzdravení zúčastnil opět bojů – tentokrát s bolševiky o Transsibiřskou magistrálu. Do vlasti se vrátil jako kapitán v květnu 1920. V armádě již zůstal a v roce 1922 přešel k letectvu, kde po výcviku (včetně stáže ve Francii) skončil mezi stíhači. V kritickém roce 1938 velel v Praze­‑Kbelích Leteckému pluku 4 se stíhačkami Avia B-534.

Po nacistické okupaci přešel s rodinou již v červenci 1939 ilegálně do Polska a odtud do Francie a po její rychlé porážce do Velké Británie. V srpnu 1941 byl však kvůli své znalosti ruského jazyka a noblesnímu diplomatickému jednání vyslán do Moskvy ve funkci zástupce náčelníka čs. vojenské mise v SSSR s úkolem věnovat se otázkám le￾tectva. Po úmrtí manželky Milady se ale musel kvůli svým dvěma dětem vrátit na Britské ostrovy. Spolu s ním mělo v rámci arktického konvoje QP-11 na britském lehkém křižníku Edinburgh odplout i sedm dalších československých letců, nedávno propuštěných ze sovětské internace. Křižník měl do Velké Británie dovézt i 465 zlatých cihel o celkové hmotnosti 5,5 tuny, jimiž Sovětský svaz splácel Spojencům dodávky válečného materiálu. Do svého cíle však tato moderní válečná loď o výtlaku 13715 tun nikdy nedoplula.

Její plavbu zastavil 30. dubna 1942 asi 300 kilometrů severně od Murmansku útok německých ponorek. Velitel konvoje z obavy o „zlatý“ Edinburgh nařídil, aby se křižník odpojil kvůli větší možnosti manévrování, což však nebyl příliš šťastný nápad. Nejdříve jej zasáhla dvěma torpédy ponorka U 456 a o dva dny později se při pokusu o návrat do Murmansku stal terčem útoku německých torpédoborců a skončil na dně moře.

Většinu jeho posádky i pasažérů zachránily britské lodě. Mezi mrtvými byl však bohužel i plukovník letectva Josef Berounský, který zahynul již při útoku ponorky U 456. Jedno z jejích torpéd zasáhlo totiž křižník právě v místě, kde měl kajutu…

Jindřich Marek

Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 1. září 2017

Aktuálně



Doplněni další hrdinové do rubriky KALENDÁŘ HRDINŮ – VHÚ PRAHA A LIDOVÉ NOVINY

Doplněni další hrdinové do rubriky KALENDÁŘ HRDINŮ – VHÚ PRAHA A LIDOVÉ NOVINY

23. 08. 2024
Stejně jako v létě loňského roku jsou do rubriky „KALENDÁŘ HRDINŮ –…
Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

21. 08. 2024
Letošní výročí Sověty vedené invaze do Československa 21. srpna 1968 znovu připomíná,…
Nejmladší oběť demonstrací 21. srpna 1969

Nejmladší oběť demonstrací 21. srpna 1969

20. 08. 2024
V Praze ve dnech 20. a 21. srpna 1969 byli při demonstracích připomínajících…
V Leteckém muzeu Kbely čistí největší exponát

V Leteckém muzeu Kbely čistí největší exponát

16. 08. 2024
Práce v muzeích Vojenského historického ústavu Praha se nezastavují ani v nejparnějších dnech. Nyní…
SVAZARM/ZVÄZARM v prvých rokoch svojej existencie

SVAZARM/ZVÄZARM v prvých rokoch svojej existencie

14. 08. 2024
V polčase 20. storočia sa nezdalo, že 2. svetová vojna bude svetovou vojnou…