Budoucí absolvent gymnázia na Královských Vinohradech (nyní součást Prahy) se narodil 27. června 1908 v Bělé pod Bezdězem a v roce 1931 byl promován na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Již jako mladý vědec si vydobyl světové renomé pracemi na téma fyziologie srdečního svalu. V letech 1934 až 1935 pracoval na Sorbonně v Paříži u profesorů Lapicquea a Laugiera a v roce 1937 se ve Francii oženil se slečnou Emmy Bahuaultovou.
Okamžitě po nacistické okupaci v březnu 1939 se zapojil do domácího odboje. S manželkou uprchli do Francie v červenci 1939. Po vypuknutí války byl jako protektorátní občan krátce internován, po propuštění se dobrovolně přihlásil do československé armády. Odveden byl v prosinci 1939 a v březnu 1940 byl v hodnosti nadporučíka zdravotní služby zařazen do 1. čs. divize v Agde.
Jako vědec světového významu byl krátce nato převelen do centra vojenského lékařského výzkumu francouzského letectva v Mérignaku, kam přijel v červnu 1940, kdy se již německé tanky blížily k Paříži. MUDr. Krutovi se před zhroucením Francie podařilo odplout na jedné z posledních evakuačních lodí z Bordeaux do Velké Británie. Stal se lékařem 311. československé bombardovací perutě, odkud byl v květnu 1941 převelen jako lékař k nově založené 313. československé stíhací peruti. Na základě intervencí britských vědců byl v říjnu 1942 přemístěn do výzkumné- ho ústavu Ministerstva pro vnitřní bezpečnost při Oxfordské univerzitě, kde se zabýval výškovou fyziologií, srdeční mechanikou a fyziologií výživy.
Po návratu do vlasti působil jako přednosta 5. oddělní Ministerstva zdravotnictví, které distribuovalo pomoc z dodávek UNRRA. Značnou měrou se také zasloužil o vybudování první československé továrny na penicilin v Roztokách u Prahy. V letech 1948 až 1951 byl přednostou Fyziologického ústavu Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a v letech 1951 až 1970 přednostou Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Roku 1966 byl jmenován řádným profesorem. Po sovětské okupaci odmítl v roce 1970 veřejně odvolat svůj podpis pod manifestem 2000 slov. Byl proto odstraněn z vedení ústavu, bylo mu zakázáno publikovat a vládnoucí normalizá- toři mu odepřeli i vstup na univerzitu. Věnoval se poté dějinám medicíny, zejména Janu Evangelistovi Purkyněmu. Prof. MUDr. Vladislav Kruta zemřel v Brně 6. září 1979. V roce 1991 byl in memoriam rehabilitován a povýšen na plukovníka.