Československý válečný kříž 1939

Vyznamenání Československý válečný kříž 1939 bylo zřízeno nařízením vlády republiky Československé dne 20. prosince 1940, č. 4/1941. Kříž se uděloval za provedení vynikajícího výkonného nebo velitelského činu v ohrožení života nebo za obětování života při daném činu.

Vyznamenání bylo možné udělit i opakovaně. Opakovaná udělení se značila připojením lipové snítky na stuhu. Kříž uděloval prezident republiky, popřípadě z jeho pověření ministr obrany či velitel vojska. Dekorace byla ražena ve třech vydáních – londýnském (1940–1941) a dvou pražských z roku 1945 a z let 1945 až 1946. V průběhu druhé světové války a bezprostředně po ní bylo toto vyznamenání uděleno řadě osob, bojujících proti nacistickému Německu. Mezi dekorované patřili v rámci Československé armády v zahraničí také ti, kteří stejně jako František Živěla sloužili ve velké Británii v rámci Královského letectva (RAF).

František Živěla se narodil v Brně-Zábrdovicích v roce 1914. V Brně také absolvoval měšťanskou školu a vyučil se strojním zámečníkem. Po vykonání základní vojenské služby pracoval ve zbrojovce Brno a poté u státní policie v Ostravě, kde byl také součástí oddílu Stráže obrany státu (SOS). V červnu 1939 odešel z Protektorátu přes Polsko do Francie. Po porážce Francie se přesunul do Británie, kde prošel kurzem leteckých zbrojířů. Od září 1940 byl zařazen do RAF, kde působil jako zbrojíř u 310. a 312. československé peruti. Po válce sloužil u SNB v Ostravě a Brně. Mezi lety 1948-1949 byl vězněn za pokus o přechod hranice do Německa. Po propuštění pracoval až do důchodu jako opravář a mechanik.

Dekoraci představuje trojúhelníkový kříž o rozpětí ramen 44 mm, zakončený hroty. Mezi rameny se nacházejí zkřížené meče. Na aversu je na středu kříže malý státní znak Československé republiky, ramena kříže jsou opatřena středovým žebrem. Na reversu na středu a v koncích jednotlivých ramen kříže umístěny zemské znaky v kruzích: uprostřed kříže ve štítu znak Čech, v hrotech ramen kříže nahoře znak Slovenska, vpravo Moravy, vlevo Slezska a dole Podkarpatské Rusi. V mezerách mezi kruhem lemujícím znak Čech a okrajem štítu je rozložen letopočet 1939. Stuhu tvoří úzké svislé červené, modré a bílé proužky odvozené z národní trikolory. Provedení závěsného ouška identifikuje exemplář jako první pražské vydání z roku 1945. Vyznamenání bylo do sbírky získáno koupí v roce 2014.

Jan Biederman