František Niemec - Muž, který bojoval v Itálii

26. 07. 2023

Starší generace dobře pamatuje úsloví „Být platný jak vládní vojsko v Itálii“. Zobrazovalo v době okupace vysmívanou účast protektorátního vládního vojska na válečném úsilí okupantů na italské půdě. Ve skutečnosti Němce vedla koncem května 1944 snaha odeslat většinu vládních vojáků (celkem 11 z 12 praporů) daleko od protektorátních hranic, neboť se oprávněně obávali, že se v případě vypuknutí povstání postaví proti nim. Události v Itálii to plně potvrdily. Stovky „vladařů“ v následujících měsících zběhly a připojily se k italským partyzánským oddílům, aby se posléze dostaly k československému exilovému vojsku ve Velké Británii. I mezi italskými partyzány však mnozí z nich projevili nevšední hrdinství, ač za ně museli mnohdy zaplatit vysokou cenu. K takovým odbojářům patřil i František Niemec.

František Niemec (1909–1948). V červnu 1944 jako příslušník vládního vojska přeběhl v Itálii k partyzánům. V těžkých bojích s německými horskými jednotkami byl vážně zraněn. Na snímku sedí v popředí. FOTO: VHÚ Praha

Narodil se 31. srpna 1909 v Nižních Lhotách v okrese Frýdek-Místek. Byl české národnosti, svobodný s nemanželským dítětem, hlásil se k římskokatolickému vyznání. Po základním školním vzdělání se vyučil pekařem. Vojenskou prezenční službu nastoupil roku 1931, po jejím absolvování zůstal v armádě jako délesloužící poddůstojník, na rotmistra jej povýšili 1. července 1937. Jeho kmenovým útvarem se stal pěší pluk 7.

Do vládního vojska jej převzali v rámci likvidace československé branné moci k 1. červenci 1939 a vtělili k praporu 12 v Lipníku nad Bečvou. Společně s ostatními příslušníky jednotky byl 25. května 1944 odeslán do takzvaného prostoru zasazení v Itálii, kde již 24. června přeběhl k partyzánům. Zde se společně s dalšími zběhlými vládními vojáky stal příslušníkem partyzánského oddílu Pudlo, pojmenovaném po jeho veliteli, štábním strážmistru Aloisi Pudlovi.

Účastnil se těžkých bojů s německými horskými jednotkami, během nichž 19. července utrpěl velmi vážná zranění. Projektil typu dum-dum mu zasáhl levé rameno a podle pamětníků vyrval z tkáně otvor velký jako pěst. Niemec měl zničenou klíční kost, vážně poškozenou lopatku i ramenní kloub. Partyzáni jej odtáhli z dosahu nepřítele a vydali se pro protitetanovou injekci a léky do vesnice, vzdálené patnáct kilometrů a obsazené nacisty. Přestože byl Niemec na pokraji smrti, spolubojovníci mu dokázali v naprosto nevyhovujících primitivních podmínkách zachránit život. Po osvobození pronesl 3. července 1945 projev do rozhlasu a vrátil se do vlasti. Jeho organismus však utrpěl taková poškození, že 12. května 1948 ve Frýdku zemřel.

Smrt Františka Niemce spadá již do poválečného období, je však zřejmé, že skonal v přímém důsledku nasazení v zahraničním odboji.

 

IVO PEJČOCH
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 23. června 2017

 

Aktuálně



Druhý život Karpatsko-dukelské operace – Dukla ve filmu.

Druhý život Karpatsko-dukelské operace – Dukla ve filmu.

22. 10. 2025
Šestého října 1950 se poprvé slavil hlavní svátek „Den Československé armády“ na…

Letecké muzeum Kbely bude ve státní svátek oteřeno

22. 10. 2025
Upozorňujeme zájemce o návštěvu Leteckého muzea Kbely, že mimořádně bude otevřeno také…
V památníku na Vítkově je k vidění nová výstava České stopy v Kazachstánu

V památníku na Vítkově je k vidění nová výstava České stopy v Kazachstánu

21. 10. 2025
Nová výstava v Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína komplexně…
Budování zbrojního průmyslu pro výrobu pěchotních zbraní v prvním desetiletí existence republiky. Shrnutí přednášky kurátora VHÚ Praha Jana Skramoušského

Budování zbrojního průmyslu pro výrobu pěchotních zbraní v prvním desetiletí existence republiky. Shrnutí přednášky kurátora VHÚ Praha Jana Skramoušského

20. 10. 2025
Konec války a rozpad rakousko-uherské monarchie postavil nástupnické státy před řadu problémů,…
33. čs. střelecký pluk „Doss Alto“

33. čs. střelecký pluk „Doss Alto“

16. 10. 2025
V neděli 21. září jsme si připomněli 107 let od bitvy o kótu…