Karel Vašátko - Pekařův žák a rytíř sv. Jiří

Karel Vašátko - Pekařův žák a rytíř sv. Jiří

07. 02. 2025

Jedním z nejvyznamenávanějších vojáků na východní frontě za první světové války byl Čech Karel Vašátko. Jako první z příslušníků České družiny získal všechny stupně Kříže svatého Jiří, a mohl tak užívat titul „úplný georgijevský kavalír“, tedy rytíř svatého Jiří.

Karel Vašátko (1882–1919) se velmi úspěšně účastnil desítek nebezpečných průzkumných akcí v nepřátelském zázemí. V bitvě u Zborova byl vážně zraněn. FOTO: VÚA–VHA

Karel Vašátko se narodil 13. července 1882 v tehdy samostatné obci Litohrady, dnes části Rychnova nad Kněžnou. V Rychnově nad Kněžnou absolvoval osmileté gymnázium. Po vojenské službě v rakousko­‑uherské armádě nastoupil studium práv, ale po roce přestoupil na Filosofickou fakultu České univerzity Karlo­‑Ferdinandovy v Praze, kde studoval historii a zeměpis. V roce 1912 odjel pracovat k příbuzným do Ruska, kde se stal správcem rozsáhlého statku svého strýce ve vsi Vilije v Ostrožském újezdu ve Volyňské gubernii. Po vypuknutí války byli jak Karel Vašátko, tak jeho strýc internováni jako rakousko­‑uherští státní občané.

Ještě v srpnu 1914 se Karel Vašátko dobrovolně přihlásil do České družiny a byl zapsán do její 2. roty jako vojín. Na frontu odešel v listopadu 1914. Velmi úspěšně se účastnil desítek nebezpečných průzkumných akcí v nepřátelském zázemí. Za své bojové zásluhy získal Kříž sv. Jiří I., II., III. a IV. stupně a Medaili sv. Jiří II., III. a IV. stupně. Působil také při náboru zajatců do čs. jednotek.

V bitvě u Zborova 2. července 1917 šel do útoku v hodnosti praporčíka mezi prvními, ve skupině vybraných vrhačů granátů před první polorotou 2. roty 1. československého střeleckého pluku. Mezi druhou a třetí linií rakouskouherských zákopů byl raněn do hlavy. Střepina granátu mu na zátylku odštípla kus lebky a obnažila mozek. Za své hrdinství v bitvě u Zborova obdržel Řád sv. Stanislava III. stupně s meči a stuhou, Řád sv. Jiří IV. stupně a Kříž sv. Jiří IV. stupně s vavřínovou ratolestí. Na podzim 1917 byl povýšen na podporučíka a po částečném zotavení ze zborovského zranění se v únoru 1918 vrátil do služby.

V dubnu 1918 byl přidělen ke štábu Československého sboru a do konce roku postupně povýšen do hodnosti podplukovníka. Zemřel 9. ledna 1919 v Čeljabinsku na následky operace zranění od Zborova. Druhá rota 1. čs. střeleckého pluku si na jeho počest zvolila čestný název Vašátkova. V roce 1933 byly jeho ostatky převezeny do vlasti a uloženy v Památníku osvobození v Praze. Za protektorátu byly na příkaz okupantů bez publicity uloženy v rodinném hrobě v Solnici nedaleko od Litohrad, kde spočívají dodnes. Synovec Karla Vašátka, Alois Vašátko, byl vojenským letcem. Za druhé světové války velel 312. československé stíhací peruti a posléze i celému československému Wingu.

Tomáš Jakl
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 18. prosince 2020.

Aktuálně



PF 2026

PF 2026

23. 12. 2025
Krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2026
Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

23. 12. 2025
Touto dobou před osmdesáti šesti lety se příslušníci československé branné moci ve…
Vánoce a přelom roku v zahraniční misi na Slovensku v roce 2022

Vánoce a přelom roku v zahraniční misi na Slovensku v roce 2022

23. 12. 2025
Svátky, které se i daleko od domova nesly ve znamení soudržnosti, tradic…
Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…