Vojtěch Vladimír Klecanda - Generálova osudná chyba

29. 07. 2024

Vojtěch Vladimír Klecanda prožil život, který by vydal na dlouhý a událostmi nabitý televizní seriál. Narodil se 15. listopadu 1888 ve vlivné pražské vlastenecké rodině. Po maturitě na obchodní akademii a vojenské prezenční službě u c. a k. pěšího pluku č. 11 odešel v roce 1910 na zkušenou do Ruska. Již v pětadvaceti letech byl jmenován ředitelem filiálky automobilky Laurin & Klement v Charkově. Přijal pravoslaví. Po vypuknutí světové války byl v srpnu 1914 v Kyjevě mezi prvními příslušníky České družiny.

Vojtěch Vladimír Klecanda (1888–1947) patřil k nejschopnějším československým generálům. Působil mimo jiné jako vojenský atašé ve fašistické Itálii, kde získal mnoho cenných zpravodajských informací o síle italské armády. FOTO: VHÚ Praha

Na frontě proslul řadou odvážných rozvědek a v srpnu 1915 byl v hodnosti poručíka přidělen ke zpravodajskému oddělení Jihozápadního frontu ruské armády. Vzhledem k jazykovému vybavení (hovořil rusky, německy, anglicky a francouzsky, později k tomu přidal španělštinu a italštinu) byl sice přijat jako tlumočník, ale záhy dostal inteligentní a ambiciózní mladý muž šanci seznámit se s celým spektrem činností vojenského zpravodajství. Tyto zkušenosti jej v létě 1918 při bojích čs. legií s bolševiky předurčily k vytvoření velice úspěšné legionářské zpravodajské služby. Po válce vystudoval Válečnou školu v Paříži, v pětatřiceti letech byl povýšen na generála, velel divizi, jako vojenský diplomat působil v Paříži – z té doby pocházejí jeho zprávy o začínajícím úpadku francouzské armády. V roce 1926 působil jako pozorovatel francouzského tažení v Maroku proti Abd al­‑Karimovi, v roce 1934 byl vyslán pro změnu jako vojenský pozorovatel do Kolumbie, jež se nacházela ve válečném konfliktu s Peru. V těchto letech byl i členem zednářské lóže a místopředsedou Svazu junáků – skautů, napsal řadu publikací, přednášel na ČVUT, od prosince 1935 působil jako vojenský atašé ve fašistické Itálii, kde získal mnoho cenných zpravodajských informací o síle italské armády.

Patřil mezi nejschopnější československé generály, byl však nepříjemně kritický k méně schopným kolegům, což mu přidělalo řadu nepřátel. Za nacistické okupace se zúčastnil domácího odboje. Levice mu však neodpustila ochotu být diplomatickým prostředníkem při vyjednávání K. H. Franka s Američany o separátní mír. Po válce byl za￾tčen a strávil 15 měsíců ve vyšetřovací vazbě. Nakonec byl Národním soudem zproštěn všech obvinění po brilantní obhajobě, že považoval za svou povinnost urychlit konec války, protože „krev vojáků není barvou na reklamu“. Již 22. dubna 1947 však zemřel ve věku nedožitých 59 let po pádu z okna, který jedni označují za sebevraždu, další za nešťastnou náhodu, a někteří, včetně jeho druhé manželky, dokonce za politickou vraždu…

Jindřich Marek

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 20. dubna 2018.

Aktuálně



Doplněni další hrdinové do rubriky KALENDÁŘ HRDINŮ – VHÚ PRAHA A LIDOVÉ NOVINY

Doplněni další hrdinové do rubriky KALENDÁŘ HRDINŮ – VHÚ PRAHA A LIDOVÉ NOVINY

23. 08. 2024
Stejně jako v létě loňského roku jsou do rubriky „KALENDÁŘ HRDINŮ –…
Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

21. 08. 2024
Letošní výročí Sověty vedené invaze do Československa 21. srpna 1968 znovu připomíná,…
Nejmladší oběť demonstrací 21. srpna 1969

Nejmladší oběť demonstrací 21. srpna 1969

20. 08. 2024
V Praze ve dnech 20. a 21. srpna 1969 byli při demonstracích připomínajících…
V Leteckém muzeu Kbely čistí největší exponát

V Leteckém muzeu Kbely čistí největší exponát

16. 08. 2024
Práce v muzeích Vojenského historického ústavu Praha se nezastavují ani v nejparnějších dnech. Nyní…
SVAZARM/ZVÄZARM v prvých rokoch svojej existencie

SVAZARM/ZVÄZARM v prvých rokoch svojej existencie

14. 08. 2024
V polčase 20. storočia sa nezdalo, že 2. svetová vojna bude svetovou vojnou…