V sobotu 4. března byly vyhlášeny ceny Český lev udělované filmovým dílům natočeným v uplynulém roce 2016. Největší počet nominací měly filmy Anthropoid (12) a Masaryk (14), na jejichž vzniku se podílel také Vojenský historický ústav Praha. Nakonec bral drtivou většinu cen jen jeden z nich: Masaryk si odnáší dvanáct Českých lvů.
Masaryk i Anthropoid jsou snímky, které se vztahují k české historii ve 20. století, dotýkají se kritického období druhé světové války, respektive konce třicátých let a počátku čtyřicátých let. Není asi náhodné, že právě tyto snímky, které se tak trochu vymykají z dobového proudu filmů spíše lehčího charakteru, zábavného žánru, si vydobyly tolik nominací na Českého lva. Oba ukazují, že některé skutečnosti a jevy naší minulosti jsou stále důležité, musíme se k nim vracet a přemýšlet o nich. Potvrzují také, že některé skutečnosti nelze pojímat jen s postmoderním ironickým nadhledem a nezávazně - oba naopak přistoupily k vážným věcem s vkusem a respektem. A to také členové České filmové a televizní akademie při nominacích zohlednili.
„Jsme velice rádi, že jak Masaryk, tak i Atentát si získaly takovou pozornost filmových profesionálů a odborníků, členů České filmové a televizní akademie,“ říká ředitel Vojenského historického ústavu Praha plukovník Aleš Knížek. „Oba filmy se časem svého děje vztahují k velice složitému a zároveň významnému období českých dějin a připomínat si tyto historické okamžiky, čerpat z nich pro dnešní dobu poučení i poznání, objasňovat role skutečných postav, také vojáků-hrdinů, je rovněž posláním Vojenského historického ústavu Praha. Proto pro nás bylo ctí i radostí, že jsme mohli ke vzniku těchto filmů přispět.“
Celkovým vítězem Českých lvů za rok 2016 se nakonec stal snímek Masaryk, který opanoval prakticky všechny kategorie a odnáší si Českého lva za nejlepší film, režii, hlavní mužskou roli, scénář, kameru, střih, zvuk atd. Celkem dvanáct Českých lvů je vůbec nejvyšší počet, který kdy od počátků soutěže nějaký film získal. Dosud bylo maximem jedenáct lvů pro film Hořící keř v roce 2014. Mimochodem snímek Hořící keř se podobně jako Masaryk rovněž týkal zásadních dějinných okamžiků českého prostoru, popisoval osud Jana Palacha a atmosféru konce 60. let.
V letošním vzájemném souboji filmů Anthropoid a Masaryk byl sice jednoznačně úspěšnější ten druhý, ale snad je to i trochu nespravedlivé, pokud oba snímky porovnáme. Přinejmenším z hlediska zachycení dobových reálií, vystižení atmosféry, jsou oba na zcela stejné úrovni. Výprava, kostýmy, výběr míst pro natáčení – v tom lze Masaryka i Anthropoid stavět na stejně vysokou úroveň. Výhodou v případě Masaryka natočeného v česko-slovenské produkci však byl jistě fakt, že je o film především určený českému (a slovenskému) divákovi, v němž hlavní roli hraje český herec, zatímco u Anthropoidu se jedná o britsko-francouzsko-český projekt, kde hlavní role ztvárnili zahraniční herci. Film byl také určen především světovému publiku.
Pro Vojenský historický ústav Praha je nicméně velkým přínosem, že se mohl podílet právě na těchto dvou filmech a že jeden z nich byl tak výrazným způsobem oceněn Českou filmovou a televizní akademií. U snímku Masaryk poskytl Vojenský historický ústav Praha a Ministerstvo obrany pomoc u scén, které se týkaly mobilizace v roce 1938 - natáčelo se v Leteckém muzeu Kbely, kde byly využity i některé muzejní exponáty historických letadel, ale také ve Vojenském technickém muzeu Lešany, kde byla uplatněna dobová těžká pozemní technika ze sbírek VHÚ. Scény natočené v muzeích VHÚ také budou využity pro budoucí expozice v Armádním muzeu Žižkov. Na filmu Anthropoid se podílel VHÚ prostřednictvím spolupráce odborníků, jejichž konzultace s tvůrci se týkaly především dodržení dobových reálií ve filmu - jednalo se nejen o některé aspekty samotných postav a jejich činů a slov, ale také o zbraně či kostýmy (právě za kostýmy byl také Anthropoid na Českého lva nominován).
RED