František Moravec

Projevil osobní odvahu na válečném poli první světové války, chránil republiku před nacistickým nebezpečím, vysílal parašutisty do okupovaného protektorátu a nakonec odešel do zahraničí, aby bojoval proti komunistické totalitě.

František Moravec se narodil 23. července 1895 v Čáslavi. Pocházel ze skromných poměrů, z deseti dětí. Brzy začal duchovně a politicky myslet a byl již jako student stoupencem T. G. Masaryka. Po maturitě roku 1913 v Čáslavi začal studovat na Karlově univerzitě v Praze filosofii s kombinací čeština – francouzština.

Jeho plány změnila válka. Dne 6. března 1915 byl prezentován u zeměbraneckého pluku č. 12 v Čáslavi jako jednoroční dobrovolník. Na druhou stranu fronty přešel v lednu 1916, kde se 1. května 1916 přihlásil do spojeneckého vojska a téhož měsíce byl v Oděse zařazen k I. srbské dobrovolnické divizi v Rusku. Bojoval v poli jako velitel čety, roty a pobočník II. praporu 2. pluku. Dne 4. září 1916 utrpěl v boji u Dobrudže zranění a 15. září byl povýšen do hodnosti poručíka. Od června do října 1917 velel na rumunské frontě četě. Na soluňské frontě pak bojoval v únoru 1918. Dnem 1. března 1918 byl přeložen k čs. legiím ve Francii. Bojoval na frontě ve 22. pluku francouzských legií jako velitel čety a od 1. srpna 1918 byl opět velitelem čety u 21. pluku. Od 3. září 1918 byl znovu přeložen, tentokrát k 35. pluku italských legií, jako velitel čety, plynový důstojník, velitel praporu a velitel roty na frontě u Padovy. Nadporučíkem se stal 1. prosince 1918 a kapitánem již ve vlasti, 1. března 1919. Své putování po bojištích Velké války zakončil na Slovensku jako velitel praporu.

V prosinci 1925 absolvoval Vysokou školu válečnou v Praze. Roku 1920 se oženil s Vlastou Novákovou. V roce 1921 se manželům Moravcovým narodila dcera Hana a o rok později druhá dcera Taťána.

Mezníkem Moravcovy vojenské kariéry se stalo přemístění k vojenskému zpravodajství. Od 30. listopadu 1929 byl u Zemského vojenského velitelství Praha přednostou 2. oddělení štábu. A dnem 30. září 1934 byl trvale přidělen k MNO jako přednosta skupiny B na 2. oddělení hlavního štábu MNO. Od 1. března 1937 vykonával navíc i funkci zástupce přednosty oddělení. Dnem 1. července 1937 byl povýšen do hodnosti plukovníka generálního štábu.

Koncem ledna 1939 byl na nátlak Němců donucen odstoupit dosavadní přednosta 2. oddělení plk. František Hájek a František Moravec se stal jeho prozatímním nástupcem. Před 15. březnem dostal informaci o chystaném obsazení zbytku republiky, ale vládní představitelé varování odmítli. V předvečer okupace unikl se skupinou deseti důstojníků letadlem do Velké Británie. Jak cesta sama, tak počátky zpravodajské práce po 15. březnu 1939 byly zcela závislé na britské zpravodajské službě. Přihlásil se v zahraničí k Edvardu Benešovi jako představiteli druhého odboje.

Poté, co se v létě 1940 podařilo vytvořit ve Velké Británii prozatímní státní zřízení, zastával plk.gšt. Moravec funkci přednosty zvláštní skupiny MNO (zpravodajská ústředna) a 16. června 1941 se stal přednostou II. odboru MNO. Řídil zpravodajskou složku MNO čs. exilové vlády a výsledky práce byly vládami Spojenců vysoce hodnoceny. Moravec byl silnou osobností a dostal se do řady konfliktů. Dne 20. srpna 1944 sice získal hodnost brigádního generála a 1. září 1944 se stal podnáčelníkem štábu pro vybudování čs. branné moci, ale současně byl odstraněn z vojenského zpravodajství. V průběhu války i po ní obdržel řadu vysokých vyznamenání.

Do vlasti se vrátil 5. června 1945. V letech 1945–1948 byl jako komunistům nepohodlný důstojník odsunut v armádě na podřadné místo. Komunistům se podařilo zavést vyhledávací řízení pro pochybná obvinění a 15. března 1946 jej ministr Svoboda poslal na dovolenou s čekaným. Prezident Beneš v únoru 1947 ale nařídil přerušit kárné řízení a vzít brigádního generála Moravce zpět do činné služby. Od 1. prosince 1947 dostal jmenování velitelem 14. divize v Mladé Boleslavi. Hned v únoru 1948 se František Moravec stal jedním z 26 generálů, které požadoval komunisty ovládaný ústřední akční výbor Národní fronty okamžitě propustit z armády. Dne 1. března 1948 dostal zdravotní dovolenou ze služebních důvodů až do dalšího rozhodnutí MNO. Krátce poté generál Moravec zmizel.

Po útěku přes Šumavu se pravděpodobně dostal do Velké Británie, téhož roku odjel do USA a na přelomu let 1949–1950 odjel do Spolkové republiky Německo. Pod patronací USA tam začal pracovat zpravodajsky proti čs. komunistickému režimu. Koncem roku 1954 ukončil svoji tamní zpravodajskou činnost a odjel do Spojených států, kde pracoval ve službách ministerstva obrany USA. Brigádní generál František Moravec zemřel před padesáti lety 26. července 1966 ve Washingtonu D. C. během cesty do kanceláře v Pentagonu.

Po roce 1989 byla Františku Moravcovi vrácena hodnost brigádního generála a prezident republiky jej vyznamenal Řádem M. R. Štefánika in memoriam. V květnu 1999 propůjčil prezident Václav Havel čestný název elitní jednotce Armády ČR: 601. skupina speciálních sil generála Moravce.

Prokop Tomek

PROJEKT 300 – 100 LET je jedním z příspěvků Vojenského historického ústavu Praha k letošnímu výročí sta let od vzniku samostatného Československa. Projekt představuje vojenské osobnosti, zbraně a události se vztahem k české historii zahrnující století 1918 – 2018.