Antonín Abraham - Jeden ze 137 obětí okupace

30. 05. 2024

V průběhu prvních dnů invaze vojsk Varšavské smlouvy a v následujících týdnech zemřelo v důsledku chování sovětských, polských či maďarských vojáků 137 československých občanů. Stali se oběťmi nesmyslné střelby proti neozbrojeným civilistům, bezohlednosti řidičů okupačních vozidel i dalších událostí. Kulkami a pod koly automobilů či pásy obrněných vozidel umírali občané ze všech sociálních vrstev i širokého věkového rozpětí, od dětí až po muže a ženy penzijního věku.

Antonín Abraham (1877–1968) bojoval v první světové válce a vstoupil v Rusku do československých legií. Dne 23. srpna 1968 jej v Praze srazil nákladní automobil okupačních sil. Těžkým zraněním podlehl o den později. FOTO: VHÚ Praha


Narodil se 27. července 1877 v Příbrami. Absolvoval obecnou školu, poté české gymnázium a nakonec vystudo￾val učitelský ústav, završený složením maturitní zkoušky. Věnoval se pedagogickému povolání a po celou profesní dráhu působil jako učitel.


Po vypuknutí první světové války byl povolán do rakousko­‑uherské armády a poslán na ruskou frontu v rámci c. a k. pěšího pluku č. 88. V hodnosti svobodníka padl 7. září 1915 u Tarnopolu do zajetí, v němž požádal o vstup do československých legií. Jejich příslušníkem se však stal až 21. září 1918 a byl zařazen ke štábu československého vojska. Podle výzkumu některých badatelů měl být po určitý čas přeřazen k osádce obrněného vlaku Orlík a účastnil se tvrdých bojů na Transsibiřské magistrále.


Po návratu do vlasti demobilizoval 10. května 1920 a vrátil se ke svému civilnímu povolání. V meziválečném ob￾dobí působil jako učitel, později jako ředitel školy v Berouně. Antonín Abraham byl ženatý, manželství však zůstalo bezdětné. V šedesátých letech žil, již jako vdovec a penzista, v Praze­Strašnicích. Bydlel na adrese U Krbu 788/2 společně se svou ovdovělou švagrovou.


Dne 23. srpna 1968 jej nedaleko bydliště na přechodu u křižovatky srazilo sovětské vojenské vozidlo. Válečný veterán přitom utrpěl vážná zranění včetně zlomeniny spodiny lebeční. Podlehl jim ve Vinohradské nemocnici, kam ho odvezla záchranka, následujícího dne, 24. srpna. Jeho ostatky byly zpopelněny ve strašnickém krematoriu. Urna s popelem byla později uložena do rodinné hrobky na hřbitově v Příbrami. Hrob zde existuje dodnes. Antonín Abraham byl nejen nejstarší obětí invaze, ale současně také jediným bývalým legionářem usmrceným okupačními vojsky.

JIŘÍ PLACHÝ
Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 10. srpna 2018

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…