František Niemec - Muž, který bojoval v Itálii

Starší generace dobře pamatuje úsloví „Být platný jak vládní vojsko v Itálii“. Zobrazovalo v době okupace vysmívanou účast protektorátního vládního vojska na válečném úsilí okupantů na italské půdě. Ve skutečnosti Němce vedla koncem května 1944 snaha odeslat většinu vládních vojáků (celkem 11 z 12 praporů) daleko od protektorátních hranic, neboť se oprávněně obávali, že se v případě vypuknutí povstání postaví proti nim. Události v Itálii to plně potvrdily. Stovky „vladařů“ v následujících měsících zběhly a připojily se k italským partyzánským oddílům, aby se posléze dostaly k československému exilovému vojsku ve Velké Británii. I mezi italskými partyzány však mnozí z nich projevili nevšední hrdinství, ač za ně museli mnohdy zaplatit vysokou cenu. K takovým odbojářům patřil i František Niemec.

František Niemec (1909–1948). V červnu 1944 jako příslušník vládního vojska přeběhl v Itálii k partyzánům. V těžkých bojích s německými horskými jednotkami byl vážně zraněn. Na snímku sedí v popředí. FOTO: VHÚ Praha

Narodil se 31. srpna 1909 v Nižních Lhotách v okrese Frýdek-Místek. Byl české národnosti, svobodný s nemanželským dítětem, hlásil se k římskokatolickému vyznání. Po základním školním vzdělání se vyučil pekařem. Vojenskou prezenční službu nastoupil roku 1931, po jejím absolvování zůstal v armádě jako délesloužící poddůstojník, na rotmistra jej povýšili 1. července 1937. Jeho kmenovým útvarem se stal pěší pluk 7.

Do vládního vojska jej převzali v rámci likvidace československé branné moci k 1. červenci 1939 a vtělili k praporu 12 v Lipníku nad Bečvou. Společně s ostatními příslušníky jednotky byl 25. května 1944 odeslán do takzvaného prostoru zasazení v Itálii, kde již 24. června přeběhl k partyzánům. Zde se společně s dalšími zběhlými vládními vojáky stal příslušníkem partyzánského oddílu Pudlo, pojmenovaném po jeho veliteli, štábním strážmistru Aloisi Pudlovi.

Účastnil se těžkých bojů s německými horskými jednotkami, během nichž 19. července utrpěl velmi vážná zranění. Projektil typu dum-dum mu zasáhl levé rameno a podle pamětníků vyrval z tkáně otvor velký jako pěst. Niemec měl zničenou klíční kost, vážně poškozenou lopatku i ramenní kloub. Partyzáni jej odtáhli z dosahu nepřítele a vydali se pro protitetanovou injekci a léky do vesnice, vzdálené patnáct kilometrů a obsazené nacisty. Přestože byl Niemec na pokraji smrti, spolubojovníci mu dokázali v naprosto nevyhovujících primitivních podmínkách zachránit život. Po osvobození pronesl 3. července 1945 projev do rozhlasu a vrátil se do vlasti. Jeho organismus však utrpěl taková poškození, že 12. května 1948 ve Frýdku zemřel.

Smrt Františka Niemce spadá již do poválečného období, je však zřejmé, že skonal v přímém důsledku nasazení v zahraničním odboji.

IVO PEJČOCH

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 23. června 2017