Kord pro příslušníky Národní gardy

11. 10. 2018

Krátce po vzniku Československé republiky v roce 1918 začaly vznikat různé ozbrojené sbory jako Pražská národní milice, Svaz ozbrojených sborů, Ozbrojená jednota a další. V polovině dvacátých let začalo mít na těchto ozbrojených sborech zájem Ministerstvo národní obrany a byl ustaven Svaz ozbrojených jednot, které dostaly pro potřeby výcviku zbraně vyřazené z armády. Zájem MNO na budování těchto jednotek sílil a v roce 1930 byly tyto sbory spojeny do Národních gard. Jejich prvním velitelem byl jmenován pplk. Karel Kříž, a to s hodností generála Národních gard.

Fotogalerie

V roce 1938 došlo ke sloučení všech branných organizací tj. Národních gard, Československé obce střelecké, Národního střeleckého svazu a Akademické legie do Svazu národních střeleckých gard ČSR a velitelem se stal arm. generál Josef Šnejdárek. Všechny tyto organizace se za druhé světové války aktivně podílely na protinacistickém odboji. Po válce byla snaha o obnovení jejich činnosti, ale v roce 1948 po nástupu komunistického režimu byly zrušeny.

Stejnokroj Národní gardy, jehož součástí byla šavle nebo kord, byl schválen výnosem Ministerstva vnitra č. 59581/1927/5. Nejcharakterističtější částí chladných zbraní Národní gardy jsou koše jílce, tvarově shodné s armádními důstojnickými šavlemi vzor 24. Úponky však nejsou zcela proříznuty a tvoří tak tři obdélníkové a jeden trojúhelníkový výřez. Vnější strana koše je zdobena velkým stojícím lvem, který drží československý prapor. Úponky jsou zdobeny řadami lipových listů.

Délka 1008 mm, délka čepele 866 mm, délka pochvy 930 mm, šířka čepele 20 mm, hmotnost 680 g, hmotnost s pochvou 1092 g.

Jan Šach