Jaroslav Riedl, T. G. Masaryk, 1929

Jaroslav Riedl, T. G. Masaryk, 1929

18. 06. 2018

Významný český umělec a legionář Jaroslav Riedl (1893–1945) namaloval v roce 1929 na objednávku Vojenské akademie v Hranicích na Moravě jeden z nejproslulejších portrétů prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.

 

Plátno, olej, 208 x 310 cm.

Jezdecký portrét československého prezidenta v životní velikosti byl vytvořen na rozměrném plátně o výšce více než tří metrů. V roce 1929, kdy slavila Vojenská akademie v Hranicích deset let od svého založení, byla olejomalba umístěna do tamějšího „Zrcadlového sálu“ a zasazena do masivního dřevěného rámu. V období před první světovou válkou zdobila tuto nejreprezentativnější prostoru budoucí Akademie podobizna rakousko-uherského císaře Františka Josefa I.

Původní výmalba sálu v okrové barvě změnila svoji podobu až po druhé světové válce. Rodové znaky velitelů školy byly zamalovány a přirozená okrová barva byla nahrazena světle modrou. Ani portrét prezidenta-osvoboditele neodpovídal nastupující éře komunismu. Byl odstraněn, předán do sbírek Vojenského historického ústavu a nahrazen monolitní zrcadlovou plochou. V letošním roce se po mnoha desetiletích dočkal svého návratu na původní místo v podobě kopie. Sytě modrá barva pozadí obrazu tak vizuálně velmi dobře koresponduje s výmalbou stěn. Vysoká pastóznost a zvláštní „rozmach“ dává dílu velmi moderní ráz.

K Masarykovu portrétu se váže dlouhá léta legenda, která vypráví, že pod některým ze zrcadel v sále se ukrývá identický obraz téhož autora. Ani v odborné literatuře či dokumentaci Vojenského historického ústavu se žádná informace, která by potvrdila její reálný základ, neobjevila.

Autor malby, Jaroslav Riedl pocházel z Prahy. V letech 1909–1911 studoval malířství na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Vlaha Bukovace a Jaroslava Preislera. V říjnu roku 1914 narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 88, s nímž odešel na východní frontu. Do ruského zajetí přeběhl v létě roku 1915 ve vsi Verkuny v Besarabské gubernii. V následujícím roce byl přidělen k 10. rotě 1. čs. střeleckého pluku a v březnu 1917 byl odvelen k 3. čs. střeleckému pluku.

V letech 1919–1920 velel velmi úspěšně pěší výzvědné rotě 3. čs. střeleckého pluku mezi stanicemi Čeljabinsk – Jekatěrinburk. Do Československa se vrátil dvacátým lodním transportem v roce 1920 v hodnosti nadporučíka. První dva roky velel cvičnému praporu Učiliště pro pěší vojsko v Milovicích, poté působil jako učitel ve Škole pro výchovu záložních důstojníků 1. pěší divize. V roce 1926 nastoupil do Památníku osvobození jako výtvarný referent, od roku 1937 zde působil ve funkci přednosty muzejního oddělení. V celé své vojenské kariéře hodnocen velmi kladně, především jako schopný organizátor a ve skvělé fyzické kondici. V roce 1937 obdržel pochvalu za vynikající plavecké výkony ve vojensko-sportovních závodech armád států Malé dohody. Jeho nadřízený, generál Rudolf Medek jej nazval příznačně „vojákem s celou duší“.

Pro Památník osvobození Riedl namaloval cyklus dvanácti olejomaleb pod názvem Československý voják v zahraničním vojsku. Na těchto plátnech jsou zobrazeny figury příslušníků ruských, francouzských a italských legií různých druhů vojsk. Ve volné tvorbě prošel umělec vlivy moderních francouzských stylů, aby postupně dospěl k realistické figurální a krajinné malbě středoevropského modelu. Na některých Riedlových figurálních scénách je znatelný odklon od perspektivy, což nebývá výjimkou ani u umělců věhlasných jmen.

Po vzniku protektorátu se Jaroslav Riedl jako vlastenec a bývalý aktivní voják zapojil aktivně do domácí odbojové činnosti. Teprve na samotném koci války, v únoru roku 1945, byl zatčen a poté vězněn v nacistických koncentračních táborech. Zahynul několik dnů před osvobozením při pochodu smrti, jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

Ilona Krbcová

 

 

Aktuálně



Pattonovi duchové vstupují do Čech

Pattonovi duchové vstupují do Čech

20. 04. 2025
Dva dny poté, co na české území vstoupila v Ašském výběžku první americká…
Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny

Armádní muzeum Žižkov, Národní památník hrdinů heydrichiády a Národní památník na Vítkově budou na Velikonoce otevřeny

19. 04. 2025
Na Velikonoce (Velký pátek i Velikonoční pondělí) budou expozice VHÚ Praha (Armádní…
„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

18. 04. 2025
Nemoci, zoufalství i improvizace. První světová válka obrátila životy vojáků i lékařů…
Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

17. 04. 2025
Sedmý díl seriálu Poklady z depozitáře webu iDNES.cz se tentokrát věnoval většímu…
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

15. 04. 2025
Pohled na problematiku migrace Evropanů z vlastního kontinentu s důrazem na české vystěhovalectví do…