Druhé číslo čtvrtletníku Historie a vojenství ročníku 2016, který vydává Vojenský historický ústav Praha, se ohlíží v hlavních materiálech za některými konflikty v éře po roce 1945, ale věnuje se i vzdálenějším tématům, např. z období středověku. Nechybí ani materiály z první a druhé světové války.
Fotogalerie
Hned prvním, stěžejním článek v časopise Historie a vojenství 2/2016, je studie Jana Eichlera Formování bezpečnostní a strategické kultury EU po skončení druhé světové války. Autor se zde zabývá problematikou obrany starého kontinentu v době, kdy se původní bipolární svět rozpadl, a nastala nová éra s novými střety. Těžiště jeho textu leží v období po roce 2000, které bylo ovlivněno teroristickými útoky v roce 2001.
Pracovník VHÚ Jindřich Marek se v následujícím materiálu Čeští vojáci v mírové misi OSN UNOMIL 1993-1997 věnuje také období krátce po konci studené války. Mise UNOMIL byla zřízena s cílem zabezpečit politickou stabilitu africké Libérie, která se několik let zmítala v občanské válce. V zemi působili jako pozorovatelé příslušníci armád 22 zemí včetně České republiky. Text je vybaven i velmi obšírným dokumentačním základem a obsahuje také úryvky z deníku kapitána Ivana Gerháta.
V letošním roce jsme si připomněli 700. výročí narození Karla IV. a k éře jeho panování se obrací i materiál Vojenské zajištění české Horní Falce od Tomáše Straky. Oblast Horní Falce – ležící na západním okraji Českého lesa - netvořilo jednotné území, šlo spíše o soubor držav spojených s osobou panovníka, Karla IV., a jejich dějiny spojení se zeměmi Koruny české se datují rokem 1355. Autor v článku detailně analyzuje to, jak bylo území zajištěno po vojenské stránce personálně, vybavením, jak mohly probíhat potenciální boje atd.
K poválečné minulosti se vrací ještě jeden významný text, a to Obraz nepřítele, studie rakouského historika Dietera Bachera, která se zabývá problematikou amerického a britského hodnocení československých zpravodajských služeb v Rakousku v letech 1945-1955. Rakousko bylo v tomto období rozděleno do čtyř okupačních zón a své zájmy tu velmoci uskutečňovaly aktivním způsobem.
A ještě jeden pohled z druhé strany: historik VHÚ Prokop Tomek se v textu Jiný pohled zabývá tím, jakým způsobem viděli pracovníci britských vojenských struktur situaci v Československu na počátku 80. let. Tomkův materiál se zabývá zprávou přidělenců obrany velvyslanectví Spojeného království za rok 1981; je zde text zprávy, Tomkův výklad a uvedení do širších souvislostí a samozřejmě také způsob, jakým se k celé věci stavěla Státní bezpečnost.
Další historik VHÚ Tomáš Jakl obrátil svoji pozornost k období, které bylo zpracováno již mnohokrát, ale ne vždy objektivně: k bojům Rudé armády 9. května 1945 v Praze. Jakl sleduje podrobným způsobem jednotlivá místa bojů sovětských vojáků v pražské oblasti, pozornost cílí především do oblastí Prahy 6 – Ruzyně, Bořislavky, Dejvic, Břevnova atd.
K druhoválečnému konfliktu se vrací také studie historiků Jiřího Plachého a Pavly Plaché Jindřich Opavský – zrádce z Bělehradu, která se zabývá vyzrazením tzv. balkánské cesty nacistickým bezpečnostním složkám v říjnu 1939. Na tento text pak navazuje další, od Václava Šrámka, s titulkem Balkánská cesta v letech 1939-1941 přes Jugoslávii do zahraniční československé armády na Západě.
Jan Skramoušský, kurátor sbírky palných zbraní VHÚ, v textu Nové pěchotní zbraně seznamuje čtenáře s některými automatickými zbraněmi 20. století, které významným způsobem ovlivnily technologický vývoj. Jde např. o samopal Villar Perosa M 1915, ale také o německý samopal Bergmann MP 18,I, který lze považovat za pravzor řady dalších zbraní tohoto typu.
Zdeněk Špitálník se pak v textu Ocelové přilby rakousko-uherských vojáků zabývá problematikou vývoje přileb za první světové války – tématu byla věnována i výstava na nádvoří Armádního muzea Žižkov (viz ZDE, kde je možné si přečíst podstatnou část Špitálníkova článku).
Letošní druhé číslo Historie a vojenství uzavírají články věnované restaurování některých zbraní ze sbírek VHÚ. Dále jsou zde zmíněny novinky v Leteckém muzeu Kbely a další informace týkající se muzejní tématiky spojené s vojenstvím.
Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, číslo 2/2016 vyšlo v těchto dnech a výtisky v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích, případně přímo ve Vojenském historickém ústavu Praha – v Armádním muzeu Žižkov.
RED