Píše se rok 1944 a Háchovi Melody Boys odcházejí do hor

Píše se rok 1944 a Háchovi Melody Boys odcházejí do hor

29. 06. 2020

V létě 1939 vytvořili němečtí okupanti v Protektorátu Čechy a Moravu z části důstojníků, rotmistrů a délesloužících poddůstojníků zrušené československé armády malé protektorátní „vládní vojsko“ v síle necelých 7 000 mužů. Na straně jedné vytvořili pro zahraničí zdání určité autonomie protektorátu, na straně druhé tím řešili sociální problém při pracovním zařazování bývalých vojáků z povolání. Výzbroj tohoto vojska o 12 praporech byla však bídná a jeho spolehlivost pro okupační režim velice nízká.

Vládní vojáci symbolicky střežili některé železniční tratě a hlavně byli nasazováni na sklizeň brambor, odklízení polomů v lesích a jiné práce. Vhodným prostředkem k udržování nízké společenské prestiže vládního vojska u české veřejnosti se tehdy staly hudební čety praporů vládního vojska, které často koncertovaly i na veřejnosti, za což se vládním vojákům dostalo laskavě ironické přezdívky "Háchovi Melody Boys"

Když nacisté posléze zjistili, že domácí odboj - především vojáci kolem generála Zdeňka Nováka - počítá s vládním vojskem pro plány celonárodního povstání, našli řešení v odsunu vládních vojáků ze země. Ve dnech 23. až 29. května 1944 proto německé okupační úřady odeslaly většinu vládního vojska (11 praporů) do severní Itálie ke strážní službě a pomocným pracím.

Záhy však do Prahy začaly přicházet velice zvláštní zprávy:

* Dne 21. června 1944 ve 23.00 hod. byla přepadena u Meane stráž Tom. Podle množství vystřílených nábojnic, zásobníků pro kulomety, víček a šňůr od ručních granátů lze soudit na tuhý boj. K přemožení stráže došlo pravděpodobně pro poruchu kulometu a vystřílení munice. Nezvěstní jsou příslušníci 3. roty 11. praporu vládního vojska: strážmistři Jan Herger, Vilém Sabela, Rudolf Mazánek, Josef Šnajdr, rotní František Bogda, Jan Komárek, četař Emil Žežule a vojíni Dalibor Knejfl a Jan Moučka.

* Dne 23. června 1944 odešli z kasáren v Bussoleno za účelem nákupu ozbrojeni puškou rotní Edvard Bubeníček, Viktor Pivoňka, Karel Sýs a četař Rudolf Fiala. Lze předpokládat, že byli odvlečeni.

* Dne 24. června 1944 byla v noci na stanovišti u továrních objektů Dynamit-Nobel u Avigliana partyzány přepadena a odvlečena stráž 1+10. Z této akce se pohřešují příslušníci 2. roty 12. praporu vládního vojska: vrchní strážmistr Alois Pudlo, strážmistři Karel Hajda, František Šimek, František Němec, Bohumil Pajdla, rotný Jan Gola, četaři Antonín Vitouš a Antonín Sedlák, svobodník Stanislav Stuchlík a vojíni Emanuel Veselý a Josef Valvoda.

* V noci z 25. na 26. června 1944 byl přepaden u Bussoleno další opěrný bod a jeho mužstvo odvlečeno. Jsou to: strážmistři Stanislav Buriánek, František Sobotka, Josef Naisar, rotní Václav Kylár, Josef Kopečný, četař Josef Štefka, svobodník Stanislav Milota a vojín Karel Vrzal.

 

Tyto čtyři zprávy patří do dlouhé řady obsáhlých hlášení právního poradce Zasazeného generálního inspektorátu vládního vojska Protektorátu Čechy a Morava plukovníka justiční služby JUDr. Františka Šlapáka. Informace v nich jsou pravdivé jen z části a doktor Šlapák to věděl velmi dobře. Zmínění čeští vládní vojáci k italským partyzánům zběhli dobrovolně s jasným cílem bojovat v italských horách po boku místních vlastenců proti německým nacistům a italským fašistům.

Doktor Šlapák, který sám v protinacistickém odboji působil již od března 1939, chtěl upravenými zprávami udržet nadřízený německý štáb ve víře o loajalitě českých vojáků a především ochránit jejich rodinné příslušníky ve vlasti před reálnou možností odsunu do koncentračních táborů.

Během krátké doby však zběhlo v italských horách k partyzánům na 800 vládních vojáků a nacisté museli na zprávy o „únosech“ českých vojáků nekompromisně zareagovat. K 4. říjnu 1944 bylo vládní vojsko odzbrojeno a jeho příslušníci byli pod německým dozorem nahnáni na otrocké práce při stavbě opevnění na řece Pád. Čas „únosů“ skončil. Nyní již našli odvahu utéci beze zbraně k partyzánům jen jednotlivci.

Jindřich Marek

Aktuálně



Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…
Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

05. 02. 2025
Každou významnou mezinárodní událost provázejí různé konspirační teorie. Výjimkou není ani konference…
Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

03. 02. 2025
Z technických důvodu je přednáška přeložena z 11. na 18. února 2025.…
Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Seriál Poklady z depozitáře představuje hrůznou tabulku z koncentračních táborů

Seriál Poklady z depozitáře představuje hrůznou tabulku z koncentračních táborů

30. 01. 2025
Další díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází na webu iDNES.cz, a k němuž…