Raimund Mrázek - Také neunikl rudé pomstě . . .

10. 09. 2024

V závěru německé okupace držel v Praze v rukou všechny důležité nitky spojující zdecimovaný domácí vojenský odboj, v jehož řadách působil již od roku 1939. Na sklonku života mu komunističtí normalizátoři na jeho žádost o přiznání statusu odbojáře podle známého zákona č. 255/1946 Sb. odpověděli negativně s cynickou drzostí, že patří mezi osoby, „jejichž postoj k socialismu je neopravňuje k udělení“.

Generál Raimund Mrázek (1987–1972) sehrál v odboji zvláště významnou roli při přípravách Pražského
povstání v květnu 1945. Ani to se komunistům nelíbilo. FOTO VHÚ Praha

Rodák z Oplocan u Přerova Raimund Mrázek (29. 8. 1897) studoval Vyšší průmyslovou školu v Brně, když jej c. a k. monarchie v osmnácti letech zatáhla do krvavých jatek světové války. V červenci 1916 padl do ruského zajetí. Spolu s kamarádem Heliodorem Píkou se přihlásil do čs. legií, kde působil u dělostřeleckých jednotek. Do vlasti se vrátil po absolvování legionářské anabáze v Rusku až v květnu 1920 v hodnosti nadporučíka a v armádě již zůstal. Vystudoval prestižní Válečnou školu a osudné září 1938 jej zastihlo v hodnosti podplukovníka generálního štábu jako podnáčelníka štábu II. sboru.

Mnichov ani nacistická okupace jej nezlomily. Zapojil se do odboje, přežil se štěstím všechny čistky gestapa a koncem války svými kontakty sehrál klíčovou roli při scelování vojenského odboje v závěru okupace, inicioval tajný příjezd generála Slunečka do Prahy a spolupráci mezi tehdy nejvýznamnějšími vojenskými skupinami „Bartoš“ a „Alex“. Za povstání v Praze v květnu 1945 musel ustoupit z hořící budovy velitelství „Alex“ na Staroměstském náměstí probouranými sklepy.

Po válce přijal přes varování generála Heliodora Píky, že v Moskvě jsou „těžké podmínky“, funkci náčelníka Čs. vojenské mise v SSSR, ale již v prosinci 1946 byl ze svého postu odvolán. O legionáře, znalého bolševické pro￾radnosti, Moskva v této funkci prostě nestála. Když byl Raimund Mrázek po únoru 1948 již jako generál ve funkci velitele dělostřelectva Oblasti 1 vyhozen z armády, zapojil se do dalšího odboje a uvažoval dokonce i o osvobození svého uvězněného přítele generála Píky. Komunistický režim měl však oči a uši všude a také hodně sympatizantů. Aby proti němu vedl odboj bývalý legionář a generál, bylo předem odsouzeno k neúspěchu.

Již v listopadu 1948 byl se svými nejbližšími spolupracovníky zatčen a v únoru 1949 odsouzen k doživotnímu žaláři, který mu byl změněn na trest 25 let vězení. Prošel komunistickými lágry v Ruzyni, Leopoldově a na Mírově a domů se vrátil teprve v květnu 1960 na základě amnestie prezidenta republiky s podlomeným zdravím. Degradovaný generál zemřel v ústraní v Praze 11. srpna 1972.

Jindřich Marek
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 3. července 2020

Aktuálně



Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

21. 08. 2025
Letošní výročí Sověty vedené invaze do Československa 21. srpna 1968 znovu připomíná,…
Vznik 7. čs. střeleckého pluku „Tatranského“

Vznik 7. čs. střeleckého pluku „Tatranského“

19. 08. 2025
Minulý týden jsme si mohli připomenout další událost spjatou s historií čs. legií…
Při Tankovém dni budete moct obdivovat i "flak" z dolu Bílina. Chránil sudetskou chemičku, nyní zdobí muzeum v Lešanech

Při Tankovém dni budete moct obdivovat i "flak" z dolu Bílina. Chránil sudetskou chemičku, nyní zdobí muzeum v Lešanech

18. 08. 2025
Zhruba před měsícem byl do Vojenského technického muzea Lešany převezen velmi těžký…
V Náměšti odhalili památník věnovaný 311. peruti RAF. Autorem je výtvarník VHÚ Praha

V Náměšti odhalili památník věnovaný 311. peruti RAF. Autorem je výtvarník VHÚ Praha

15. 08. 2025
Posádkové muzeum Sedlec, Vícenice, které se nachází v areálu 22. základny vrtulníkového…
Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 2. část

Před 80 lety - 13. srpen 1945 – Poslední doma, 2. část

13. 08. 2025
Přinášíme vám druhou, závěrečnou část textu historika VHÚ Praha Jiřího Rajlicha, který…