Budily hrůzu, ale umožnily přežít: protiplynové ochranné masky 1. světové války
V této fotogalerii si můžete prohlédnout některé z plynových masek první světové války, které se nyní nacházejí ve sbírkách vojenského historického ústavu Praha.
Fotogalerie
Jedním z nejznámějších pokusů o změnu poměru sil na bojištích během 1. světové války se stalo použití chemických bojových plynů. Moderní chemická válka ovšem nezačala zčista jasna v dubnu 1915. Její předzvěstí bylo použití puškových nábojů naplněných slzotvorným ethylbromacetátem francouzskými vojáky v srpnu 1914 v Aragonském lese či německý dělostřelecký útok u Neuve-Chapelle v říjnu 1914, při kterém byl použit chlorsulfonát o-dianisidin, označovaný jako Ni-Stoff. Přesto však to byl právě první vlnový útok chlórem 22. dubna 1915 u Yper, který odstartoval horečnaté vyzbrojování chemickými bojovými látkami, ať už staršími nebo nově objevenými. Zároveň však také začal vývoj ochranných pomůcek jak pro vojáky, tak pro koně a psy či dokonce holuby.
První chrániče měly již německé jednotky útočící chlorem v dubnu 1915. Jednalo se o jednoduché roušky napuštěné thiosíranem sodným. První reakce Francie a Velké Británie se soustředily na zjištění použité bojové látky a na navržení způsobu ochrany proti ní. Podle německého vzoru zavedla Velká Británie chrániče z bavlny, napuštěné roztokem thiosíranu sodného se sodou a glycerinem, Francie chrániče z vaty či koudele a brzy se objevily i brýle. Začátek vývoje ochranných prostředků byl tedy u obou stran konfliktu stejný, ale následně si již každá z těchto zemí hledala svoji cestu.
ZP
Aktuálně
Vyšlo druhé letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o dosud nepopsané francouzské simulaci celoevropského konfliktu z roku 1937
Připomínka boje parašutistů v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje
Jak vznikalo československo-francouzské spojenectví a jak se vyvíjela situace v Evropě po skončení 1. světové války? Odpovědi na tyto dotazy se dozvěděli účastníci dalšího podvečera v Armádním muzeu Žižkov
Österreichisches Suchblatt – digitální zpřístupnění jednoho pátracího listu z první světové války
My spali pod autem, dnes mají piloti terapeuta a klimatizovaný karavan
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
