Připomínáme si 79. výročí atentátu na Reinharda Heydricha

Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl pro československý odboj v zahraničí i celý národ akcí mimořádného významu, která představuje i zlomový bod šesti okupačních let 1939-1945. Atentát zároveň patří k významným událostem celé druhé světové války. V těchto dnech si připomínáme již 79. výročí této události, která se odehrála 27. května 1942.

Po nástupu do funkce zastupujícího říšského protektora na území Čech a Moravy dne 27. 9. 1941 začal Reinhard Heydrich ihned provádět svou okupační politiku. Zatčen byl předseda vlády Alois Eliáš, o den později došlo k vyhlášení výjimečného stavu a popravám vysokých představitelů bývalé čs. armády. Byli mezi nimi i generálové Hugo Vojta a Josef Bílý, nejvyšší představitelé odbojové skupiny Obrana národa.

V Londýně se proto uskutečnila 3. října 1941 porada čs. zpravodajců, kde bylo rozhodnuto o provedení odvetné akce, jejímž cílem se měl stát Karl Hermann Frank, nebo Reinhard Heydrich. Datum útoku bylo stanoveno symbolicky na 28. říjen. Operace dostala krycí označení Anthropoid a měla být provedena prostřednictvím dvojice důkladně vycvičených vojáků, kteří měli být v civilním oděvu vysazeni padákem na okupované území. Vybráni byli úspěšní absolventi speciálních kursů rotmistr Josef Gabčík a rotný Karel Svoboda. Druhý jmenovaný se však při výcviku zranil a byl na Gabčíkovo přání nahrazen rotmistrem Janem Kubišem. Následně musel být proveden zdokonalovací výcvik a operaci tak bylo nutno odložit.

Výsadky

Skupina Anthropoid představovala v pořadí třetí výsadek, vyslaný z Velké Británie se zvláštním posláním do Protektorátu Čechy a Morava. Předchozí dva výsadky neproběhly příliš úspěšně - rotný Otmar Riedl (operace Benjamin) byl omylem vysazen v jižních Alpách a nepodal žádné zprávy, svobodník aspirant František Pavelka (operace Percentage) byl koncem října 1941 dopaden Gestapem. Dne 28. prosince 1941 konečně odstartoval z letiště Tangmere letoun se třemi výsadkovými skupinami - Anthropoid, Silver A, Silver B. Úkolem programu SILVER bylo obnovení radiotelegrafické spojení s Londýnem.

Vlivem navigační chyby byli členové výsadku Anthropoid vysazeni v blízkosti obce Nehvizdy u Prahy, namísto plánovaných Cerhovic. Odtud se dostali do Plzně, kde měli první záchytné adresy. Na protektorátním území se parašutistům podařilo dostat do úzkého kontaktu s domácím, zejména pak sokolským odbojem. Přes původní instrukce, kdy měla skupina pracovat nezávisle na domácím odboji a dalších skupinách, došlo k navázání spolupráce se skupinou Silver A, působící v Pardubicích a velitelem skupiny Out Distance, Adolfem Opálkou.

Koncem dubna 1942 byl proveden nepříliš úspěšný nálet na plzeňskou továrnu Škoda. Operace dostala označení CANONBURY a byla ze země zajišťována parašutisty Gabčíkem, Kubišem, Valčíkem, Opálkou a Čurdou. Ti měli zapálením signálních ohňů vyznačit prostor pro bombardování.

Atentát

Po této akci se již Anthropoid naplno věnoval přípravě atentátu. Možností pro provedení akce bylo několik, čemuž také odpovídala operační výstroj výsadku. Ideální formou se zdál být útok na automobil v místě, kde musí výrazně přibrzdit. Průzkumem variant a tras byla vybrána zatáčka u Vychovatelny v Praze- Kobylisích, přes kterou Heydrich jezdil ze svého sídla v Panenských Břežanech na Pražský hrad.

Dne 27. května 1942, několik málo minut po půl jedenácté, musel protektorův vůz řízený jeho osobním strážcem Johannesem Kleinem zpomalit v ostré zatáčce. Tohoto okamžiku využil Gabčík, jehož úkolem bylo Heydricha zastřelit. Jeho samopal Sten Mk. II se však v kritickou chvíli zasekl. Automobil sjel o několik metrů dále, než byl z bezprostřední blízkosti zasažen Kubišovým granátem s nárazovým zapalovačem.

Přestože granát nedopadl dovnitř vozu, exploze poničila jeho pravou zadní část, střepiny zasáhly Heydricha do pravého boku a lehce na obličeji poranily Kubiše. Po útoku se oba parašutisté rychle vzdálili z místa činu. Gabčík byl pronásledován Kleinem, kterého se mu podařilo v přestřelce zranit. Jan Kubiš odjel z místa na připraveném kole. Na místě atentátu však kromě otřeseného Heydricha zůstal samopal, aktovky, plášť a Gabčíkovo kolo. Ihned po atentátu došlo k uzavření Prahy, rozsáhlým domovním prohlídkám a zatýkání. Heydrichův stav se sice postupně zlepšoval, nakonec však dostal otravu krve a 4. června 1942 zraněním podlehl.

Zdeněk Špitálník