Brigádní generál M. R. Štefánik: výročí 135 let

20. 07. 2015

Letošního 21. července uplyne 135 let od narození muže, jenž zaujímá jedno ze tří rozhodujících míst československého zahraničního odboje z let 1914‒1918. Oním spolutvůrcem moderní české a slovenské státnosti se stal Milan Rastislav Štefánik, rodák ze slovenský Košarisk. Zemřel 4. 5. 1919 ve věku 38 let na následky tragické nehody.

Fotogalerie

Milan Rastislav Štefánik. Foto sbírka VHÚ.

M. R. Štefánik, zde jako podporučík pilot francouzského letectva, v okamžiku dekorování francouzským válečným křížem. Foto sbírka VHÚ.

Konstatování, že během svého krátkého života poznal takřka celý svět a mnoho vykonal na poli politiky a diplomacie, není nadsazené. Jeho život a rozmanitou činnost připomíná následující výroční biografická črta.

V Praze studoval nejprve stavební inženýrství, astronomii a také filozofickou fakultu Karlovy univerzity. Od roku 1904 žil ve Francii, kde pracoval v několika observatořích (Mendon u Paříže, ředitel hvězdárny na Mont Blanku). Vedl vědecké expedice na Tahiti, do Turkestánu, Brazílie, Španělska, a Alžírska.

Od podzimu 1911 měl francouzské občanství. V roce 1915 se přes špatný zdravotní stav přihlásil do armády a po absolvování pilotního výcviku bojoval jako stíhač na západní frontě a v Srbsku. Intervenoval ve prospěch českých dobrovolníků roty „Nazdar“, podporoval československý zahraniční odboj a zajistil významné audience pro T. G. Masaryka u francouzských státníků.

Od jara 1917 byl místopředsedou Československé národní rady v Paříži. Ve prospěch československého odboje se angažoval i v Itálii, Rumunsku, Rusku, Velké Británii a USA. V dubnu 1918 uzavřel v Itálii dohodu o utvoření československé armády a osobně se podílel na její výstavbě. V srpnu 1918 odjel v hodnosti francouzského generála k československým legiím na Sibiř, kde provedl jejich reorganizaci.

V únoru 1919 se vrátil do Evropy a chystal se v Československu převzít funkci ministra války. Jeho letoun však u Vajnor havaroval a Štefánik společně s celou osádkou zahynul.

Karel Straka