Do rodiny posádkových muzeí přibyla expozice u 142. praporu oprav Klatovy

Ve středu 12. října byla v rámci Dne otevřených dveří 142. praporu oprav v Klatovech zpřístupněna pro veřejnost Dragounská kasárna v Klatovech. Kromě ukázek vojenské, policejní a hasičské techniky, dynamických ukázek výcviku, boje zblízka a schopností zdejšího logistického praporu, si mohli návštěvníci prohlédnout i nově otevřenou „Stálou expozici posádky Klatovy“. Ta byla vytvořena Vojenským historickým ústavem Praha ve spolupráci s příslušníky klatovského praporu oprav a za využití archivních materiálů Vlastivědného muzea Dr. Karla Hostaše v Klatovech a Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu.

Za účasti místostarosty města Klatovy Martina Kříže, velitele 14. pluku logistické podpory Pardubice plk. gšt. Miroslava Horáčka, velitele 142. praporu oprav Klatovy pplk. Michala Kadáše a dalších hostů z řad útvarů Armády České republiky byla 12. října 2022 slavnostně přestřižena páska nového posádkového muzea – Stálé expozice posádky Klatovy. Přítomným ji představil vedoucí oddělení monitoringu zahraničních operací Vojenského historického ústavu Praha mjr. Pavel Stehlík.

Stálá posádková expozice u 142. praporu oprav v Klatovech je členěná do dvou samostatných částí. První část se věnuje téměř dvousetleté historii a tradicím jezdeckých pluků dislokovaných v Klatovech. A to jak dragounům, kteří se poprvé objevili v Klatovech v roce 1762, tak i  švališéřským plukům či plukům hulánů, husarů a kyrysníků, kteří dragouny střídali v následujících desetiletích. Samotní dragouni se vrátili do posádky znovu až v roce 1871 a vydrželi zde do začátku první světové války, do července 1914. Závěrečné panely této části expozice končí rokem 1939, kdy se uzavírá dlouhá dragounská kapitola v Klatovech. Pluk je zrušen a koně jsou předány německé armádě.

Podklady panelů v této části jsou koncipované tak, aby svým barevným vyzněním evokovaly danou epochu, s níž byly historické jezdecké jednotky spjaty. Proto byly panely s tématikou z období Rakouska-Uherska navrženy v barvách černé a žluté, naopak panely z československého období využívají kombinaci národních barev, tedy červené, modré a bílé. Sbírkové předměty, umístěné ve čtyřech skleněných vitrínách, propojují jednotlivé historické etapy a plynule přecházejí do poválečného období po roce 1945, jemuž jsou věnovány panely v přízemní části expozice.

Tato druhá část expozice v krátkosti připomene nejen události z období 2. světové války, ale především se zaměřuje na „nikdy nekončící“ dislokační změny v posádce Klatovy. Ta po únorových událostech roku 1948 nabývala zejména díky své poloze na hranicích s tehdejším Západním Německem (a později s hranicemi členského státu NATO) na nebývalém významu. I proto se zde v průběhu let vystřídalo mnoho prvosledových výsadkových jednotek či bojových mechanizovaných, motostřeleckých nebo dělostřeleckých útvarů ČSLA. Několik panelů v této části reflektuje zmíněné období a zařazuje jej do širších dobových souvislostí. Jako protipól pak působí panel vracející se do relativně svobodných let 1945 až 1948, kdy byl v Klatovech dislokován znovuobnovený Pěší pluk 35. Zmíněna je i krátká a poslední dragounská epizoda spojená s dislokací Jezdecké korouhve 2.

Dva samostatné panely jsou věnovány předchůdcům 142. praporu oprav, na něž současná jednotka svojí činností navazuje. Tři závěrečné panely seznamují návštěvníky se současnými logistickými úkoly a každodenním životem klatovských opravářů. Pro ucelený pohled nechybí ani přehled útvarů v posádce od roku 1945 do současnosti. Podklad panelů v této části využívá prvků z dlažby sálu, což v návštěvnících vyvolává pocit, jakoby panely splývaly s celým prostorem haly a vytvářely jednotný prostor.

Stejně jako nedávno otevřená městská expozice v areálu bývalé jezuitské koleje v Klatovech, která se rovněž věnuje dragounům, i tato nová expozice splácí historický dluh jedné z nejstarších vojenských posádek dnešní Armády České republiky. Zároveň se zařazuje do široké rodiny posádkových muzeí, jež se tímto rozrůstá o další zdokumentovanou oblast vojenské historie.

Expozice vznikla díky iniciativě velitele praporu pplk. Michala Kadáše, bývalého mluvčího klatovského praporu Josefa Soutnera a za přispění rtm. Petry Mühlbacherové, rtm. Terezy Maškové a rtm. Miloslava Faifra. Na samotné realizaci se podíleli akademický malíř Pavel Holý a gestor projektu Posádkových muzeí nprap. Leoš Krejča jako autoři návrhu expozice. O textovou část se rovným dílem podělili historici VHÚ Praha Zdeněk Munzar a Jan Šach za přispění Jaroslava Láníka a Karla Straky.

Expozice je přístupná pouze pro příslušníky Ministerstva obrany ČR na základě předchozího objednání. Pro veřejnost bude expozice otevřena v rámci každoročně pořádaných dní otevřených dveří.

RED