Antonín Pavlík - Smrt vojáka z pancéřové oceli

O jeho smrti v noci 12. června 1943 existují dvě verze. Podle té úřední, postavené na protektorátních dokumentech, měl spáchat sebevraždu přeřezáním žil na zápěstí obou rukou, podle svědectví některých vězňů kolínského gestapa však měl při nelidských výsleších vytrhnout ze zdi uvolněný hák, ke kterému byl při bití přivázán. Tím uhodil vyslýchajícího gestapáka přes hlavu. Nato se zmocnil jeho pistole ležící na stole a na nacistu vystřelil. Protože však byl v důsledku krutých výslechů velice zesláblý, nezasáhl ho. Z chodby vzápětí vběhl jiný gestapák, který jej zastřelil… Buď jak buď jeden ze zakladatelů československého tankového vojska, brigádní generál Antonín Pavlík, byl skutečným hrdinou, který neváhal obětovat svůj život za svobodu okupované vlasti.

Narodil se 6. prosince 1888 v obci Lovčice u Kutné Hory. Po maturitě na chrudimské obchodní akademii absolvoval na vojně ve slovinském Celje v květnu 1910 školu jednoročních dobrovolníků, což byla cesta do řad důstojníků v záloze. Jako praporčík (Fähnrich) rakousko­‑uherské armády padl již na počátku 1. světové války do srbského zajetí, kde se jako dobrovolník přihlásil do srbské armády. Později působil i ve Francii a Itálii v čs. legiích a do vlasti, kde jej čekaly ještě boje s Poláky o Těšínsko a s maďarskými bolševiky o Slovensko, se vrátil v hodnosti majora. V armádě již zůstal a v březnu 1936 to dotáhl až k hodnosti brigádního generála. Přestože v kritickém roce 1938 velel Hraniční oblasti 34 v oblasti Krkonoš od Harrachova po Českou Čermnou, nejzajímavější kapitolou jeho vojenské kariéry bylo v letech 1930–1937 působení u prvních jednotek tehdejší „útočné vozby“, jak se tehdy podle husitského vzoru u nás
jmenovaly obrněné a tankové jednotky, kdy velel praporu a později i pluku a brigádě.
Po okupaci zbytku českých zemí nacisty v březnu 1939 se Antonín Pavlík záhy zapojil do činnosti celostátní ilegální vojenské organizace Obrana národa. Po zatčení plk. Josefa Buršíka působil ve funkci krajského velitele ilegální rámcové divize Obrany národa v Kolíně (krycí jméno „Pribina“). Nacisté jej dvakrát zatkli, ale pro nedostatek důkazů propustili. Potřetí byl generál Pavlík zatčen 21. května 1943 kolínským gestapem v léčce na úřadu práce, kam byl vylákán fiktivním dopisem. Gestapáci proti němu tentokrát nasadili brutální formy výslechů, které však generála nezlomily. Naopak. Po dvaadvaceti dnech trýznění vzal vlastenec a voják tělem a duší Antonín Pavlík nekompromisně osud do svých rukou…

Jindřich Marek

Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 12. července 2019