František Vladimír Jirsa - Zakladatel vojenské kynologie

29. 07. 2024
František Vladimír Jirsa (1876–1966) byl československý legionář. Po návratu do Československa se stal
šéfem vojenské kynologie mladého státu. FOTO: VHÚ Praha

František Jirsa se narodil 12. března 1876 v Suchdole na Kutnohorsku. Vystudoval vyšší reálku, byl aktivním sokolem a před vypuknutím války pracoval jako kontrolor tabákové režie. Na východní frontu odjel jako záložní důstojník s píseckým c. k. domobraneckým plukem č. 28. Již v září 1914 se ale ocitl v ruském zajetí u Opole. Ze zajateckého tábora vedla jeho cesta k srbské divizi, kde získal hodnost kapitána. V květnu 1917 vstoupil do československých jednotek v Rusku a byl zařazen k 5. čs. střeleckému pluku jako velitel 1. roty I. záložního praporu.

V Rusku přestoupil na pravoslavnou víru a přijal jméno Vladimír. Nejzajímavějším obdobím jeho působení v legiích je funkce velitele školy pro výcvik sanitních a strážních psů v Tomsku (sanitní psi byli cvičeni, aby vyhledávali raněné). Jako náruživý myslivec měl pro svěřený úkol ideální předpoklady. Během evakuace čs. jednotek z Vladivostoku velel major František Vladimír Jirsa transportu invalidů na americké lodi S.S. Nanking, který odplul z Vladivostoku v červnu 1919. Přes Japonsko se legionáři dostali do San Diega a poté do Washingtonu, kde československé vojáky v čele s Jirsou přijal v červenci 1919 i prezident Woodrow Wilson.

Škola pro výcvik vojenských a sanitních psů byla v Československu zřízena již v květnu 1920 a velením byl pověřen opět major ruských legií Vladimír Jirsa. Byla samostatným celkem, v podřízenosti Ministerstva národní obrany s pravomocí velitelství samostatného praporu. Sídlem školy byl Kostelec nad Orlicí, kde probíhal intenzivní výcvik ve vyhledávání zraněných. Velitel školy byl však po milostné aféře s vdanou ženou velení zbaven a z armády odešel. Výcvik psů v armádě postupně ztrácel na důležitosti a škola byla v průběhu 30. let zrušena. Následně se Vladimír Jirsa věnoval podnikání s kožešinami stříbrných lišek a posléze se opět vrátil k původní profesi, tedy k obchodu s tabákem, nyní v rámci Legiobanky. Za dodavateli tabáku jezdil do Turecka a v roce 1930 sem poslal i svého syna Miloslava. Po vypuknutí druhé světové války vstoupil Miloslav Jirsa do čs. jednotky na Středním východě a později ve Velké Británii působil na Vojenské rádiové ústředně, kde přijímal depeše z protektorátu. Spolu s částí Zvláštní skupiny odjel na jaře 1945 na východní frontu.

Zdeněk Špitálník

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 16. března 2018.

Aktuálně



Doplněni další hrdinové do rubriky KALENDÁŘ HRDINŮ – VHÚ PRAHA A LIDOVÉ NOVINY

Doplněni další hrdinové do rubriky KALENDÁŘ HRDINŮ – VHÚ PRAHA A LIDOVÉ NOVINY

23. 08. 2024
Stejně jako v létě loňského roku jsou do rubriky „KALENDÁŘ HRDINŮ –…
Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

21. 08. 2024
Letošní výročí Sověty vedené invaze do Československa 21. srpna 1968 znovu připomíná,…
Nejmladší oběť demonstrací 21. srpna 1969

Nejmladší oběť demonstrací 21. srpna 1969

20. 08. 2024
V Praze ve dnech 20. a 21. srpna 1969 byli při demonstracích připomínajících…
V Leteckém muzeu Kbely čistí největší exponát

V Leteckém muzeu Kbely čistí největší exponát

16. 08. 2024
Práce v muzeích Vojenského historického ústavu Praha se nezastavují ani v nejparnějších dnech. Nyní…
SVAZARM/ZVÄZARM v prvých rokoch svojej existencie

SVAZARM/ZVÄZARM v prvých rokoch svojej existencie

14. 08. 2024
V polčase 20. storočia sa nezdalo, že 2. svetová vojna bude svetovou vojnou…