Akvarely J. S. Sargenta

Obraz Zasaženi plynem je jedním z nejznámějších a nejpůsobivějších uměleckých děl inspirovaných prvním světovým válečným konfliktem. Angloamerický malíř John Singer Sargent tuto rozměrnou olejomalbu na objednávku od British War Memorials Committee dokončil v březnu 1919 ve svém londýnském ateliéru. Měla být jedním z ústředních exponátů zamýšlené Síně vzpomínek (Hall of Remembrance). Tento projekt se však neuskutečnil, plátno se tak dostalo do sbírek Imperiálního válečného muzea (IWM) a dodnes je chloubou jeho výtvarné sbírky.

Tento obraz však nyní v londýnském sídle muzea neuvidíte. Je totiž součástí putovní výstavy po Severní Americe. Do britské metropole se vrátí až koncem roku 2018. V nedávné době byly ale v Londýně vystaveny jiné Sargentovy práce, a to v expozici, kterou připravila Dulwichská obrazárna pod stručným názvem Sargent: Akvarely.

Celkem tu bylo představeno na osmdesát prací. Výtvarník je maloval ve Francii, na Blízkém východě a především v Itálii – v Římě a v Benátkách. Dokázal mistrně zachytit leckdy složité architektonické prvky či na druhé straně přírodní scenérie. Je obdivuhodné, jak jednoduchými, zdánlivě jednoduchými, tahy štětce dokázal mistrně ztvárnit různé detaily.

Výstava začínala rokem 1900, kdy se tehdy čtyřiačtyřicetiletý Sargent, který byl na vrcholu své tvůrčí dráhy a zároveň slávy, rozhodl opustit pohodlné prostředí ateliéru, protože již nechtěl čelit tlaku zakázek portrétů, a vydal se malovat do přírody a do městských zákoutí. Chtěl také tímto způsobem obnovit slávu britského akvarelu, jehož vrcholnými představiteli byli v 19. století především William Turner a John Constable. Expozice v Dulwichské obrazárně končila také rokem 1918.

Ve výstavních sálech obrazárny bylo k vidění rovněž několik akvarelů, v nichž Sargent reflektoval první světovou válku. Právě v roce 1918 se i přes svůj věk, bylo mu tehdy již dvaašedesát, stal oficiálním válečným malířem. Vydal se proto na bojiště ve Francii a Belgii, kde – kromě přípravných studií pro obraz Zasaženi plynem – vytvořil řadu akvarelů, které jsou dnes ve sbírkách předních muzeí a galerií ve Spojeném království a Spojených státech. Nejvíce z nich vlastní Imperiální válečné muzeum.

V jednom z vystavených akvarelů zachytil Sargent britské vojáky odpočívající na frontě, v dalším, téměř idylicky vyznívajícím, ztvárnil dva vojáky, kteří trhají jablka ze stromu. Nejsou to tedy žádné dramatické válečné výjevy, které můžeme vidět třeba na obrazech Paula Nashe či jeho bratra Johna. Tyto dva vystavené akvarely – podobně jako Brána zámku, Ransart – působí až pastorálně.

John Singer Sargent se narodil 12. ledna 1856 ve Florencii a říká se, že se mu dostalo „baedeckerové“ vzdělání, jeho rodiče totiž často cestovali po Evropě. Britský výtvarný kritik William Starkweather o něm v roce 1924, tedy rok před malířovou smrtí, napsal, že je to „Američan narozený v Itálii, vzdělávaný ve Francii, vypadá jako Němec, mluví jako Angličan a maluje jako Španěl“. Dodejme, že Sargentovým učitelem malby se stal francouzský malíř Charles-Émile-Auguste Carolus-Duran, u něhož se učil v Paříži v letech 1874 až 1876. A skutečně velmi dobře znal dílo španělského mistra Velázqueze, jehož obrazy studoval přímo v Madridu. Diego Velázquez byl jedním z jeho vzorů. Dalším starým mistrem, jehož tvorbu obdivoval, byl Frans Hals, s jehož portréty se seznámil v holandském Haarlemu.

Sargenta proslavil v roce 1884 portrét paní Gautreau, který vystavil na pařížském Salonu jako Madame X. Obraz vzbudil senzaci, či spíše skandál, protože kritici mu vyčítali erotický podtext této malby. Sargent proto raději odjel z Paříže do Londýna, s nímž je spojena značná část jeho tvorby. Často také navštěvoval Spojené státy.

Malíř vytvořil desítky portrétů slavných osobností své doby, například francouzského impresionisty Clauda Moneta, zajímavý je zejména ten z roku 1887, na němž zachytil slavného malíře z profilu, nepříliš častý způsob portrétování. Sargent rovněž vytvořil portrét sochaře Augusta Rodina a dokonce tři portréty známého spisovatele Roberta Louise Stevensona, portrétoval také hudebního skladatele Gabriela Faurého i básníka Williama Butlera Yeatse. Mezi jeho „modely“ patřil i jeho učitel malby, tedy výtvarník Carolus-Duran.

Malíř John Singer Sargent zemřel 14. dubna 1925 v Londýně. Jeho ostatky spočívají na hřbitově v Brookwoodu nedaleko britské metropole.

Jaroslav Beránek