Počátkem letošního června věnovaly sdělovací prostředky velkou pozornost oslavám 70. výročí spojeneckého vylodění v Normandii, největší obojživelné operaci 2. světové války, známé pod kódovým označením „Overlord“. Stranou pozornosti však zůstala operace „Dragoon“, vylodění na jižním pobřeží Francie v srpnu 1944.
Před sedmdesáti lety, 15. srpna 1944, tedy sedmdesát dnů po invazi v Normandii, se Spojenci při operaci Dragoon vylodili v jižní Francii. Podle původních plánů měla operace Dragoon dokonce předcházet operaci Overlord, nebo být provedena současně, aby tak zmátla Němce a roztříštila jejich síly.
„V sedmdesátý den po invasi do severní Francie, zahájeny byly vyloďovací operace na březích Francie jižní, a to v úseku mezi Marseille a městem Nice. Pobřežní oblast o šíři zhruba 150 kilometrů zahrnuje válečný přístav Toulon a města Bormes, St. Tropez a Cannes,“ informoval 18. srpna 1944 týdeník Čechoslovák vycházející v Británii.
Ovšem britský Imperiální generální štáb zřejmě události na jihu Francie příliš nevzrušovaly. Můžeme tak soudit podle deníku jeho náčelníka, polního maršála sira Alana Brooka. „Život teď plyne klidně a pokojně, když Winston odjel [britský premiér Winston Churchill byl tehdy na návštěvě ve Středomoří – pozn. autora]! Vše se dělá dvakrát tak rychle, nikdo není podrážděný, “ zapsal si 15. srpna. O operaci „Dragoon“ se zmiňuje až o den později. „ Zdá se, že vylodění poblíž Toulonu probíhá dobře a operace v Normandii se blíží ke svému vrcholu.“ Daleko větší pozornost však tehdy věnovala britská generalita otázce možnosti pomoci polskému povstání ve Varšavě. „Vše nasvědčuje tomu, že Rusové jim žádnou pomoc neposkytují,“ zapsal si Alan Brooke...
Proti vylodění na jihu Francie byl dlouhou dobu právě britský premiér Winston Churchill, podle nějž bylo vojensky bezvýznamné. Snažil se upředňostňovat akce Spojenců v Itálii a nepřestával snít o útoku na „měkký podbřišek Evropy“ – na Balkán. Američany však nepřesvědčil. Nakonec v sobě nezapřel starého válečníka a dokonce počátek operace „Dragoon“ sledoval 15. srpna z paluby torpédoborce HMS Kimberley. „Tak jsem o operaci projevil alespoň zdvořilý zájem,“ napsal Winston Churchill ve svých pamětech nazvaných Druhá světová válka.
Přes Churchillův postoj však skončilo vylodění v jižní Francii velkým úspěchem. Při ztrátách 4 000 francouzských a 2 700 amerických vojáků zajali Spojenci 57 000 Němců. V polovině září se u Dijonu spojila vojska generála Jean-Maria de Lattre de Tassigny, postupující od jihu, s předsunutými oddíly obrněné divize generála Philippa Leclerca, které si probojovaly cestu z Normandie. Vytvořila se tak jediná fronta od Lamanšského průlivu až po hranice se Švýcarskem. A během října 1944 proudila z USA jihofrancouzskými přístavy třetina zásob tolik potřebných pro další postup Spojenců v rozhodujícím úderu na Německo.
Jaroslav Beránek