Ministryně obrany na Vítkově vyznamenala in memoriam "takřka zapomenuté" československé hrdiny

Ministryně obrany Jana Černochová dnes v památníku v Praze na Vítkově vyznamenala in memoriam 10 československých hrdinů, kteří zemřeli v různých obdobích 2. světové války. Jde o výsadkáře, odbojáře i příslušníky Stráže obrany státu. Padli v boji proti nacismu, ale nikdy se jim nedostalo důstojného uložení ani ocenění. Ostatky devíti z nich se vrátily z Německa a Polska do České republiky po více než 80 letech.

„Padli během 2. světové války daleko od svých domovů, do kterých se již nikdy nevrátili. Byli pohřbeni tajně nebo pod falešnými jmény v zahraničí a téměř se na ně zapomnělo. Dnes, po více než 80 letech, symbolicky uzavíráme jejich životní příběhy. Byli to odvážní muži, kteří v boji za naši svobodu od nacistické nadvlády položili to nejcennější - vlastní život. Osudy čs. hrdinů, které si dnes připomínáme, byly různorodé, ale se společným jmenovatelem, kterým byl právě zápas za naši samostatnou a demokratickou republiku,“ uvedla v projevu ministryně Jana Černochová, která hrdiny vyznamenala resortním Křížem obrany státu ministra obrany ČR in memoriam. Slavnostního aktu se účastnili příbuzní padlých hrdinů, kteří si vedle vyznamenání převzali také ostatky.

Na nalezení ostatků, jejich exhumaci a převezení se vedle odboru pro válečné veterány a válečné hroby MO – potažmo oddělení péče o válečné hroby a pietní místa – podílela řada badatelů a historiků. Výrazně pomohla kancelář prezidenta republiky, bavorská vláda či polský Institut paměti národa.

V malých rakvích, které dnes byly pro tuto slavnostní příležitost zahaleny státní vlajkou, spočívaly ostatky celkem devíti čs. hrdinů. Misi šesti československých vojáků, kteří měli být vysazeni na našem území v rámci operací Iridium a Bronse, bohužel tragicky ukončila střelba a pád letadla. Až dosud byli pohřbeni nedaleko Mnichova, pod falešnými jmény. Jedná se o: podplukovníka i.m. Miroslava Špota, majora i.m. Miroslava Křičenského, štábního kapitána i.m. Bohumíra Martínka, nadporučíka i.m. Bohumíra Kobylku, nadporučíka i.m. Antonína Kubce, nadporučíka i.m. Vladislava Soukupa. Oceněn byl společně s nimi i jejich druh poručík i.m. František Vrbka. Ten jediný pád letounu přežil, svým zraněním však záhy podlehl. Jeho ostatky spočívají v hromadném hrobě na území ČR. 

Dalším vyznamenaným i.m. byl Josef Doskočil, člen kolínské organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme. Byl dopaden gestapem a v září 1943 popraven. Jeho ostatky spočívaly na stejném hřbitově jako výsadkáři.

Ludvík Svoboda a Vilém Leher padli v září 1938, když hájili hranice proti henleinovcům. Oba byli zavražděni poté, co se vzdali německé přesile, a byli pohřbeni na tajném místě v Německu (dnešní polské Glubczyci). I jejich ostatky se vrátily do vlasti společně s ostatními 22. srpna 2025.

„Dlouhých pět desetiletí nacistické a posléze komunistické totality neumožňovalo, aby se naše země mohla s těmito muži důstojně rozloučit a abychom je mohli náležitě ocenit. Místa jejich odpočinku neodpovídala významu jejich oběti a byli takřka zapomenuti. Cesta k nápravě této křivdy trvala dlouho a dnešním slavnostním pietním aktem konečně vyrovnáme náš morální závazek, který jsme jim dlužni. (...) Máme před sebou rakve s hrdiny československého národa. Položili život za naši svobodu. Čekali více než 80 let na to, že si jejich hrdinskou smrt někdo připomene. Jsem proto velice ráda, že se nám jejich odkaz podařilo zachránit a že jejich ostatky navždy spočinou v jejich domovech. To je to nejmenší, co pro ně můžeme udělat," řekla na závěr ministryně obrany Jana Černochová. 

Více informací k vyzvednutí a převozu ostatků těchto hrdinů najdete ZDE.

Podívejte se na video ze slavnostního pietního aktu:

Česká televize vysílala reportáž z převozu ostatků dne 22. srpna 2025. Můžete se na ni podívat po kliknutí na obrázek:

MEDAILONKY OCENĚNÝCH

podplukovník i. m. Miroslav ŠPOT (*2. 7. 1915 - †15. 3. 1943)

se stal důstojníkem v předmnichovské čs. armádě. Okupace vlasti jej přiměla k odchodu do exilu, kde konal službu v čs. zahraniční armádě ve Francii a Velké Británii. Ve funkci velitele byl zařazen do paradesantního výsadku s krycím názvem Iridium. Byl vyslán do akce, avšak přepravní letoun byl zasažen palbou a zřítil se v blízkosti Mnichova.

major i. m. Miroslav KŘIČENSKÝ (*20. 4. 1915 - †15. 3. 1943)

patřil k důstojníkům čs. armády v době první i druhé republiky. Po nacistické okupaci vlasti odešel do exilu. Sloužil v čs. zahraniční armádě ve Francii a Velké Británii. Ve funkci zástupce velitele byl zařazen do paradesantního výsadku s krycím názvem Iridium. Svoji bojovou misi nemohl dokončit. Krátce po svém vyslání zahynul v troskách sestřeleného letadla u bavorského Mnichova.

štábní kapitán i. m. Bohumír MARTÍNEK (*21. 3. 1916 - †15. 3. 1943)

patřil k důstojníkům předmnichovské čs. armády. Po nacistické okupaci vlasti odešel do exilu, kde sloužil v čs. zahraniční armádě ve Francii a Velké Británii. Ve funkci velitele byl zařazen do paradesantního výsadku s krycím názvem Bronse. Svoji bojovou misi nemohl dokončit. Krátce po svém vyslání zahynul v troskách sestřeleného letadla v blízkosti Mnichova.

nadporučík i. m. Bohumír KOBYLKA (*23. 9. 1920 - †15. 3. 1943)

maturoval na obchodní škole, po nacistické okupaci českých zemí odešel do exilu, aby jako nováček začal sloužit v čs. zahraniční armádě ve Francii a Velké Británii. Ve funkci radiotelegrafisty byl zařazen do paradesantního výsadku s krycím názvem Iridium. Jeho život vyhasl v troskách sestřeleného letadla u bavorského Mnichova.

nadporučík i. m. Antonín KUBEC (*21. 3. 1911 - †15. 3. 1943)

byl poddůstojníkem prvorepublikové čs. armády. Poté odešel do cizinecké legie, od roku 1940 sloužil v čs. zahraniční armádě ve Francii a Velké Británii. Jako radiotelegrafista byl zařazen do paradesantního výsadku s krycím názvem Bronse. Jeho život vyhasl v troskách sestřeleného letadla u bavorského Mnichova.

nadporučík i. m. Vladislav SOUKUP (*8. 2. 1913 - †15. 3. 1943)

byl poddůstojníkem předmnichovské čs. armády. Nacistická okupaci vlasti jej přiměla k odchodu do exilu. Konal službu v čs. zahraniční armádě ve Francii a Velké Británii. Ve funkci pomocníka velitele byl zařazen do paradesantního výsadku s krycím názvem Iridium. Byl vyslán do akce, avšak přepravní letoun byl zasažen palbou a zřítil se v blízkosti Mnichova.

poručík i. m. František VRBKA (*15. 7. 1924 - †23. 3. 1943)

byl vyslán do okupované vlasti jako příslušník paradesantního výsadku Bronse. Vrbka byl jediným, kdo pád letounu přežil. Těžce zraněného jej po převezli do lazaretu SS v Praze-Podolí. Přes veškerou péči, která mu jako důležitému zajatci byla poskytnuta, 23. března 1943 večer zemřel.

vrchní rescipient finanční stráže Ludvík SVOBODA (*6. 4. 1899 - †22. 9. 1938)

byl jako příslušník finanční stráže zařazen na funkci velitele čety Stráže obrany státu. Padl v průběhu henleinovského povstání v pohraničí při přepadu liptaňské četnické stanice.

strážmistr četnictva Vilém LEHER (*29. 5. 1912 - †22. 9. 1938)

absolvoval školu četníků na zkoušku. Po nezbytném výcviku v praktické službě sloužil na četnických stanicích Skřečoň a Liptaň. Padl při přepadu liptaňské četnické stanice henleinovskými vzbouřenci.

Josef DOSKOČIL (*5. 5. 1892 - †12. 9. 1944)

byl protinacistickým odbojářem a členem ilegální organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ). Za svou účast na národním boji za osvobození byl vězněn a následně odsouzen k trestu smrti a popraven v mnichovské věznici Stadelheim.