S datem 25. února se nepojí jen výročí převzetí moci v Československu komunisty v roce 1948. Dne 25. února 1988 začala Sovětská armáda odvážet z Československa výzbroj 122. raketové brigády. Čtyřicet let poté tak začala událost, která signalizovala příznivou změnu v politice Sovětského svazu a blížící se konec studené války.
Sovětské rakety se do Československa dostaly počátkem 80. let. Vláda ČSSR formálně souhlasila usnesením z 24. října 1983 „se zahájením přípravných prací k rozvinutí raketových komplexů operačně taktického určení na území Československé socialistické republiky“. Téhož dne bylo rovněž zveřejněno i příslušné vládní prohlášení. Rozmístění prezentovaly sovětská i československá strana jako krok k obnovení rovnováhy sil mezi Varšavskou smlouvou a NATO v Evropě.
Československá strana se plně podřídila sovětským požadavkům. Ministr národní obrany byl vládou pověřen sjednat se sovětskou stranou dohodu o realizaci rozmístění. V „Dohodě o výstavbě speciálních objektů na území ČSSR a o poskytnutí kasárenských a obytných fondů ČSLA k dočasnému užívání Střední skupině sovětských vojsk“, podepsané dne 2. listopadu 1983, bylo stanoveno, že tato Dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu obou smluvních stran a zůstane v platnosti do odchodu sovětských vojsk.
Velení ČSLA ani političtí a státní funkcionáři neměli o činnosti brigády žádné informace. Brigáda nebyla ani organickou součástí Střední skupiny sovětských vojsk.
Oficiální reakce občanů v médiích byly souhlasné. Ale i ve velmi ztížených podmínkách informačního a mocenského monopolu KSČ naopak asi dva tisíce nekonformních občanů podepsaly petice proti rozmístění raket. Nesouhlas se projevoval nebývale velkou vlnou divokých fám, letáků a protestních nápisů.
Do moravských Hranic dorazily o vánocích roku 1983 transporty s technikou a vojáky 122. raketové brigády ze SSSR. Brigáda měla ve výzbroji 24 mobilních odpalovacích zařízení s 39 raketami. Raketový systém OTR–22 „Temp“ S (v kódu NATO SS-12 Scaleboard) byl historicky nejmocnějším zbraňovým systémem nacházejícím se kdy na našem území. Dvoustupňová raketa s motory na tuhé palivo byla dlouhá 12,38 m, vážila 9400 kg a mohla nést jadernou hlavici o síle až 500 kilotun. Raketa dosahovala přesnost zásahu okolo třiceti metrů a dolétla na vzdálenost 900 km.
Dodnes není potvrzeno, že v Hranicích skutečně příslušné jaderné hlavice byly. Rozmístění kompletů se stalo jen demonstrací síly. Brigáda měla ve Vojenském výcvikovém prostoru vybudovány tři palebná postavení, tzv. „Točky“, každé po šesti odpalovacích zařízeních. Zbývající odpalovací zařízení byla umístěna přímo v Hranicích na Moravě a sloužila k výcvikovým účelům.
K ukončení tohoto opatření došlo o čtyři roky později. Dne 8. prosince 1987 podepsali představitelé SSSR a USA Michail Gorbačov a Ronald Reagan smlouvu o úplné likvidaci raket středního doletu. Sovětský svaz přiznal mimo jiné rozmístění 85 raket OTR–22 a 37 mobilních odpalovacích zařízení. Dále přiznal i držení 633 raket a 995 mobilních odpalovacích zařízení nerozmístěných. Po podpisu smlouvy o likvidaci raket středního doletu byly OTR–22 „Temp“ S staženy a zničeny.
Jak dokládá přiložený dokument Státní bezpečnosti, brigáda se přesunovala z Hranic dvanácti transporty od 25. února 1988. Po odjezdu brigády a převzetí objektů zajistila Správa chemického vojska Federálního ministerstva obrany kontrolní měření radiační situace ve vnitřních prostorech zpevněných účelových objektů. Výsledky měření neprokázaly přítomnost žádných radioaktivních látek a radiační situace byla tedy negativní.
Prokop Tomek