Letošní první číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, který vydává Vojenský historický ústav Praha, přináší nejen stěžejní materiál o charakteru českého vojáka za první světové války, ale všímá si i témat vztahujících se k roku 1968 či nasazení čs. vojáků za druhé světové války.
Číslo 1/2014 časopisu Historie a vojenství je uvedeno rozsáhlým materiálem Václava Šmidrkala, jehož název zní „Bratři ve zbrani“ : představy o spojenectví Národní lidové armády NDR a ČSLA ve světle krize roku 1968.“ Autor v něm podrobně sleduje vztahy mezi oběma vojenskými složkami od poloviny 50. let až ke konci 60. let, a to v rovině nejen politické, ideologické a vojenské, ale také kulturní či sociální. Jádro práce je pak věnováno postoji východoněmeckých vojáků k obrodnému – a posléze normalizačnímu – procesu v Československu.
O více než tři století nazpět se čtenář může přenést v dalším materiálu Jana Kiliána s titulkem „Na kvartýře. K aspektům soužití mezi vojáky a měšťany za třicetileté války.“ Vztah vojenských jednotek a obyvatel měst byl ve středověku a v dobách na počátku novověku velmi citlivý, města trpěla nejen bojovou činností, ale i prostou přítomností vojáků, kteří do měst pravidelně zavlekli hlad a množství nemocí. Jestliže strategická a dobře opevněná města bývala dlouhodobě okupována, ta ostatní bývala „jen“ vypleněna a posléze vyklizena.
Historik VHÚ Jiří Plachý je autorem materiálu „Z Vídně pro Londýn“, ve kterém se věnuje výsadkové operaci GUMMIT a roli odbojové skupiny Curieu v rakouském a československém odboji. Skupina Curieu byla během druhé světové války aktivní ve Vídni, organizoval ji český katolický kněz Josef Pojar a tvořili ji Češi žijící v Rakousku.
Období druhé světové války se týká také materiál trojice autorů Jan Dvořák – Adam Hradílek – Zdeněk Vališ „Z táborů Gulagu do Československé vojenské jednotky v SSSR“. Jádro materiálu tvoří biografické portréty čtyřiceti čtyř Čechoslováků, především Rusínů, kteří po okupaci zbytků Československa na jaře 1939 uprchli do SSSR. Zdejší režim je uvrhl do táborů nucených prací a teprve po roce 1941, resp. vstupu SSSR do války a vzniku čs. jednotky, mohli být „amnestováni“ a zapojili se do bojů proti nacismu.
Třetím textem k danému období je studie „1. čs. samostatná brigáda v bojích o Rudou a Bílou Cerekev“ Zdeňka Vališe. Autor se v ní především prostřednictvím dobových dokumentů vrací k bojům na východní frontě na podzim a v zimě roku 1943.
Jiří Rajlich se ve svém obsáhlém textu-portrétu nazvaném „Justin Pravoslav Hovora (1890-1964)“ vrací k osobě českého námořního letce z období první světové války, ale také odbojáře, funkcionáře a posléze i politického vězně. Text je doplněn četnými fotografiemi; včetně např. letounu – člunu L118 (UFAG typ TI), na kterém Hovora za války létal nejčastěji.
Stěžejním materiálem čísla je ve vztahu k letošnímu stoletému výročí vypuknutí první světové války bezesporu text historika VHÚ Jindřicha Marka nazvaný „Beránci, lvi a malé děti“. Pod tímto obrazným titulkem se skrývá analýza fenoménu „českého vojáka“ za Velké války, přičemž autor zde poukazuje na dodnes neukončený spor o charakter i kvalitu tohoto vojáka. Pro titulek zde autor využil sentenci jednoho z rakousko-uherských generálů: „Do války šli jako beránci, bojovali jako lvi, a když byli poraženi, radovali se jako malé děti…“ K textu se vzhledem k jeho aktuálnímu tématu ještě vrátíme v podobě zveřejnění některých pasáží.
Menší materiály v závěru čísla 1/2014 čtvrtletníku Historie a vojenství jsou rovněž věnovány tématu Velké války. Je zde první článek ze série Arzenál Velké války, ve které budou představeny některé předměty ze sbírek VHÚ, které se k danému období vztahují. Další materiál shrnuje akce, které VHÚ pro rok 2014 na muzejním poli připravil. A nechybí ani články z oblasti restaurátorství či recenze na zajímavé výstavy a nově vydané publikace.
Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, číslo 1/2014 vyšlo v těchto dnech a výtisky v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích, případně přímo ve Vojenském historickém ústavu Praha – v Armádním muzeu Žižkov.
RED