František Vladimír Jirsa - Zakladatel vojenské kynologie

29. 07. 2024
František Vladimír Jirsa (1876–1966) byl československý legionář. Po návratu do Československa se stal
šéfem vojenské kynologie mladého státu. FOTO: VHÚ Praha

František Jirsa se narodil 12. března 1876 v Suchdole na Kutnohorsku. Vystudoval vyšší reálku, byl aktivním sokolem a před vypuknutím války pracoval jako kontrolor tabákové režie. Na východní frontu odjel jako záložní důstojník s píseckým c. k. domobraneckým plukem č. 28. Již v září 1914 se ale ocitl v ruském zajetí u Opole. Ze zajateckého tábora vedla jeho cesta k srbské divizi, kde získal hodnost kapitána. V květnu 1917 vstoupil do československých jednotek v Rusku a byl zařazen k 5. čs. střeleckému pluku jako velitel 1. roty I. záložního praporu.

V Rusku přestoupil na pravoslavnou víru a přijal jméno Vladimír. Nejzajímavějším obdobím jeho působení v legiích je funkce velitele školy pro výcvik sanitních a strážních psů v Tomsku (sanitní psi byli cvičeni, aby vyhledávali raněné). Jako náruživý myslivec měl pro svěřený úkol ideální předpoklady. Během evakuace čs. jednotek z Vladivostoku velel major František Vladimír Jirsa transportu invalidů na americké lodi S.S. Nanking, který odplul z Vladivostoku v červnu 1919. Přes Japonsko se legionáři dostali do San Diega a poté do Washingtonu, kde československé vojáky v čele s Jirsou přijal v červenci 1919 i prezident Woodrow Wilson.

Škola pro výcvik vojenských a sanitních psů byla v Československu zřízena již v květnu 1920 a velením byl pověřen opět major ruských legií Vladimír Jirsa. Byla samostatným celkem, v podřízenosti Ministerstva národní obrany s pravomocí velitelství samostatného praporu. Sídlem školy byl Kostelec nad Orlicí, kde probíhal intenzivní výcvik ve vyhledávání zraněných. Velitel školy byl však po milostné aféře s vdanou ženou velení zbaven a z armády odešel. Výcvik psů v armádě postupně ztrácel na důležitosti a škola byla v průběhu 30. let zrušena. Následně se Vladimír Jirsa věnoval podnikání s kožešinami stříbrných lišek a posléze se opět vrátil k původní profesi, tedy k obchodu s tabákem, nyní v rámci Legiobanky. Za dodavateli tabáku jezdil do Turecka a v roce 1930 sem poslal i svého syna Miloslava. Po vypuknutí druhé světové války vstoupil Miloslav Jirsa do čs. jednotky na Středním východě a později ve Velké Británii působil na Vojenské rádiové ústředně, kde přijímal depeše z protektorátu. Spolu s částí Zvláštní skupiny odjel na jaře 1945 na východní frontu.

Zdeněk Špitálník

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 16. března 2018.

Aktuálně



Druhý život Karpatsko-dukelské operace – Dukla ve filmu.

Druhý život Karpatsko-dukelské operace – Dukla ve filmu.

22. 10. 2025
Šestého října 1950 se poprvé slavil hlavní svátek „Den Československé armády“ na…
Letecké muzeum Kbely bude ve státní svátek oteřeno

Letecké muzeum Kbely bude ve státní svátek oteřeno

22. 10. 2025
Upozorňujeme zájemce o návštěvu Leteckého muzea Kbely, že mimořádně bude otevřeno také…
V památníku na Vítkově je k vidění nová výstava České stopy v Kazachstánu

V památníku na Vítkově je k vidění nová výstava České stopy v Kazachstánu

21. 10. 2025
Nová výstava v Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína komplexně…
Knihovna VHÚ Praha bude v pondělí 27. 10. uzavřena

Knihovna VHÚ Praha bude v pondělí 27. 10. uzavřena

20. 10. 2025
Oznamujeme, že Knihovna Vojenského historického ústavu Praha bude v pondělí 27. října…
Budování zbrojního průmyslu pro výrobu pěchotních zbraní v prvním desetiletí existence republiky. Shrnutí přednášky kurátora VHÚ Praha Jana Skramoušského

Budování zbrojního průmyslu pro výrobu pěchotních zbraní v prvním desetiletí existence republiky. Shrnutí přednášky kurátora VHÚ Praha Jana Skramoušského

20. 10. 2025
Konec války a rozpad rakousko-uherské monarchie postavil nástupnické státy před řadu problémů,…