Změna zákona o zrušení šlechtictví a udělování řádů a titulů otevřela v roce 1920 cestu k vytvoření nového řádu, který měl být udělován cizím státním příslušníkům za zásluhy o československý stát. Definitivně se tak stalo 7. prosince 1922, kdy byl zákonem č. 362/1922 Sb. zřízen Řád Bílého lva a jeho stanovy.
Řád Bílého lva mohl být udělován jak v občanské, tak ve vojenské skupině. S ohledem na tuto skutečnost nijak nepřekvapí, že byli tímto řádem oceňováni ve vojenské skupině ti příslušníci armád dohodových mocností, kteří se v počátcích republiky podíleli na výstavbě československé branné moci, případně ti, kteří ještě během první světové války spolupracovali s československými legiemi nebo byli součástí jejich velení. Z těchto důvodů byla italskému generálovi Andrea Grazianimu dne 24. října 1925 propůjčena řádová dekorace I. třídy vojenské skupiny.
Andrea Graziani, rodák ze severoitalského Bardolina, obětoval prakticky celý život službě v armádě. První bojové zkušenosti získal v roce 1885 ve věku 21 let během bojů v Habeši. Projevoval se jako inteligentní a schopný velitel, což záhy vedlo k postupu na žebříčku hodností, takže na počátku první světové války již velel pluku italské lehké pěchoty (bersaglieri). Během války se aktivně účastnil bojů u Caporetta a na Piavě. Na jaře roku 1918 dostal za úkol vytvořit divizi složenou z Čechoslováků. Úkol úspěšně splnil a následně divizi velel až do druhé poloviny října 1918, kdy byl odvolán. Je poměrně známou skutečností, že byl mezi československými vojáky velice oblíben a do nově vzniklého Československa zajížděl i po válce jako generál ve výslužbě. Jeho život ukončila nehoda v únoru 1931, kdy Andrea Graziani vypadl z jedoucího vlaku.
Dekoraci tvoří dva exempláře, velkostuha s klenotem vojenské skupiny řádu a náprsní hvězda. Klenot na stuze představuje stříbrná zlacená pěticípá hvězdice o průměru 68 mm s trojhrotými paprsky, zakončenými zlatými kuličkami a vyvedenými v granátově červeném smaltu. Ve středu hvězdice je stříbrný lev z československého malého státního znaku, nesoucí štítek se znakem Slovenska. Mezi jednotlivými rameny hvězdice jsou umístěny zlaté lipové listy. Na reversu se nachází červeně smaltovaný středový medailon, nesoucí zlacený monogram ČSR. V mezikruží je modře smaltovaný opis: "Pravda vítězí". Reversní strany paprsků hvězdice jsou červeně smaltovány a nesou ve středu štíty zemských znaků Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Klenot převýšen volným závěsem v podobě lipového věnce, přeloženého zkříženými meči, jehož prostřednictvím je zavěšen na 100 mm široké červené stuze s bílými pruhy při okrajích.
Řádová hvězda má průměr 88 mm. Na středovém medailonu se na červeně smaltovaném podkladu nachází lev z malého státního znaku, nesoucí štítek se znakem Slovenska. V červeně smaltovaném mezikruží prořezávaný stříbrný opis: PRAVDA VÍTĚZÍ s ozdobou dvou stylizovaných lipových listů. Od vnějšího stříbrného okraje medailonu vybíhají jehlancovité paprsky osmicípé hvězdy. Na reversní straně hvězdy se na středu medailonu o průměru 36 mm nachází monogram ČSR, podložený vavřínovými listy.
Oba exempláře byly do původní sbírky Památníku osvobození získány darem v roce 1931.
Jan Biederman