Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací

Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací

13. 09. 2024

Orálněhistorický projekt VHÚ Praha Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací má za cíl realizaci komplexního výzkumu zaměřeného na novodobé válečné veterány účastnících se zahraničních operací od roku 1990 do současnosti. Projekt se věnuje dějinám vojenských misí a zachycuje každodenní vojenský život vojáků v zahraničních operacích.

Začátek projektu: leden 2017

Odborný garant projektu: major Mgr. Pavel Stehlík

Pracovní skupina: Mgr. Lucie Felcan Rajlová, DiS., Ph.D., kapitán v. v. Ing. Miroslav Vyšata, Mgr. Michal Louč, Mgr. Petra Raisichová

 

Motto projektu: „Když jsem se vrátil koncem roku 1919 ze Sibiře dalekou mořskou poutí přes Velký a Atlantický oceán do naší drahé a osvobozené vlasti, tu moji mladší sourozenci mořili mne neustále, abych jim vypravoval něco o Rusku, o Sibiři, o našich legiích, jak žili tam v dálce a v zuřivém čase válečném naši legionáři…“

Generál Rudolf Medek, zakladatel a první ředitel Památníku odboje, předchůdce Vojenského historického ústavu Praha, v knize „O našich legiích“, 1935

Vzrůstajícímu významu orální historie odpovídá i značný zájem laické i odborné veřejnosti. Dokládají to aktivity zahraničních vojensko-historických institucí a realizace tisíců nahraných rozhovorů s válečnými veterány nebo aktivně sloužícími vojáky, kteří byli nasazeni v nejrůznějších ozbrojených konfliktech. Nahrané rozhovory jsou v audiovizuální formě uloženy ve sbírkách vládních i nevládních historických institucí a organizací celého světa. Vyjádřením vědeckého úsilí Vojenského historického ústavu Praha a jedním z aspektů spočívajícím ve výzkumu soudobých dějin představuje projekt Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací, směřující k zachycení osobních příběhů a prožitků českých vojáků a veteránů Armády České republiky ze zahraničních operací.

Vojenský historický ústav Praha je jednou z prvních vědeckých institucí v České republice, která se orálněhistorickému výzkumu věnuje soustavně a koncepčně. Na základě pokynu ředitele VHÚ Praha brigádního generála Aleše Knížka byla metoda orální historie zařazena jako jeden z prvků tzv. „zalidnění dějin“ do portfolia vědeckovýzkumných historických metod VHÚ Praha. Odbor novodobých operací AČR a zahraničních aktivit VHÚ Praha, v čele s plukovníkem Pavlem Löfflerem, od roku 2011 rozvíjí komplexní aktivity v oblasti monitoringu zahraničních operací a orální historie. Rozhodnutím ministra obrany v roce 2016 byly vize a realizace orálněhistorického výzkumu transformovány v konkrétní vědeckovýzkumný úkol Vojenskému historickému ústavu Praha.

V rámci projektu Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací začal VHÚ, od ledna 2017, s prováděním výzkumu českých válečných veteránů ze zahraničních operací od roku 1990 do současnosti. Projekt se věnuje dějinám vojenských misí a zachycuje každodenní vojenský život vojáků v zahraničních operacích. Vytvoření orálněhistorické sbírky svědectví a osobních příběhů novodobých válečných veteránů je hlavním záměrem postupné a systematické vědeckovýzkumné práce. V konkrétní praxi jde o zachycení vzpomínek na důležité operace, úkoly a události z nasazení a zmapování dějin vojenské každodennosti, osobní prožitky a zkušenosti jedinců: co veteráni zažívali, čemu čelili, s čím se vyrovnávají a jak své příběhy vypravují. Audiovizuální materiál získaný tímto způsobem umožňuje společně s písemnou a další pramennou základnou vykreslit reálný obraz života novodobých veteránů v zahraničních operacích. Ambicí VHÚ není realizace rozhovorů se všemi novodobými válečnými veterány.

Členové pracovní skupiny z oddělení monitoringu zahraničních operací VHÚ se řídí interní Směrnicí pro organizaci a provádění orálněhistorické akviziční činnosti Vojenského historického ústavu Praha. Svědectví, respektive všechny nahrané rozhovory v projektu Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací, jsou ukládány v orálněhistorické sbírce VHÚ.

Shrnující výstupy z výzkumu jsou využívány po audiovizuálním nahrání rozhovorů. V oblasti publikační jsou to studie v odborném tisku, například v časopise Historie a vojenství, který vydává VHÚ. Dále v publikacích, článcích v médiích a na sociálních sítích. Jsou připravovány ucelené výstupy pro vznikající expozice novodobých operací v Armádním muzeu Žižkov a Vojenském technickém muzeu v Lešanech. Získané materiály slouží pro tvorbu dílčích tematických výstav, přednášek pro civilní i vojenskou veřejnost, v edukativním projektu pro mládež a v projektu Posádková muzea. Uplatnění nachází při přípravě jednotek Armády České republiky směřujících do zahraničních operací a v rámci vojenských kariérových kurzů. Výsledky projektu jsou pravidelně prezentovány na domácích a zahraničních vojensko-historických konferencích.

Orální historie se jako vědeckovýzkumná metoda stává integrální součástí badatelského zájmu a úsilí historiků VHÚ v oblasti české vojenské historie. Projekt reflektuje nejnovější orálněhistorické poznatky a zkušenosti z oblasti bádání soudobých dějin s využitím domácích a cizojazyčných zdrojů. VHÚ Praha tímto krokem zakládá novodobou tradici orálněhistorického výzkumu v prostředí rezortu Ministerstva obrany a Armády České republiky. Odborným garantem projektu je oddělení monitoringu zahraničních operací odboru novodobých operací AČR a zahraničních aktivit v čele s majorem Pavlem Stehlíkem.

Lidé si vypravují příběhy a naslouchají jim; zrcadlí se v nich prožitek jedince a individuální zkušenost. Chovají v sobě esenci individuálních a jedinečných prožitků každého člověka, a to na pozadí malých i velkých dějinných událostí. V České republice je v současné době více než patnáct tisíc novodobých válečných veteránů a vypravování těchto vojáků, kteří byli nasazeni ve válečných konfliktech, v sobě nese hodnotu a hluboké poselství. Nasazení v zahraniční operaci je pro vojáka, v jakékoliv hodnosti a odbornosti, nejnáročnějším obdobím jeho vojenské kariéry. Za každým vojákem je jeho příběh - a tyto příběhy Vojenský historický ústav Praha zachycuje pro současné i budoucí generace.

Aktuálně



Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…
Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

05. 02. 2025
Každou významnou mezinárodní událost provázejí různé konspirační teorie. Výjimkou není ani konference…
Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

03. 02. 2025
Z technických důvodu je přednáška přeložena z 11. na 18. února 2025.…
Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Seriál Poklady z depozitáře představuje hrůznou tabulku z koncentračních táborů

Seriál Poklady z depozitáře představuje hrůznou tabulku z koncentračních táborů

30. 01. 2025
Další díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází na webu iDNES.cz, a k němuž…