Dne 27. května 1942 byl v pražském předměstí Libni smrtelně zraněn třetí muž Třetí říše, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti, zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě a hlavní architekt holocaustu, generál policie SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich (1904–1942). Útok uskutečnili českoslovenští parašutisté desantu ANTHROPOID.
Fotogalerie
Když 27. května 1942 v 10.35 hodin vybuchla v Praze bomba, která těžce zranila jednoho z nejmocnějších mužů Třetí říše, jen hrstka zasvěcených tušila, že je to akce československých parašutistů rotmistra Josefa Gabčíka (1912–1942) a rotmistra Jana Kubiše (1913–1942). Útok měl být původně proveden Josefem Gabčíkem se samopalem STEN Mk II. Po jeho selhání byla použita speciálně upravená, vysoce citlivá bomba, kterou proti Heydrichovu vozu vrhl Jan Kubiš.
Jejím základem byl britský protitankový granát vz. 73 Mk., který měl tvar tuby z konzervového plechu o průměru 8 cm, délce 30 cm a naplněný byl 2 kg trhaviny. Do jeho hlavy byl zašroubován nárazový zapalovač (rozněcovač) vz. 247 z černého bakelitu s vrhovou pojistkou v podobě lněného tkalounu, na jednom konci opatřeném olověným závažím, na druhém kovovou vidličkou zasunutou pod úderníkem. Celý pojistný mechanismus chránil bakelitový šroubovací uzávěr. Po jeho odšroubování musel být granát vržen na cíl tak, aby rotoval kolem své kolmé osy ve směru chodu hodinových ručiček. Tím bylo podpořeno odvíjení vrhové pojistky odmotávané odstředivou silou olověného závažíčka, což nakonec vedlo k vytažení ocelové vidličky a k uvolnění úderníku. Poté následovala exploze při dopadu granátu v jakékoliv jeho poloze. Jednalo se tedy o velmi vhodný granát k útoku na pohyblivé cíle, včetně automobilů. Technika jeho házení ale vyžadovala dlouhodobější nácvik. Tři tyto granáty použil Jan Kubiš na výrobu tří bomb, které měl k atentátu připraveny.
Bomby vznikly zkrácením pláště původního protitankového granátu o cca 2/3 délky. Spolu s nárazovým zapalovačem byly zachovány čtyři plechové pruhy o šíři 1 cm a délce asi 8 cm, které byly vyplněny plastickou trhavinou o hmotnosti 500 až 800 gramů, a přehnuty k sobě a upevněny křížem omotanou izolační páskou v barvě khaki. Izolační páska byla ještě následně ovinuta kolem celé takto zhotovené bomby.
Po útoku zůstala na místě mimo jiné i aktovka Jana Kubiše se dvěma záložními bombami. Té se spolu s dalšími věcmi po parašutistech zmocnilo gestapo. Po skončení války se tyto předměty dostaly do správy ministerstva vnitra, které je v květnu 1947 převedlo Vojenskému historickému ústavu Praha.
Jan Fedosejev