Causa RG – revoluční či rabovací gardy?

Causa RG – revoluční či rabovací gardy?

13. 06. 2020

Bílá plátěná ramenní páska s červenými písmeny RG (= revoluční gardy) a razítkem České národní rady se měla stát po skončení bojů na pražských barikádách v květnu 1945 díky komunistickým tlakům symbolem rychle deformovaného hrdinství českých vlastenců, kteří měli být zneviditelněni do frází o „revolučním lidu pod vedením komunistů“. Nakonec se zkratka RG změnila v hanlivý termín „rabovací gardy“ v souvislosti s negativním působením často zcela jiných ozbrojených formací v osvobozeném pohraničí.

Zpočátku však bylo vše jiné a logicky jednodušší. První den bojů v Praze v sobotu 5. května 1945 v 22.55 hod. hlásil povstalecký rozhlas jménem vojenského velitele povstání generála Karla Kutlvašra a předsedy vojenské komise České národní rady kapitána Jaromíra Nechanského následující pokyn: „Bojující vojsko je součástí regulérní armády. Nařizujeme, aby každý bojující byl označen trikolórou nebo páskou v národních barvách!“

Při nedostatku uniforem bojujících povstalců to bylo zcela logické (podobně jako v povstalecké Varšavě či Paříži), ale levicoví politici v ilegální České národní radě v čele s komunistou Josefem Smrkovským ještě před povstáním prosadili, že bojující povstalecké jednotky ponesou název „revoluční gardy“, přestože vojenský odboj a většina povstalců uznávala smysluplnější termín „československá armáda“.

Přestože byly vyrobeny tisíce bílých plátěných pásek s červeným RG, nestačili je komunisté a „revoluční odboráři“ kvůli spontánnímu vypuknutí povstání distribuovat. Potvrzuje to i vzpomínka místopředsedy Českého národní rady Josefa Kotrlého: „Jedno z prvních prohlášení, které rada učinila, bylo oznámení, že československé branné síly mají na levé paži bílou pásku s písmeny RG. Pásky byly rozděleny odborovými organizacemi a objevily se na pažích závodních milic až po povstání…“

To však politikům nestačilo a termín i pásky protlačili i na všechny bojovníky povstání, což o rok později zlomyslně komentovali Evžen Erban a Antonín Dvořák ve své povstání hrubě falšující brožuře „ÚRO v pražském povstání“: „Nakonec se pásky, opatřené písmeny RG objevily i na rukávech nejvyšších důstojníků, dokonce i těch, kteří se nezúčastnili bojových akcí a objevili se na osvobozeném již jevišti v přepečlivě vyžehlených stejnokrojích...“

Pražské povstalecké jednotky v Praze byly po 11. květnu 1945 reorganizovány na strážní prapory, které byly rozkazem Vojenského velitelství Velké Prahy č. 8 z 23. května 1945 přejmenovány na pražské pluky a prapory Revolučních gard.  Na mnoha místech českého venkova však povstalecké jednotky nesly i jiné názvy (např. národní garda či národní stráž apod.).

Od 25. května 1945 Revoluční gardy přešly z podřízenosti Ministerstva národní obrany do podřízenosti Ministerstva vnitra. Dne 27. května 1945 došlo k mobilizaci pěti nejmladších ročníků mužstva a osmi ročníků záložních důstojníků do armády. Zajišťování osvobozeného pohraničí tak v první fázi probíhalo na dvou kolejích. Některé povstalecké jednotky byly vysílány do pohraničí ministerstvem vnitra či Komisí vnitřní národní bezpečnosti (KVNB) při České národní radě (přeměněné v Zemský národní výbor), jiné (např. Pluk RG 1 Albatros) vojáky – především pražským velitelstvím ALEX.

V pohraničí však v té době operovaly často zcela na vlastní pěst různé „partyzánské“ jednotky či nikým neřízené „gardy“, které se často dopouštěly rabování i excesů na civilním obyvatelstvu, čímž zcela zdiskreditovaly termín „revoluční gardy“ jako takový a pro většinu lidí se značka RG bez ohledu na to, zda šlo o disciplinované či nedisciplinované jednotky, paušálně změnila v pejorativní lidové označení „rabovací gardy“.

Jejich existence však nebyla příliš dlouhá. V souvislosti s mobilizací armádních jednotek nařídila ministerstva vnitra a národní obrany, aby v době od 12. do 17. června 1945 byly postupně rozpuštěny všechny ozbrojené jednotky, které jsou mimo rámec čs. armády a nového Sboru národní bezpečnosti, do nějž vplynuly dosavadní četnictvo a policie.

Výnos ministerstva národní obrany č.j. 2979 vl. III/03 odd. 45 z 13. června 1945 pak přímo nařídil likvidaci Revolučních gard. Následoval jej výnos ministerstva vnitra ze 3. srpna 1945, který nařizoval SNB prověřit stav odzbrojení RG a dokončit jej. Čas bílých pásek s červeným RG skončil…

To si však již komunistický ministr Václav Nosek s pomocí Ústřední rady odborů vytvořil z vybraných gardistů Pohotovostní pluk 1 NB, jehož příslušníci vytvořili ministrovu pretoriánskou gardu, jejíž vývoj vyvrcholil v ostraze státních hranic a v akcích v pražských ulicích v únoru 1948.

Ahistorické červené pásky s černým RG jsou dnes již většinou jen fikcí dnešních senzacechtivých publicistů a povrchních filmařů. Asi to již není tak důležité, protože s hlavními důsledky dlouholetých manipulací s historií května 1945 od prvních dnů osvobození se bohužel setkáváme v řadě protichůdných a až extrémně vyhrocených společenských debat dodnes.

Jindřich Marek

Aktuálně



Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

08. 05. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem dnes u…
Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…
Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

06. 05. 2025
V úterý 6. května odpoledne byla oficiálně zahájena výstava Nezapomeňme 80 na…
Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

06. 05. 2025
Při příležitosti 80. výročí Pražského povstání a blížícího se výročí konce druhé…
Výstava „Květnové vítězství – československá armáda v roce 1945“ připomíná závěr druhé světové války a české hrdinství

Výstava „Květnové vítězství – československá armáda v roce 1945“ připomíná závěr druhé světové války a české hrdinství

06. 05. 2025
U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války vznikla výstava Květnové vítězství…