František Placák - Náčelník autoslužby legií v Rusku

27. 01. 2025

S prudkým rozvojem techniky na začátku dvacátého století a s počátkem využití spalovacích motorů pro vojenské účely vzrostl význam technicky vzdělaných důstojníků. Díky vyspělému českému technickému školství měla takových vojáků od svého vzniku dostatek i československá armáda. Jedním z nich byl také Ing. František Placák, který se významně zapsal do rozvoje čs. vojenského automobilismu.

František Placák (1886–?) byl inženýr a dnešními slovy i manažer. Během první světové války racionalizoval výrobu v několika ruských zbrojovkách. Jeho technické vzdělání jej předurčilo k tomu, aby stál u zrodu československého vojenského automobilismu u legií. FOTO: VÚA-VHA

František Placák se narodil 26. srpna 1886 v Tylovicích u Rožnova pod Radhoštěm. Vystudoval strojní oddělení Vyšší státní průmyslové školy v Brně, ovládal němčinu, ruštinu a polštinu, částečně i angličtinu. Vojenskou prezenční službu v rakousko­‑uherské armádě nastoupil 1. října 1907. Sloužil u pevnostního dělostřelectva a dosáhl hodnosti poručíka. Od roku 1908 působil jako konstruktér v První brněnské strojírně. Jako řada jiných krajanů odešel kolem roku 1910 za prací do zahraničí. Ve Varšavě, patřící tehdy ruské říši, byl šéfem dílen a technických kanceláří firmy Schöfer und Budenberg. Byl aktivní také v českém krajanském hnutí. Po vypuknutí války v letech 1915 a 1916 úspěšně racionalizoval výrobu v permské zbrojovce, v iževském arzenálu a v petrohradské továrně na dělostřelecké náboje. V roce 1917 byl zvolen za člena Odbočky Čs. národní rady v Rusku. Do čs. armády se přihlásil 10. srpna 1917 a 13. prosince byl zařazen k 1. dělostřelecké brigádě. Od 26. února 1918 byl povýšen na praporčíka a stal se velitelem automobilní čety Čs. leteckého a automobilního oddílu u štábu Čs. sboru. Po odjezdu do Vladivostoku a po zahájení operací proti bolševikům zformoval automobilní oddíl Východní skupiny čs. vojsk. Od 1. listopadu 1918 organizoval autoslužbu Čs. sboru, 1. ledna 1919 se stal velitelem autoparku a zároveň autoreferentem při štábu čs. vojska. Za svou činnost v Rusku obdržel řadu vyznamenání. Do vlasti se vrátil v hodnosti kapitána v roce 1920. Sloužil u auto￾mobilního praporu 3 a v roce 1921 odešel do zálohy.

Krátce působil jako podnikový ředitel ve firmě K. R. Ježka v Havířově a poté nastoupil do Škodových závodů v Plzni jako konstruktér. Byl aktivní také v Západočeském aeroklubu. Od roku 1930 zastával funkci viceředitele koncernu Škoda pro závod v Dubnici nad Váhom. V roce 1939 se musel vrátit do Čech, kde poté působil jako ředi￾tel Škodových závodů v Praze na Smíchově. V roce 1942 byl jako bývalý legionář penzionován. Do roku 1945 pak pracoval jako technický poradce ve firmě Autoarma. Po osvobození byl zaměstnán v Čs. závodech kovodělných a strojírenských n. p. Po komunistickém převratu mu bylo „z důvodu ohrožení hospodářských zájmů republiky“ ještě v září 1948 odepřeno vydání cestovního pasu. Kdy František Placák zemřel, není doposud přes veškeré mnohaleté úsilí známo.

Tomáš Jakl
Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 3. srpna 2018

Aktuálně



„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

„Nestačíme, nemůžeme, jak bychom chtěli.“ Válečné zdravotnictví za první světové války bojovalo s časem, špínou i zoufalstvím

18. 04. 2025
Nemoci, zoufalství i improvizace. První světová válka obrátila životy vojáků i lékařů…
Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

Před jeepem tu byla fena. Uvezla pět vojáků a poznala bláto i písek

17. 04. 2025
Sedmý díl seriálu Poklady z depozitáře webu iDNES.cz se tentokrát věnoval většímu…
Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

Přijďte na konferenci o evropském vystěhovalectví a migraci do Náprstkova muzea. Navazuje na výstavu výstavu o českých krajanech v USA zahájenou minulý týden v Armádním muzeu Žižkov

15. 04. 2025
Pohled na problematiku migrace Evropanů z vlastního kontinentu s důrazem na české vystěhovalectví do…
Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách

Před 80 lety začal útok s cílem osvobození Brna. Doprovázely jej ztráty obou stranách

15. 04. 2025
Brněnská fáze bratislavsko-brněnské operace v dubnu 1945 nebyla úplně jednoduchá. Sovětská vojska…
Navštivte výstavu o Pražském povstání u  cyklostezky vedoucí okolo Armádního muzea Žižkov

Navštivte výstavu o Pražském povstání u cyklostezky vedoucí okolo Armádního muzea Žižkov

11. 04. 2025
Za zeleným plotem zadního traktu Armádního muzea Žižkov, kolem nějž vede hodně…