Jakeš realista aneb První kroky ke zkrácení vojenské služby v roce 1989

Ne všechny revoluční změny mají počátek v listopadu 1989. Asi málo známý je fakt, že první krok k dlouho očekávanému rozhodnutí o zkrácení základní vojenské služby bylo učiněno již v létě a na podzim 1989. A inicioval jej možná nečekaný politik.

Základní vojenská služba trvala od první světové války pro většinu branců 24 měsíců. Pro vysokoškoláky po druhé světové válce válce pak 12 měsíců za předpokladu absolvování vojenského výcviku na vysoké škole.  Vojenská služba se tak stala jistou součástí života. Koncem osmdesátých let minulého století ale docházelo i ve spojeneckých zemích ČSSR ke zkrácení vojenské služby. Byla to především snaha ušetřit obrovské prostředky vynakládané na předimenzované ozbrojené síly. Ale v zemích střední a  východní Evropy i v samotném Československu také narůstaly nespokojené požadavky veřejnosti na omezení militarizace společnosti.

Dne 5. července 1989 se v zasedací místnosti předsednictva ÚV KSČ konala 42. schůze Rady obrany státu. Hlavním tématem prvního bodu bylo další snížení výdajů na obranu (první úspora byla oznámena v lednu 1989). Diskusi řídil jako obvykle předseda rady, kterým byl od prosince 1987 Miloš Jakeš. Ten v nepřímé souvislosti se snížením zbrojních výdajů poprvé nadhodil možnost zkrátit základní vojenskou službu. Poukázal na to, že řada jiných států Varšavské smlouvy ji již zkrátila na osmnáct měsíců a „k tomuto kroku je záhodno přistoupit také u nás.“

Ministr národní obrany Milan Václavík možnost snížení výdajů na obranu i zkrácení základní vojenské služby zcela odmítal. Československá lidová armáda by prý nedokázala plnit své obranné úkoly proti Severoatlantické smlouvě.

Předseda vlády Ladislav Adamec prosazoval proti stanovisku ministra národní obrany postupné zmenšování stavů armády i desetiprocentní snížení rozpočtu: „Upozorňuji Radu obrany státu, že požadavky FMNO nejsou úměrné možnostem naší ekonomiky a budou mít dopady na životní úroveň.“

Předseda výboru pro řízení stranické práce v ČSR Karel Urbánek, jeho slovenský protějšek tajemník ÚV KSS Ignác Janák i prezident Gustáv Husák byli nerozhodní. Jakeš chtěl krátit vojenský rozpočet, ale čekal na reakci Moskvy: „Budeme vidět, jaká opatření přijme Sovětský svaz, a podle toho budeme jednat. A soudruzi z FMNO dopracují návrhy na zkrácení vojenské základní služby.“

Poslední jednání Rady obrany státu

Bez ohledu na konečné rozhodnutí Miloš Jakeš v projevu k výročí SNP v Banské Bystrici  26. srpna 1989 ohlásil záměr zkrátit vojenskou službu i snížit vojenské výdaje.

Na dalším, 43. zasedání Rady obrany státu 28. září 1989 (mimochodem posledním předlistopadovém) se projednával ohlášený bod „Snížení rozpočtových prostředků k zabezpečení obrany v 9. pětiletce (1991-1995) a úvaha o možnosti zkrácení vojenské základní služby“.

Ministr Václavík požadoval v případě přijetí návrhu zavést osmnáctiměsíční službu až od 1. dubna 1992. Přechod v roce 1991 by znamenal snížení stavů. Upozorňoval, že by to vyvolalo větší tlak armády na každoroční povolávání záložníků na vojenská cvičení. A bude to nutno projednat s hlavním velením Spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy. Také se snažil co nejvíce omezit škrty rozpočtu na armádu.

Nato reagoval stručně ale jasně předseda vlády Ladislav Adamec: „Snížení rozpočtu na 9. pětiletku o 10 % je minimum, a když ho schválíme, tak hned od počátku 9. pětiletky. Zkrácení vojenské služby doporučuji od roku 1990“. To vzápětí podpořil i místopředseda vlády Urban. Dodal, že zkrácení vojenské služby už bylo oznámeno a že ti, kdo již nastoupili, doslouží podle staré úpravy.

Diskusi shrnul generální tajemník Jakeš: „Musíme se dívat rozumně a snížení [zkrácení vojenské služby] provést. Předpokládá se snížení na 85 000 a naráz by to byl problém, musíme to provádět krok za krokem, takže zkrácení vojenské služby bude první krok. Je to navíc demokratizující a získáme masu pracujících. Efekt je v tom, že průměrně 130 000 osob bude tři měsíce produkovat pro národní hospodářství oproti dnešku. To představuje fabriku o 30 000 zaměstnancích celoročně. Konečný efekt bude značně vyšší než 15 miliard. Souhlasím s tím snížit o 15 miliard [rozpočet pro obranu] a hned od začátku. Se zkrácením vojenské základní služby na 18 měsíců nemůžeme čekat, mohlo by to být nejpozději k 1. 1. 1991“.

Po upozornění sekretáře Rady generála Miroslava Vacka, že nástupní termín na základní službu je 1. dubna, posunul Jakeš termín platnosti dokonce již na 1. října 1990. Rozpočet armády se zkrátí o 10 % a délka dvanáctiměsíční základní vojenské služby pro absolventy vojenských kateder vysokých škol se nezmění. K uzákonění mělo dojít v roce 1990.

Realizace změny

Zkrácení základní vojenské služby urychlil listopad 1989. Dne  15. prosince 1989 oznámil nový ministr národní obrany Miroslav Vacek zkrácení na osmnáct měsíců (na devět měsíců u absolventů vojenských kateder vysokých škol) a to s platností již od 2. ledna 1990. Právě sloužící vojáci reagovali tak prudkou nespokojeností, že 18. ledna 1990 přijala vláda ČSSR usnesení, kterým poměrně zkrátila vojnu i jim.

Dne 14. března 1990 pak Federální shromáždění přijalo zákon č. 72/1990 Sb., kterým se měnil a doplňoval branný zákon. S okamžitou platností byla zavedena doba trvání základní služby v délce osmnácti měsíců a vztahovala se již na vojáky nastoupivší do základní vojenské služby v dubnovém termínu roku 1990.

Miloš Jakeš tak vychází z dokumentů Rady obrany státu překvapivě jako realista a iniciátor tehdy revoluční myšlenky zkrácení vojenské služby. Musel svůj záměr dokonce i trochu vybojovat s ministrem národní obrany Václavíkem. Bylo však již pozdě. Jedno správné rozhodnutí neoddálilo konec komunistické vlády.

Více o snahách ušetřit na vojenských výdajích bude zveřejněno ve studii publikované v závěru roku 2020, ve čtvrtém čísle Historie a vojenství, časopisu Vojenského historického ústavu Praha.

Prokop Tomek