Stanley Spencer: Nebe v pekle války

Ve Spojeném království začali různými akcemi připomínat letošní sté výročí vypuknutí první světové války již loni. Například londýnský Somerset House připravil ve spolupráci s National Trust ojedinělou výstavu nazvanou Stanley Spencer: Nebe v pekle války.

V Terrace Rooms, které se nacházejí v jižním křídle rozlehlého komplexu, se poprvé od svého dokončení v roce 1932 objevil cyklus válečných obrazů, jenž anglický malíř Stanley Spencer vytvořil pro Sandham Memorial Chapel ve vesnici Burghclere v Hampshiru. Kaple, která je dnes památkově chráněna a pečuje o ní National Trust, se v současné době renovuje, proto mohlo být 16 z celkového počtu devatenácti pláten zapůjčeno do Londýna, kde byly vystaveny od 7. listopadu 2013 do 26. ledna 2014. Poté se expozice přestěhovala do Chichestru (hrabství West Sussex), kde je v tamní Pallant House Gallery k vidění až do 15. června 2014.

Britská odpověď na Sixtinskou kapli

Kapli v Burghclere nechali ve dvacátých letech minulého století postavit manželé Behrendovi na paměť bratra paní Mary – poručíka Henryho Willougbhyho Sandhama, který zemřel v roce 1919 pravděpodobně na malárii, kterou se nakazil během Velké války při své vojenské službě v Makedonii. Proto kaple dostala svůj název – Sandham Memorial Chapel. Stavbu navrhl architekt Lionel Pearson, který byl rovněž autorem památníku věnovanému Královským dělostřelcům (Royal Artillery) v londýnském Hyde Parku.

John Louis Behrend (1883–1972) a jeho žena Mary (1883–1977) byli velcí mecenáši britských výtvarníků. Pro výzdobu kaple si manželé Behrendovi vybrali malíře Stanleyho Spencera. Někteří výtvarní recenzenti napsali v britském tisku, že Sandham Memorial Chapel je britskou odpovědí na Sixtinskou kapli! I když u nás je Stanley Spencer prakticky neznámý, ve své vlasti je považován za jednoho z nejlepších a nejoriginálnějších malířů 20. století. Dokonce o něm nezřídka píší jako o anglickém Giottovi.

To je možná příliš nadsazené, těžko lze srovnávat středověkého italského malíře s tvorbou moderního výtvarníka 20. století. Ale jisté je, že Spencer se Giottovým dílem inspiroval, zejména jeho freskami, jimiž na počátku 14. století vyzdobil kapli postavenou uprostřed někdejší římské arény v Padově. Spencer původně uvažoval, že pro kapli v Burghclere také vytvoří fresky, ale uznal, že nejsou pro anglické podnebí příliš vhodné, takže zůstal u klasické techniky olejomalby na plátně.

Známý britský historik Simon Schama označil Spencerova plátna za „nejpůsobivější umělecké dílo vynořující se z krvavé lázně Velké války“. Populární televizní novinář Jon Snow, který byl v letech 1999 až 2008 členem Trustees of the National Gallery (londýnské Národní galerie), zase tento cyklus zařadil mezi deset britských nejlepších výtvarných prací reflektujících válečné konflikty.

Oficiální válečný malíř

Sir Stanley Spencer se narodil 30. června roku 1891 v městečku Cookham v Berkshiru. Se svým rodištěm - strávil tu větší část svého života - byl natolik spjat, že během studií měl přezdívku Cookham. Výtvarné umění studoval v letech 1908 až 1912 na proslulé londýnské Slade School of Arts.

Po vypuknutí první světové války, v létě roku 1915 nastoupil ke zdravotníkům, do Royal Army Medical Corps. Nejprve působil ve vojenské nemocnici v Bristolu (The Beaufort War Hospital), o rok později byl převelen na Balkán, do Makedonie, kde sloužil v polní nemocnici. A nakonec se dobrovolně přihlásil k pěchotě.

V posledním roce první světové války jej vybrali za oficiálního válečného malíře. A tím byl i v letech druhé světového válečného konfliktu. Právě na základě válečných zkušeností vznikly mnohé z jeho působivých obrazů. Spencerovo plátno Vzkříšení: Cookham, které vytvořil v letech 1924 až 1926, označil tehdy kritik listu The Times za „nejdůležitější obraz, vytvořený anglickým umělcem v tomto století“. „Je to úžasná kombinace drobných detailů s moderní svobodou formy. Je to jako by si prerafaelité potřásli rukou s kubisty,“ dodal výtvarný kritik Timesů.

Během druhé světové války vytvořil další významný cyklus – v sérii rozměrných pláten zachytil práci v docích na řece Clyde. V roce 1959 jej královna Alžběta II. povýšila do rytířského stavu, ale v témže roce, 14. prosince, sir Stanley Spencer umírá.

Jádrem expozice jsou rozměrné obrazy, které Spencer vytvořil v letech 1927 až 1932 právě pro Sandham Memorial Chapel. Největší plátno o rozměrech více než šest metrů na pět metrů, nazvané Vzkříšení vojáků, které v kapli visí za oltářem, je na výstavě představeno alespoň videoprojekcí.

V tomto rozsáhlém cyklu však Spencer neztvárnil hrůzné krvavé bojové scény, ale v mnoha plátnech zachytil především život ve vojenských nemocnicích, v nichž během Velké války sloužil, takže toto prostředí důvěrně znal. Přesto, nebo možná právě proto se Spencerovi podařilo velmi působivě přiblížit celý nesmyslný horor zabíjení a utrpení vojáků první světové války. A proto má také výstava podtitul Nebe v pekle války, protože, jak sám Spencer napsal, nemocnice přes veškeré své nedostatky představovaly pro raněné a nemocné oázu klidu, představovaly nebe v tom válečném běsu.

Přestože je kaple věnována památce poručíka Sandhama, Spencer tuto postavu ve svých plátnech nijak nereflektoval. Snad jen, jak ve své studii uvádí Amanda Bradley, mohou příčinu Sandhamovi smrti připomínat moskyti poletující nad ochranou sítí v obraze nazvaným Budíček, jenž je v kapli umístěn na jižní stěně.

V úvodu výstavy najdeme také několik jeho přípravných kreseb a studií. Je tu vystaven rovněž Spencerův autoportrét z roku 1926 a rovněž jeho portrét, který vytvořil v roce 1928 jeho přítel Henry Lamb. To je pro nás zajímavé jméno, protože právě Henry Lamb během druhé světové války portrétoval dva naše generály – Karla Janouška a Rudolfa Viesta.

K expozici připravili kurátoři vynikající stejnojmennou publikaci Stanley Spencer: Nebe v pekle války, která je více než „obyčejným“ výstavním katalogem.

Jaroslav Beránek