Obsazování českého pohraničí v roce 1945

V prvních dnech po pádu německé moci v květnu 1945 bylo potřeba na někdejším československém území odstranit mocenské vakuum a vrátit život do mírových kolejí. Zvláště naléhavá byla situace v oblastech tzv. Sudet, vyžadovala rychlé řešení.

Na osvobozeném českém území se vytvořila v polovině května 1945 paradoxní situace. V americké zóně v západních Čechách Američané striktně respektovali československé předmnichovské hranice. Jejich vojenské orgány pro civilní správu také dohlížely na chod místní samosprávy a nepřipouštěly výstřelky proti německojazyčnému obyvatelstvu.

Přineslo jim to obvinění z české strany, že nadržují sudetským Němcům. Nahrazování německých orgánů československými ovšem Američané nikde odpor nekladli.

V sovětské zóně se Rudá armáda starala víceméně sama o sebe a sovětské jednotky mnohde podporovaly akce lidových mstitelů proti všemu německému. Po zhroucení německé správní mašinérie v odtržených oblastech zde také vzniklo mocenské vakuum, ve kterém si jakýmkoliv způsobem a beztrestně opatřovali potravu jak bývalí němečtí vojáci, tak osvobození zajatci a běženci z nejrůznějších koutů Evropy. Na českém území Čech se policie a četnictvo na počátku povstání zbavili kolaborantů a po skončení povstání pokračovali v plnění svých povinností.

Již 10. května, v den příletu košické vlády do Prahy, vydal ministr národní obrany, generál Ludvík Svoboda veliteli velitelství ALEX, generálu Zdeňkovi Novákovi, rozkaz k obsazení pohraničních oblastí historických zemí, odtržených po Mnichovu. Doslova uvedl: „Cokoli podnikneš pro zajištění Čech, k tomu Ti dávám absolutní plnou moc, za kterou stojím do všech důsledků“. Velitelství ALEX zřídilo 14. května pro obsazení mostecko-duchcovské uhelné pánve úsek Louny pod velením plk.pěch. Vladimíra Procházky. Úsek byl vymezen na východě tokem Labe a na západě čárou Rakovník – Podbořany – Kadaň.

Na popud ministra dopravy generála Hasala vydalo pražské ředitelství ČSD 14. května 1945 rozkaz k obsazení železniční sítě v odtrženém pohraničí v sovětském okupačním pásmu v obvodu tohoto ředitelství. Obsazované tratě byly rozděleny pro účely obsazení na tři úseky. V prvním úseku byla trať Lovosice – Ústí nad Labem – Krásné Březno, ve druhém trať Louny – Obrnice – Most, a třetí úsek Most – Teplice – Ústí nad Labem byl ještě rozdělen na dva podúseky: 3a Most – Teplice Šanov a 3b Teplice Šanov – Ústí nad Labem. Obsazení mělo proběhnout ve třech etapách.

V první etapě, nazvané Plán „A“, měly dva obrněné vlaky, stavební vlak a obsazovací vlak obsadit úseky 1 a 3b. Úkolem obrněných vlaků bylo prozkoumání sjízdnosti trati a bezohledné zlomení případného odporu. Úkolem strážních oddílů, přidělených obrněným vlakům, bylo zajištění stanic, trati a udržování styku se sousedními strážními oddíly. Úkolem stavebního vlaku, zajištěného stráží, bylo následovat za obrněným vlakem a pod ochranou bojových jednotek odstraňovat na trati překážky technického rázu. Úkolem obsazovacího vlaku bylo doprovodit železniční zaměstnance do stanic a stanovišť, určených k výkonu dopravní služby. Velitelem úseků 1 a 3a byl ustanoven npor. Káš, s velitelským stanovištěm v Ústí nad Labem.

V druhé etapě, nazvané Plán „B“, se pro obsazení úseků 2 a 3a počítalo s nasazením jednoho obrněného, jednoho stavebního a jednoho obsazovacího vlaku. Později se měl do úseku přesunout také druhý obrněný vlak. Velitelem úseku 2 a 3a byl ustanoven npor. Noha se sídlem v Mostě. Obsazení úseku 3, Plán „C“, byl prakticky proveden v rámci předchozích dvou etap, pouze pořadí a směr obsazení úseků 3a a 3b mělo být stanoveno bojovými veliteli na místě, podle vývoje aktuální situace.

Pro naplnění těchto plánů dal generál Novák k dispozici čtyři improvizované obrněné vlaky z nádraží Vršovice. Večer 15. května hlásil plukovník Procházka, že úsek Louny obsadil Teplice-Šanov, Bílinu a Duchcov.

Ministr národní obrany generál Svoboda rozkaz Ministerstva dopravy i provedené kroky velitelství ALEX schválil 15. května, a současně nařídil obsazení celého severního pohraničí. Generál Novák proto rozkazem č. 45/45 vytvořil dvě oblasti (v podstatě sbory). Na východě oblast Hradec Králové od čáry Hrádek nad Nisou – Mladá Boleslav po moravskou hranici a na západě oblast Kladno od hranice oblasti Hradec Králové po demarkační čáru s Američany.

Jejich základem byly jednotky velitelství ALEX z květnového povstání: skupina Slunečko v okresech Mladá Boleslav – Jičín – Semily – Mnichovo Hradiště, skupina dělostřeleckého pluku 51 v okolí Brandýsa nad Labem a skupina Západ v prostoru Kladno – Unhošť – Beroun. Další jednotky postavily revoluční národní výbory 16. května, povoláním obvykle pěti odvodních ročníků záložníků. Následující den, 17. května, generál Novák nařídil oblasti Kladno obsazení železničních tratí Most – Obrnice – Bílina, Most – Chomutov a Vejprty – Milostín.

Dne 20. května vydal generál Novák jednotkám v pohraničí rozkaz uzavřít hranice, 22. května nařídil obsazení a střežení zbývajících tratí mezi Labem a Američany a 23. května též uzavření hranic v přechodových železničních stanicích. Jednotky velitelství ALEX přešly 25. května rozkazem hlavního štábu pod velení 1. čs. armády. V průběhu obsazování Sudet od 14. do 25. května nedošlo k větším bojovým akcím. Na několika místech došlo ke střetnutí s rozprášenými jednotkami Wehrmachtu a Waffen-SS.

Ještě v průběhu Květnového povstání se spontánně obnovila Finanční stráž, podřízená Ministerstvu financí. Ministerstvo 25. května 1945 oznámilo, že oddělení a inspektoráty finanční stráže se znovuzřizují ve všech místech, ve kterých byly 1. 9. 1938. Ministr národní obrany generál Ludvík Svoboda schválil 25. 5. Dočasnou mírovou organizaci čs. branné moci. Armáda měla mít nadále 16 pěších divizí po dvou podřízených osmi sborům, které opět po dvou podléhaly čtyřem oblastem. V případě války se oblasti měly změnit na armády.

V Čechách se nacházely oblasti 1. a 2., v zemi Moravskoslezské 3. a na Slovensku 4. Za hlavního možného protivníka bylo považováno Německo. Dne 27. 5. 1945 bylo povoláno pět nejmladších ročníků mužstva (odvodní ročníky 1933 až 1937) a osm ročníků záložních důstojníků (1928 až 1935), které nastoupily počátkem června. Ke dni 10. 7. 1945 měla Čs. branná moc 189 723 osob.

Tomáš Jakl