Čeští vojáci v novodobých zahraničních operacích, seznam jednotlivých misí

Jednou z klíčových rolí Armády České republiky je v současnosti působení v zahraničních operacích. Po roce 1990 se činnost českých vojáků mimo naše území zásadním způsobem rozšířila a do dnešních dní působili příslušníci AČR v třech desítkách zemí celého světa. Na následujících řádcích vám přinášíme přehled operací a akcí, kterými čeští vojáci v minulých desetiletích prošli.

Čeští vojáci působili od roku 1990 na třech kontinentech (Evropa, Asie, Afrika) ve více než 30 státech. Celkem Česká republika eviduje přibližně 15 000 novodobých válečných veteránů a veteránek.

Češi se do nejrůznějších konfliktů ve světě zpočátku zapojili ještě jako příslušníci Varšavské smlouvy, později pak na základě mandátu OSN či OBSE a také pod velením NATO – a to i předtím, než Česká republika v roce 1999 do Severoatlantické aliance vstoupila.

Postupem času čeští vojáci plnili v zahraničních operacích úkoly, které vyžadovaly širší spektrum odborností. Patrné je to při porovnání balkánské a afghánské etapy.

Zástupci pozemních i vzdušných sil v každém případě v operacích prokázali své schopnosti. Češi svěřené úkoly plnili nejen v poli, ale i na velitelstvích a ve štábech jednotlivých operací. Od počátku 90. let tak navazovali na tradice československých legií i bojovníků z druhé světové války.

Perský záliv

Pouštní štít a Pouštní bouře

V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil v koaličních řadách do války v Perském zálivu, šlo o operace Pouštní štít a Pouštní bouře (Desert Shield a Desert Storm). Jednotka, kterou tvořilo celkem 200 vojáků, ve prospěch spojenců zabezpečovala chemický a radiační průzkum. Čechoslováci ještě jako členové Varšavské smlouvy přispěli k osvobození Kuvajtu, který byl předtím obsazen iráckými vojsky.

Balkán

UNPROFOR/UNCRO

Krvavá občanská válka na Balkáně donutila mezinárodní společenství reagovat. Českoslovenští/čeští vojáci v mírové operaci OSN UNPROFOR (United Nations Protection Force) spolu se zahraničními partnery v sektoru JIH (na chorvatském území, v oblasti zvané Krajina) vytvořili řadu kontrolních a propouštěcích stanovišť, organizovali mobilní pozorovací týmy či doprovázeli konvoje s humanitární pomocí a uprchlíky. Na tuto činnost navázali i v následné operaci UNCRO (United Nations Confidence Restoration Operation). Celkem se obou operací v letech 1992–1995 zúčastnilo 2 250 československých/českých vojáků.

IFOR

V roce 1996 se čeští vojáci pod velením NATO zapojili do operace IFOR (Implementation Force). Příslušníci 6. mechanizovaného praporu a další členové českého kontingentu pomáhali na území Bosny a Hercegoviny udržovat vojensky bezpečné prostředí a vynucovali spolu se zahraničními kolegy dodržování vojenských ujednání mírové Daytonské dohody. Monitorovali činnost dříve znepřátelených skupin (pravoslavných Srbů, katolických Chorvatů a islám vyznávajících Bosňáků) a logisticky pomáhali OBSE při organizaci voleb v Bosně a Hercegovině. V průběhu operace se pohyboval počet členů kontingentu okolo 850 osob.

UNTAES

V balkánském konfliktu svou vysokou profesionalitu prokázal český polní chirurgický tým. Zúčastnil se několika operací. Za pozornost stojí mimo jiné jeho působení v operaci UNTAES (United Nations Transitional Administration for Eastern Slavonia, Baranja and Western Sirmium). Lékařský polní čtyřiceti členný tým působil v Chorvatsku ve Východní Slavonii v letech 1996 až 1998. Zdravotnickou péči poskytoval příslušníkům jednotek OSN.

SFOR a SFOR II

Čeští vojáci v letech 1996 až 2004 působili v operaci SFOR (Stabilisation Force), která pokračovala v budování bezpečného prostředí v Bosně a Hercegovině. Český kontingent v rámci SFOR prošel osmi rotacemi a tvořilo ho velitelství kontingentu a sekce součinnosti se štáby SFOR v počtu 22 osob, mechanizovaný prapor v síle cca 600 vojáků a vrtulníkový odřad v počtu 22 osob. V operaci SFOR II Česká republika svou činnost postupně utlumovala a koncem roku 2004 v ní setrvalo již jen sedm vojáků na velitelství v Záhřebu a Sarajevu.  Celkem operacemi IFOR/SFOR a SFOR II prošlo zhruba 6 300 vojáků.

AFOR

Kontingent 6. polní nemocnice odjel v roce 1999 do Albánie, kde se podílel na poskytování pomoci kosovským uprchlíkům. Do alianční operace AFOR (Albania Force) se zapojilo přibližně 100 českých vojáků. Když v létě téhož roku postihlo severozápadní část Turecka ničivé zemětřesení, pro český zdravotnický personál to znamenalo nový úkol – mobilní týmy odcestovaly do tureckého města Gölcük, později je následovala hlavní část nemocnice. Na podzim 1999 Češi své působení ukončili.

KFOR

V březnu roku 1999 se Česká republika stala členem NATO. V červenci zahájily mnohonárodní síly KFOR (Kosovo Force) pod velením NATO operaci na území Kosova. Pro AČR šlo o jeden z velkých úkolů, operace se do roku 2013 zúčastnilo více než 7 000 vojáků. (Základna Šajkovac byla zrušena v roce 2011.) Kromě vlastních kontingentů spolupracovali Češi se Slováky, se kterými v Kosovu vytvořili společný prapor. V roce 2005 Česká republika převzala na jeden rok roli tzv. vedoucího státu ve struktuře mnohonárodní brigády Střed. Prvně v novodobé historii příslušníci AČR řídili ostatní zahraniční vojáky. Dlouhodobým úkolem českých a dalších vojáků v Kosovu bylo vytvářet bezpečné prostředí v zemi, včetně snahy obnovit důvěru mezi tamními etnickými skupinami. Na velitelství operace působí Češi i v současnosti.

Essential Harvest

Se zahraničními partnery čeští vojáci kooperovali i v operaci Essential Harvest (Task Force Harvest, TFH) v roce 2001 v tehdejší Makedonii. Celkem 120členná jednotka zabezpečovala ochranu velitelství mnohonárodní brigády, vytvářela vzdušně-výsadkovou zálohu velitele brigády, prováděla ostrahu retranslačních stanic, doprovázela zásobovací konvoje a patrolovala v prostoru velitelství brigády. Podpořila tak mezinárodní cíl, kterým bylo odebrání a likvidace zbraní od albánských povstalců.

Althea – EUFOR

Celkem sedm kontingentů se v letech 2004 až 2008 vystřídalo v operaci v Evropské unie na území Bosny a Hercegoviny. Kontingent tvořila strážní četa a vrtulníková jednotka, Češi takto vykonávali strážní činnost a za úkol měli i vzdušný průzkum a leteckou přepravu osob a materiálu. První z kontingentů měl 85 členů, poslední jen čtyři. K rozvoji ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny přispívají na velitelské základně v Sarajevu Češi i nyní.

Kuvajt

Enduring Freedom

Po útocích z 11. září 2001 se AČR podílela na nových náročných operacích v zahraničí. V protiteroristické operaci Enduring Freedom (Trvalá svoboda) na území Kuvajtu Českou republiku v letech 2002 a 2003 reprezentovalo více než 600 vojáků. Klíčovou roli v kontingentu hráli chemici – navázali tak na své předchůdce z operací Pouštní štít a Pouštní bouře. Češi opět potvrdili své kvality v oblasti ochrany před chemickými, biologickými, jadernými a radiologickými zbraněmi či prostředky.

Afghánistán 

Polní nemocnice, Kábul

Do boje mezinárodního společenství proti terorismu na území Afghánistánu se Česká republika prvně zapojila vysláním 6. polní nemocnice. Jejím úkolem bylo zdravotnické zabezpečení pro příslušníky mezinárodních sil ISAF (International Security Assistance Force) a poskytování humanitární pomoci obyvatelům Afghánistánu. Následně ji vystřídala 11. polní nemocnice. Lékařské týmy v této operaci své úkoly plnily v letech 2002 a 2003. Včetně polního chirurgického týmu je tvořilo více než 290 vojáků.

EOD + METEO, Kábul

V řadách mezinárodních sil ISAF působil v letech 2004 až 2007 tým vojáků, který prováděl pyrotechnický průzkum, likvidoval nevybuchlou munici a nástražné systémy. Na starosti měl i ženijní průzkum letiště v Kábulu. Češi (100 vojáků v šesti odřadech) se věnovali také meteorologickému zabezpečení orgánů řízení letového provozu.

PRT Fajzábád

V letech 2005 až 2007 Češi zajišťovali ochranu německého provinčního rekonstrukčního týmu (Provincial Reconstruction Team – PRT) na základně Fajzábád v provincii Badachšán. Chránili tamní letiště, doprovázeli vozidla a zásobovací konvoje PRT či patrolovali v přiděleném prostoru odpovědnosti. Česká republika vyslala celkem šest kontingentů, kterými prošlo více než 400 vojáků.

Lead nation KAIA, Kábul

V letech 2006 a 2007 Česká republika plnila na mezinárodním letišti Kábul (Kabul International Airport – KAIA) roli tzv. vedoucího státu (lead nation). Převzala tak odpovědnost za řízení a zabezpečení veškeré činnosti letiště, zajištění bezpečnosti a přípravu na předání letiště do správy afghánské vlády. K tomuto účelu sestavený kontingent čítal 47 osob.

Polní nemocnice a chemická jednotka + METEO +AIR OMLT, Kábul

Také v Afghánistánu čeští vojenští zdravotníci potvrdili své vysoké renomé. Poskytovali lékařskou péči raněným a nemocným v průběhu bojové činnosti koaličních jednotek. Chemici prováděli průzkum v oblasti ochrany před chemickými, biologickými, jadernými a radiologickými zbraněmi či prostředky. Důležité bylo i meteorologické zabezpečení a v neposlední řadě též výcvik afghánských vzdušných sil na vrtulnících Mi-17 a Mi-24/35. V celkem pěti kontingentech působilo v letech 2007 a 2008 přes 500 vojáků.

KAIA a chemická jednotka + METEO + AIR OMLT, Kábul

V letech 2008 až 2010 více než 200 vojáků plnilo úkoly v kontingentu, jehož součástí byl nadále chemický odřad zajišťující plnění úkolů chemického zabezpečení ve prospěch velitelství ISAF v Kábulu a tým OMLT. Dále ho tvořili příslušníci hydrometeorologického zabezpečení a řízení letového provozu.

Jednotka chemické a biologické ochrany, Kábul

Na své předchůdce navázala v letech 2010 až 2012 jednotka, která vyhodnocovala radiační a chemickou situaci a měla za úkol varovat vojska ISAF a orgány místní samosprávy. Celkem pěti rotací se zúčastnilo více než 50 vojáků.

Polní chirurgický tým, Kábul

Český zdravotnický tým v letech 2011 až 2013 poskytoval lékařskou pomoc v rámci francouzské polní nemocnice. Celkem šlo o šest rotací, každá z nich čítala nejméně 10 vojáků.

SOG Vojenské policie, Hílmand

V období let 2007 až 2008 působila v afghánské provincii Hílmand v operaci ISAF skupina speciálních operací SOG (Special Operations Group) Vojenské policie (celkem tři kontingenty, dohromady zhruba se 100 vojáky). Jednotka SOG posílila britské jednotky a plnila speciální úkoly – patřila mezi ně například záchrana rukojmích, zásahy proti nelegálním ozbrojeným skupinám a pachatelům násilné trestné činnosti či asistence při ochraně důležitých osob.

PRT Lógar

Velkým úkolem pro Českou republiku bylo vybudování a vedení vlastního provinčního rekonstrukčního týmu (Provincial Reconstruction Team – PRT), který v Afghánistánu působil v letech 2008 až 2013. Jádrem PRT byli civilní experti, kteří udržovali kontakt s místním obyvatelstvem a úřady. Podle jejich potřeby navrhovali rozvojové projekty a dohlíželi na jejich realizaci. Bezpečnost těchto expertů obstarávali vojáci. V Lógaru působilo 10 kontingentů, celkem v operaci bylo více než 2 600 vojáků.

Uruzgán

Češi také chránili nizozemskou základnu Deh Rawod v provincii Uruzgán. V letech 2008 a 2009 zde působily dva kontingenty dohromady s více než 120 vojáky. Čeští vojáci sloužili na nizozemské základně společně s 200 vojáky nizozemské armády a vojáky francouzské horské pěchoty.

Vrtulníková jednotka, Paktíka

V letech 2009 až 2011 působila v afghánské provincii Paktíka vrtulníková jednotka. Jejím úkolem bylo mimo jiné přepravovat osoby a materiál. Létala na modernizovaných vrtulnících Mi-171Š. Celkem touto operací prošlo sedm kontingentů – každý z nich tvořilo až 100 vojáků.

AMT a AAT, Kábul

Čeští vojáci v letech 2010 až 2012 cvičili příslušníky vzdušných sil Afghánské národní armády na vrtulnících Mi-24/35 a Mi-17. Celkem Česká republika do operace ISAF vyslala sedm kontingentů AMT (Air Mentoring Team) či AAT (Air Advisory Team). První z nich tvořilo 11 vojáků, poslední téměř 50 – ostatní zhruba 20 vojáků.

Velitelství ÚU AČR ISAF + NSE, Kábul

V roce 2010 byly úkoly AČR v Afghánistánu velmi komplexní. Úkolové uskupení AČR ISAF organizačně zastřešovalo všechny jednotky a prvky rezortu MO působící na území Afghánistánu. Součástí sestavy byl i prvek NSE (National Support Element), jehož úkolem byla logistická podpora kontingentů AČR na území Afghánistánu.

OMLT, Vardak

Důležitým afghánským úkolem pro české vojáky bylo vyslání týmu OMLT – samotnými vojáky neformálně nazývaného „omeleta“. Tým OMLT (Operational Mentoring and Liaison Team) cvičil a mentoroval v letech 2010 až 2013 v provincii Vardak příslušníky pěší jednotky o síle praporu (kandaku) Afghánské národní armády. Účelem tohoto způsobu výcviku bylo mimo jiné zvýšit operační schopnosti všech jednotek kandaku. V každé z pěti rotací vykonávalo úkol přibližně 50 vojáků.

Výcviková jednotka VP, Vardak 

V letech 2011 až 2013 pomáhali v provincii Vardak příslušníci Vojenské policie České republiky vybudovat silnou Afghánskou národní policii. Každou ze čtyř rotací tvořilo 12 příslušníků.

ÚU speciálních sil, Nangarhár

V letech 2011 až 2012 sloužili ve dvou úkolových uskupeních vojáci 601. skupiny speciálních sil z Prostějova ve spojenecké operaci ISAF v afghánské provincii Nangarhár. Každý ze dvou ÚU měl 100 členů.

Enduring Freedom

Skupina speciálních sil působila v Afghánistánu v letech 2004 až 2009 v rámci operace Enduring Freedom. Jejím úkolem bylo provádět speciální průzkum, včetně úderných akcí a dalších druhů speciálních operací s cílem eliminovat aktivity nepřítele (především Talibanu a al-Káidy) a tím přispět k zabezpečení vnitřní bezpečnosti Afghánistánu. Každý kontingent měl zhruba 100 členů.

Úkolové uskupení ISAF/RSM

Mise ISAF v Afghánistánu byla ukončena ke konci roku 2014 a nová výcviková mise nese od začátku roku 2015 název Resolute Support Mission. Do těchto operací armáda posílala úkolová uskupení, která v sobě spojovala různé odbornosti, včetně polního chirurgického týmu či jednotky AAT (Air Advisory Team). V zemi nyní plní své úkoly 22. úkolové uskupení AČR.

BAF

Česká strážní rota působila od roku 2013 na základně BAF (Bagram Air Field). Úkolem strážní jednotky byla kontrola vnějšího perimetru bezpečnostní zóny základny Bagrám a její ochrana a obrana spolu s americkými, gruzínskými a afghánskými partnery s cílem zamezit nepřátelským aktivitám namířeným právě proti základně Bagrám. Během sedmi let se ve 13 rotacích vystřídalo zhruba 2 000 vojáků.

VP KAMBA

V roce 2017 zamířila do Afghánistánu první jednotka vojenské policie, která měla za úkol střežení zastupitelského úřadu (ZÚ) České republiky v Kábulu. Jednotka VP KAMBA kromě obrany výše zmíněného objektu dostala také na starost ochranu diplomatických představitelů při výjezdech mimo ZÚ.

Irák

7. polní nemocnice, humanitární odřad, skupina VP

Do boje proti terorismu se čeští vojáci zapojili i na území Iráku, kde v roce 2003 jako součást operace Iraqi Freedom působila 7. polní nemocnice. Kromě lékařské pomoci členové kontingentu poskytovali také humanitární pomoc (zejména dopravou a rozvozem vody) a příslušníci vojenské policie prováděli ochrannou a strážní činnost. Celkem tento úkol v první fázi plnilo 600 vojáků.

Od prosince roku 2003 pokračovali vojenští policisté na území Iráku v jednom z nejdůležitějších úkolů ve své moderní historii. V operaci MNF-I (Multi-National Force – Iraq) Češi dohlíželi na činnost místní policie či pomáhali při výcviku jejích příslušníků. V roce 2005 se Češi zapojili do plnění úkolů v rámci operace MNSTC-I (Multi-National Security Transition Command in Iraq) a operace NTM-I (NATO Training Mission in Iraq). V letech 2003 až 2007 se v těchto operacích vystřídalo 12 kontingentů – každý měl přibližně 100 vojáků. Dalších šest kontingentů (celkem přibližně 420 vojáků) působilo v operaci MNF-I také v letech 2007 až 2009, kdy mimo jiné střežili vchody na základnu v Basře.

Úkolové uskupení Irák

V roce 2018 vzniklo úkolové uskupení Irák, které bylo reakcí na navýšený počet českých vojáků ve výcvikových jednotkách v operacích OIR (Operation Inherent Resolve) a NMI (NATO Mission in Iraq). Do sestavy patřila výcviková jednotka chemického vojska, výcviková jednotka Vojenské policie, Češi působili také na velitelství operací. Třicet příslušníků 4. úkolového uskupení však bylo v březnu 2020 dočasně staženo kvůli epidemii koronaviru. Koaliční operace Inherent Resolve byla namířena proti teroristické organizaci Islámský stát. Češi mezinárodní úsilí podpořili i vysláním leteckého poradního týmu. V říjnu 2020 se do země vrátilo 5. úkolové uskupení AČR.

Pobaltí

Baltic Air Policing

V roce 2009 a v roce 2012 střežily české letouny JAS-39C Gripen vzdušný prostor pobaltských států Litvy, Lotyšska a Estonska v rámci alianční solidarity (NATO Integrated Air Defence System). První kontingent tvořilo téměř 120 osob, druhý více než 60. Příslušníky českých vzdušných sil přivítala letecká základna Šiauliai v Litvě. V roce 2019 se české letouny do Pobaltí vrátily. Tentokrát měly svou základnu v Estonsku na letišti Ämari.

EFP

Češi se v poslední době začali podílet na operaci EFP (Enhanced Forward Presence), která Severoatlantické alianci sloužila k monitoringu aktivit Ruska po anexi Krymu a akcích na východě Ukrajiny. Čeští vojáci začali působit na území Litvy a Lotyšska. V roce 2018 vyslala ČR do EFP Litva 1. rotní úkolové uskupení (rÚU) složené z mechanizované roty s obrněnými vozidly Pandur posílené ženijní četou, logistickou jednotkou a zdravotnickým prvkem v celkovém počtu do 230 osob. Později přibývaly i další úkoly, včetně úkolového uskupení elektronického boje.

Mali

EUTM

Od roku 2013 působí čeští vojáci v africkém Mali. Výcviková (nebojová) mise Evropské unie EUTM (European Union Training Mission) pomáhá malijské armádě při výstavbě a výcviku malijské armády, aby byla v budoucnu schopna samostatně čelit útokům ozbrojených teroristických skupin a zajistit suverenitu a teritoriální integritu země. První kontingent, který odcestoval do Mali, měl téměř 40 členů. Později ještě došlo k navyšování počtu vojáků. Od června 2020 do ledna 2021 měla Česká republika dokonce na starosti velení výcvikové mise EU v Mali.

MINUSMA

Další úkol českých vojáků v Mali představovala účast ve stabilizační operaci OSN MINUSMA (United Nations Multidimensional Integrated Stabilisation Mission in Mali).   Cílem mezinárodního úsilí bylo zajistit bezpečnost a vytvořit podmínky pro další humanitární a politickou asistenci malijské vládě. Česká republika do operace vyslala úkolové uskupení speciálních sil v počtu do 25 osob. Uskupení, jehož vyslání bylo vládou a parlamentem odsouhlaseno v roce 2015, plnilo speciální operace: tedy vedení speciálního průzkumu a zpravodajské činnosti ve prospěch velitele operace MINUSMA. Příslušníci 601. skupiny speciálních sil působili v Mali do konce roku 2016. Do operace se Češi s dalšími úkoly zapojili i v posledních letech.

Island

Air Policing

V roce 2016 podobně jako v předchozích dvou letech vyslala Česká republika letouny JAS-39C Gripen k ochraně vzdušného prostoru nad územím a teritoriálními vodami Islandu. Základnou bylo letiště Keflavík. Každého ze tří úkolových uskupení se podle schválených plánů účastnilo nejméně 70 vojáků. Letouny byly začleněné do Integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany – NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System).

Turecko

Active Fence

V letech 2014 a 2015 se Česká republika zapojila do spojenecké operace Active Fence, která měla za cíl posílení aliančního systému protivzdušné obrany jižní části Turecka. Skupina sedmi vojáků z Centra operačně taktických systémů velení a řízení z Lipníka nad Bečvou jako tzv. „Deployable Communication Module“ (DCM) zajišťovala pro nizozemské jednotky datové, hlasové a obrazové spojení s operačním velitelstvím NATO. Skupina působila na základně Incirlik.

Sinaj

MFO

Od roku 2009 se čeští vojáci účastnili operace MFO (Multinational Force and Observers), která má za cíl dohlížet na dodržování bezpečnostních podmínek mezi Egyptem a Izraelem. V roce 2013 začaly v operaci působit jednotky leteckého kontingentu (letecký a pozemní personál) s letounem CASA C-295M. Kontingent čítal zhruba 15 osob a od září 2020 působí v regionu již 8. úkolové uskupení AČR. Mezinárodní operace MFO má za úkol mimo jiné řídit provoz checkpointů a kontrolovat aktivity podél hranic Egypta a Izraele a na území Sinaje.

Pozorovatelské mise OSN

Příslušní AČR působili v posledních desetiletích jako pozorovatelé OSN v řadě krizových oblastí. Už v lednu 1989 první důstojníci odcestovali do Angoly, brzy další zamířili do Namibie. Následovaly mise v Iráku, bývalé Jugoslávii, Mosambiku, Libérii, Chorvatsku, Makedonii (FYROM, Severní Makedonie), Tádžikistánu, Kosovu, Sieře Leoně, Konžské demokratické republice, Etiopii/Eritreji, Afghánistánu, Sýrii, Gruzii, Moldávii, Náhorním Karabachu, Bosně a Hercegovině, Čečensku, Středoafrické republice, Mali, Izraeli a Somálsku. Úkoly mírových jednotek jsou velmi rozsáhlé, jejich společným cílem však je přispět ke stabilizaci zemí zasažených konfliktem.

Působení na velitelstvích a štábech operací

Čeští vojáci své odborné znalosti prokázali i na velitelstvích a ve štábech různých operací. Působili tak mimo jiné i ve Francii, Čadu, Egyptě, Británii, Itálii, Mali, Bosně a Hercegovině, Afghánistánu, Kosovu, Sýrii či Španělsku. Vyzdvihnout lze v této souvislosti to, že se čeští vojáci na různých velitelstvích podíleli či podílí na několika mezinárodních námořních operacích.

Petr Janoušek

Článek je průběžně aktualizován