Malíř, který byl spojen se Zborovem

Malíř, který byl spojen se Zborovem

07. 08. 2017

Letošní sté výročí bitvy u Zborova, které připadlo na začátek července, si můžeme připomenout i jedním výtvarným dílem, které se nachází ve sbírkách Vojenského historického ústavu Praha. Jedná se o obraz malíře Otto Matouška, jenž zobrazuje domy u Cecové, ukrajinské obce, v jejíž blízkosti bitva proběhla. Matoušek je pozoruhodný i tím, že se zborovské tématice věnoval o mnoho více než ostatní umělci, kteří bojovali na ruské frontě.

 

Český malíř Otto Matoušek věnoval památce obětí bitvy u Zborova ve dvacátých letech cyklus dřevořezů v tradičním černobílém pojetí. Minimalistický styl výtvarného projevu Matouška uchvátil za jeho studijního pobytu v Japonsku v roce 1919. Černobílým liniím zůstal věrný v celé své grafické tvorbě. Velmi podobný přístup aplikoval i na akvarelech a olejomalbách.

V létě roku 1922, kdy byl zaměstnán v Památníku odboje, se účastnil výpravy umělců na zborovské bojiště. Na svých akvarelech zobrazil tvář zničené krajiny. Pět let po bitvě byly jasně viditelné stopy po mohutných zákopech a hluboké jámy po dělostřelecké palbě. Autor na svém díle použil záměrně pouze dvě barvy – hnědou a zelenou, jejichž odstíny dokázal ztvárnit všechny podstatné linie akvarelové malby. Stejný přístup zvolil také na malbě, zobrazující domy v Cecové, poblíž zborovského bojiště. Vesnice byla dobyta 2. července v odpoledních hodinách, kdy 2. čs. střelecký pluk prolomil třetí linii nepřátelských pozic na kótě 388.

S hnědými odstíny se prolínají temně modrá a černá. Hutná štětcová malba dává zobrazeným objektům prostých ukrajinských stavení monumentální ráz.

Otto Matoušek (1890–1977) pocházel z Plzně. V letech 1910–1915 studoval pražskou Akademii výtvarných umění u profesorů Jana Preislera a Vlaha Bukovace. Grafický kurs absolvoval u profesora Františka Koblihy. Oblíbil si zvláště techniku dřevorytu a linorytu.

Krátce po odchodu na východní frontu padl Matoušek do ruského zajetí a o rok později se přihlásil jako dobrovolník do řad 1. střeleckého pluku čs. legií v Rusku. Po bitvě u Zborova byl zařazen v hodnosti praporčíka k výzvědné rotě 6. čs. střeleckého pluku Hanáckého. V roce 1918 se zúčastnil bitvy u Bachmače a jako velitel obrněného vlaku se podílel na bojových operacích na trase Omsk – Tjumeň – Jekatěrinburk – Perm.

V roce 1919 byl Matoušek vyslán Informačně-osvětovým odborem do Japonska, kde studoval grafickou tvorbu. Po návratu do Československa působil v umělecké skupině Památníku odboje. Roku 1922 byl vyslán do Zborova jako člen komise, jejímž hlavním úkolem byla exhumace Neznámého vojína z mohyly v Cecové. Matoušek zde zachytil místa bojů našich legionářů. V roce 1924 byl převelen do Českých Budějovic k pěšímu pluku 1. V roce 1930 byl povýšen na podplukovníka pěchoty a jmenován posádkovým správcem ve Františkových Lázních.

Ve dvacátých a třicátých letech vytvořil umělec několik grafických souborů s tematikou čs. legií a čs. armády (Zborov, Anabase, Náš voják, Barák smrti). Kromě grafické tvorby se věnoval také krajinomalbě a legionářským retrospektivám (cyklus olejomaleb Zborov pro Vojenskou akademii v Hranicích).

Matouškovo malířské dílo je od poloviny dvacátých let nezaměnitelně spjato s jihočeskou krajinou.

Za protektorátu se Otto Matoušek zapojil do protinacistické činnosti nejprve odbojové organizaci „Vasil Škrach“, která působila v Českých Budějovicích. Po zatčení jejich členů se Matoušek zapojil do činnosti ilegálním hnutí „Bílá Hora“ v Praze. V březnu 1943 byl zatčen na základě udání a při výslechu na českobudějovickém Gestapu krutě mučen. Zbytek roku strávil v terezínském ghetu a v pracovním táboře Gestapa v Kladně. Poté byl vězněn v koncentračním táboře Flossenbürg. Přežil i pochod smrti na samotném konci války. Tato pohnutá životní etapa zanechala v umělci nezapomenutelné stopy, které ztvárnil v cyklu tušových štětcových maleb s názvem „Kresby z koncentráku“.

Ilona Krbcová

 

Aktuálně



V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět maketu atomové bomby Little Boy i střešní tašku z prefekturního paláce v Hirošimě

08. 08. 2025
Data 6. srpna 1945 a 9. srpna 1945 budou navždy spojena s útoky…
Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

06. 08. 2025
Během závěrečných bojů druhé světové války obsazovala území československé republiky Rudá armáda.…
Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

05. 08. 2025
Publicistický materiál, který začal vznikat jako Kalendárium hrdinů pro Lidové noviny a…
Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

04. 08. 2025
Vojenský historický ústav Praha vydává od března tohoto roku svůj vlastní newsletter.…
Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…