Desider Hoffmann - Dvorní fotograf Beatles

26. 07. 2024

Jeho práci u nás zná každý. Jeho jméno téměř nikdo. Přestože se Desider „Dežo“ Hoffmann narodil na Slovensku v židovské rodině, většinu života prožil jako světoběžník a zemřel jako poddaný britské královny. Sám sebe však považoval za Čechoslováka, jak prokázal v nejtěžších dobách.

Dežo Hoffmann (1912–1986) sloužil v čs. zahraniční armádě a po válce zůstal v Londýně. Jeho styl pomohl
změnit image kapely Beatles. FOTO: VÚA–VHA

Narodil se 24. května 1912 v Banské Štiavnici. Vyrůstal v Žilině. Po skončení povinné školní docházky absolvoval v roce 1929 obchodní školu. Našel si zaměstnání jako účetní a knihkupec. Od října 1934 do konce roku 1935 vykonával vojenskou prezenční službu, z níž byl však ze zdravotních důvodů předčasně propuštěn. Následně odjel do Paříže, kde začal pracovat jako fotograf a kameraman. V některých jeho životopisech se uvádí, že navštívil bojující Habeš, což však není příliš pravděpodobné, vzhledem k tomu, že na jaře 1936 již tamní válka končila. Ve druhé polovině roku 1936 však byl již zcela jistě na Pyrenejském poloostrově. Stal se jedním ze zhruba dvou tisícovek čs. občanů pomáhajících v řadách mezinárodních brigád španělské republice a byl několikrát zraněn. Zůstal tam až do února 1939 a spolu s dalšími byl následně internován ve Francii.

Po vypuknutí války se nacházel v táboře Gurs, kde panovala velmi napjatá atmosféra. Komunisté, jichž byla většina, se v důsledku uzavření paktu Molotov–Ribbentrop velmi ostře vymezili proti své účasti v boji za obnovu Československa a několik desítek pročeskoslovensky orientovaných interbrigadistů „vyloučili“ ze svých řad. Byl mezi nimi i Dežo Hoffmann, který se do čs. zahraniční armády přihlásil mezi prvními. V Gurs však zůstal až do června 1940 v roli jakéhosi důvěrníka čs. odboje. Následně odjel do Spojeného království, kde opět patřil mezi několik desítek k čs. státu loajálních interbrigadistů, kteří odmítli komunisty vyprovokovaný pokus o rozklad čs. armády v táboře v Cholmondeley.

Až do května 1944 sloužil jako desátník u štábní roty Čs. samostatné obrněné brigády. V té době se však u něj začaly projevovat zdravotní potíže, v jejichž důsledku byl nejprve přeložen k nebojovému útvaru a koncem prosince 1944 jako částečný invalida propuštěn z čs. branné moci. Mezitím se ve Velké Británii oženil a založil rodinu. Do Československa, kde byla většina jeho příbuzných zavražděna během holokaustu, se po válce již nevrátil. Usadil se v londýnském Soho a záhy se prosadil.

Fotografoval pro Daily Mirror a The News Chronicle. V roce 1962 se seznámil s Beatles. Jeho styl změnil image kapely a v podstatě vytvořil její charakteristický vizuál. Absolvoval s nimi všechna turné po Evropě i v USA. Před jeho objektivem se ale v 60. letech vystřídali téměř všichni, kteří v té době něco znamenali: Luisem Armstrongem a Marlene Dietrichovou počínaje přes Marylin Monroe a Marlona Branda až po Rolling Stones a Jimiho Hendrixe. Dežo Hoffmann zemřel 26. března 1986 v Londýně.

Jiří Plachý
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 27. března 2020.

O Dežo Hoffmanovi vznikl dokumentární film, který měl českou premiéru v Armádním muzeu Žižkov za účasti velvyslankyně Slovenska v ČR. Reportáž z této akce si můžete přečíst ZDE



Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…